Gustav Kroboth
Gustav Kroboth byl závodník, konstruktér a výrobce motocyklů a automobilů. Narodil se 13. dubna 1903 ve Šternberku. Malým vozem Kroboth Favorit ohromil na pražském autosalonu 1931. Po 2. Světové válce byl vysídlen a postupně se vrátil ke krátkodobé výrobě minivozů. Zemřel 10. února 1985 v bavorském Weichsu.[1]
| Gustav Kroboth | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. dubna 1903 Šternberk, Československo |
| Úmrtí | 10. února 1985 Weichs, Bavorsko, Německo |
| Povolání | závodník, konstruktér a výrobce motocyklů a automobilů, 1924–1926 Richter & Kroboth Motorfahrzeuge, (R&K), 1928–1933 Favorit, Stavba motorů a vozidel G. Kroboth, 1949–1955 Fahrzeug- & Maschinenbau G. Kroboth, Seestall a. Lech. |
Začátky
editovatGustav Kroboth se od mládí věnoval strojům. V roce 1924 začal vyrábět lehké motocykly ve společnosti Richter & Kroboth (R&K) s dvoutaktními motory Villiers zdvihového objemu 147 a 172 cm³ obdobné skútrům. S jedním vyhrál Ecce Homo 1924 ve třídě do 175 cm³. Dále závodil na řadě soutěží, později na výkonnějších strojích jiných značek.
Postupně začal pracovat na návrhu malého osobního vozu. V roce 1930 se s ním zúčastnil Ecce Homo. Skončil na posledním místě, prokázal ale odolnost za těžkého provozu. Na vůz pojmenovaný Kroboth Favorit mělo účinek neplacené reklamy.
Kroboth Favorit
editovatSériovou výrobu mínil podpořit Dr. Kuno Grohmann z úspěšné průmyslové rodiny. Kroboth začal v dílně se stavbou zkušební série dvaceti vozů, město Šternberk věnovalo pozemek na budoucí automobilku a Dr. Grohmann objednal montovanou tovární halu. Během krátké doby se podařilo získat několik stovek objednávek, především mezi Němci v severních Čechách. V říjnu 1931 vyvolaly čtyři hotové vozy Kroboth Favorit a dva podvozky značný ohlas na pražském autosalonu – cena odpovídala motocyklům a neměla konkurenci.[2]
Vylučování češtiny neznalých Němců pokračující do úřadů v Sudetech a s krizí rostoucí nezaměstnanost zejména mezi německým obyvatelstvem Československa závratně snížily prodejnost. Dr. Grohmann tajemně zmizel a další investor se nenašel. Plány Gustava Krobotha přišly nazmar – k sériové výrobě nedošlo. Mělo vzniknout maximálně do 150 vozů.[3]
Přijetím Mnichovské dohodě byl Šternberk připojen ke Třetí říši a česká menšina musela odejít.
Poválečná doba
editovat
Po skončení 2. Světové války byli podle Benešových dekretů vysídleni němečtí obyvatelé včetně Krobotha. Odešel do Seestallu nedaleko Mnichova v zemědělském Bavorsku. Z vraků letadel a obrněné techniky sbíral potřebný materiál a stavěl, co bylo potřeba.
V roce 1949 založil společnost Fahrzeug- und Maschinenbau Gustav Kroboth a vyráběl mlýnky na mák, dřevěné hračky nebo vybavení pro místní zemědělce, což mu umožnilo financovat stavbu jednoduchého motocyklu podobajícího se skútru s dvoutaktním vzduchem chlazeným jednoválcovým motorem Sachs objemu 98cm³ s 2,75 k.
skútry Kroboth
editovat
O výrazně kapotované skútry Kroboth s dvoutaktními vzduchem chlazenými jednoválcovými motory Sachs objemu 98, 147 a 173 cm³ s přídi ve tvaru zvonu byl od roku 1951 v poválečném Německu velký zájem. Skútrů mnoha značek ovšem začalo i v samotném Německu vznikat nespočet a ruční malosériová výroba Gustava Krobotha nemohla konkurovat silnějším značkám.
Léto 1953 bylo velmi deštivé s rekordním množstvím srážek a kupující začali dávat přednost levným minivozům s lepší ochranou před nepřízní počasí. Rostl zájem o tříkolky jako Messerschmitt KR 200 nebo Fuldamobil. Kroboth využil své předválečné zkušenosti a zkonstruoval jednoduchý tříkolový "Allwetter-Roller" (skútr do každého počasí), "motocykl, který se snadno udržuje, ale je pohodlný jako osobní auto".
skútry Kroboth do každého počasí
editovat
Měly dvě kola vpředu a dvě místa na lavici vedle sebe, její sklopení odkrylo úložný prostor po obou stranách motoru. Buď 9 k vzduchem chlazeného dvoutaktního jednoválce Sachs objemu 175 cm³ nebo 9,5 k ILO objemu 197 cm³. Posádku zakryla v případě nepohody plátěná střecha. Kroboth jej představil už v září 1954, dříve než většina hlavních motocyklových firem své a získal úvěr na stavbu malé továrny. V srpnu 1954 zahájil první dodávky zákazníkům.
Kroboth hledal investory a nabízel výrobní licence, motocykloví výrobci je ale odmítly, veřejnost už chtěla větší minivozy. Po smontování 55 vozů byla továrna v létě 1955 prodána, aby pokryla zvyšující se dluh.
Gustav Kroboth se poté stal instruktorem v autoškole. Zemřel 10. února 1985 v bavorském Weichsu.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Kroboth, auta ze Šternberku [online]. [cit. 2024-07-19]. Dostupné online.
- ↑ Záhadný Kroboth [online]. Automobil, 2001-03-00 [cit. 2024-07-19]. Dostupné online.
- ↑ AUTOMOBIL KROBOTH. www.vrbno-prumyslove.cz [online]. [cit. 2024-07-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat[[de:Fahrzeug- und Maschinenbau Gustav Kroboth ]]