Otevřít hlavní menu

Gustav Heidler

československý člen československého Národního shromáždění a politik

Gustav Heidler (7. září 1883 Police[1]30. května 1930 Praha[2][3]) byl český a československý národohospodář a politik; meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou (pozdější národní socialisté).

JUDr. Gustav Heidler
Gustav Heidler (1883-1930).jpg

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Stranická příslušnost
Členství nár. soc.

Narození 7. září 1883
Police
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. května 1930 (ve věku 46 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Děti Alexander Heidler
Příbuzní Ferdinand Heidler (sourozenec)
Alma mater Univerzita Karlova
Profese politik
Commons Kategorie Gustav Heidler
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
děd Ferdinand Heidler
strýc Friedrich Heidler
bratr Ferdinand Heidler
vnuk Cyril Svoboda

BiografieEditovat

Vystudoval reálné gymnázium v Kolíně a pak práva na české univerzitě v Praze. Zde byl 18. října 1907 promován na doktora práv. Krátce působil na praxi u zemského soudu v Praze a ve Vídni. Od 1. května 1908 pracoval v Obchodní a živnostenské komoře v Plzni, nejprve jako konceptní praktikant.[4] Zde rovněž vedl národohospodářskou rubriku tamního listu Český deník. Roku 1912 se stává jednatelem Spolku pro průmysl cukrovarnický v Čechách a společně s bratrem Ferdinandem Heidlerem byli členy Československé cukerní komise. Zasloužil se o výstavbu Výzkumného ústavu cukrovarnického. Za první světové války působil v protirakouském odboji (člen Maffie) a zajišťoval kontakty s Nizozemskem.[5][2] Za války byl členem Cukerní ústředny ve Vídni.[4] Koncem války předložil během jízdy vlakem z Plzně Jaroslavu Kvapilovi návrh, aby se osobnosti českého uměleckého a veřejného života vyjádřily k budoucnosti státoprávního uspořádání, čímž se zrodil Manifest českých spisovatelů.[4]

Po vzniku samostatného státu vznikla již 2. listopadu 1918 Československá komise cukerní a Gustav Heidler byl jejím vedoucím jednatelem. Roku 1919 se podílel na vzniku Ústředního spolku československého průmyslu cukrovarnického. Inicioval založení Výzkumného ústavu československého průmyslu cukrovarnického v Praze.[4]

Od roku 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění.[6] Byl profesí tajemníkem.[7] Stál v čele skupiny Česká demokracie, soustředěné okolo stejnojmenného listu a tvořené aktivisty, kteří se předtím odštěpili od Národní strany svobodomyslné (mladočeši). V roce 1919 opustil Československou stranu socialistickou.[8]

Po vzniku republiky byl členem bankovního výboru ministerstva financí (až do vzniku centrální banky[4]) a od roku 1924 Národohospodářského ústavu při České akademii.[5][2] Nadále působil jako jednatel Ústředního spolku československého průmyslu cukrovarnického.[2]

Zemřel v květnu 1930 v podolském sanatoriu v Praze.[2] Zemřel náhle, po lehčí operaci.[4]

RodinaEditovat

Narodil se v rodině správce šternberského velkostatku v Polici. Jeho děd Ferdinand Heidler, i strýcové Josef Koudela a Friedrich Heidler, byli poslanci Moravského zemského sněmu. Jeho bratry byli historik Jan Heidler, národohospodář Ferdinand Heidler, politik národně socialistické strany a ministr obchodu Československa v letech 19191920 a Artur Heidler, advokát. Měl tři děti – syna, teologa Alexandera Heidlera, a dvě dcery; jeho vnukem je politik Cyril Svoboda.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e Dr. Gustav Heidler. Národní listy. Květen 1930, roč. 70, čís. 148, s. 1. Dostupné online. 
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých POD Z6 • 1923-1935, s. 129. Dostupné online.
  4. a b c d e f JUDr. Gustav Heidler mrtvý. Národní politika. Květen 1930, roč. 48, čís. 149, s. 3. Dostupné online. 
  5. a b Kühtreiberová, Lenka: Zemští poslanci za okres Jemnice v letech 1861 - 1914 [online]. muni.cz [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  6. Gustav Heidler [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. (česky) 
  8. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 763, 771. (česky) 

Externí odkazyEditovat