Otevřít hlavní menu
Josef Koudela.jpg

Josef Koudela (2. července 1845 Pokojov1. listopadu 1913 Brno[1][2][3]) byl český právník a politik, za Rakouska-Uherska na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Josef Koudela

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1902 – 1907

Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1884 – 1913
Stranická příslušnost
Členství Moravská národní str. (staročeši)
Katolická str. národní

Narození 2. července 1845
Pokojov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. listopadu 1913 (ve věku 68 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Adéla Koudelová
Alma mater Karlo-Ferdinand. univerzita
Commons Kategorie Josef Koudela
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

Studoval na gymnáziu v Jihlavě a Praze. Právní studia absolvoval na univerzitě v Praze. Nastoupil na soudní praxi.[3] Pak působil jako advokát. Nejprve byl zaměstnán v advokátní kanceláři Josefa Fanderlíka, později v kanceláři Aloise Pražáka.[3] V období let 1876–1884 byl advokátem v Prostějově, od roku 1884 v Brně.[2]

Už v Prostějově byl veřejně a politicky aktivní. Zasedal v předsednictvu místní odbočky Ústřední matice školské, která financovala místní českojazyčnou reálnou školu. Založil spolek na podporu českých mateřských škol. Byl členem prostějovského obecního zastupitelstva. Poté, co prostějovskou samosprávu plně ovládli Češi, udělilo zastupitelstvo Koudelovi čestné občanství. Čestné občanství mu udělily i mnohé další obce. Národní aktivity vyvíjel i po svém přesídlení do Brna.[3] Vyznačoval se smířlivým osobním stylem, díky čemuž požíval respektu i od politických odpůrců včetně moravských Němců. Angažoval se i v hospodářském životě. Byl aktivní v Cyrilo-metodějské záložně a v Hypoteční bance markrabství Moravského. Podílel se na dění okolo brněnské obchodní a živnostenské komory.[1]

Roku 1892 nařídila státní správa odstranit z brněnského besedního domu znaky zemí koruny České. Koudela pak podal stížnost k říšskému soudu, který stížnosti roku 1893 vyhověl s tím, že šlo o porušení práva na vyjádření názoru. Roku 1895 předsedal moravskému výboru pro účast na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze.[3] V kulturních a národnostních otázkách se angažovala i jeho manželka Adéla Koudelová, rozená Jelínková, starostka a protektorka Ženské vzdělávací jednoty Vesna.[4]

V zemských volbách v roce 1884 byl zvolen do Moravského zemského sněmu v kurii venkovských obcí, obvod Brno. Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1890, zemských volbách v roce 1896, zemských volbách v roce 1902 i zemských volbách v roce 1906.[3] Roku 1895 (po smrti dr. Fanderlíka)[3] se stal členem zemského výboru.[2] Prosadil zde zřízení české vyšší reálné školy v Uherském Brodu. Jako zemský politik se zasadil také o zřízení třetího českojazyčného učitelského ústavu na Moravě.[3]

Na počátku století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1902 (poté co rezignoval poslanec Konrád Martínek) získal mandát na Říšské radě za kurii venkovských obcí, obvod Brno, Vyškov. Slib složil 17. října 1902.[5] K roku 1907 se profesně uvádí jako advokát.[6] Je uváděn jako kandidát české Katolické národní strany.[7]

Zpočátku působil v politice za staročeskou stranu, později přešel do Katolické strany národní na Moravě a náležel mezi její hlavní osobnosti.[1] Za Katolickou národní stranu již roku 1902 vstupoval na Říšskou radu.[8] Přítomnost osobností jako byly Josef Koudela nebo Tomáš Eduard Šilinger dávala této katolické straně národovecký směr, který po jejich smrti podle kritiků opadl.[9]

Roku 1909 byl povýšen do šlechtického stavu. Používal pak přídomek z Jelínkova (podle své manželky).[2] Byl mu též udělen papežský řád Pro Ecclesia et Pontifice.[3]

Zemřel v noci na 2. listopadu 1913 po delší nemoci. Krátce před smrtí se jeho stav dočasně zlepšil, pak ale byl raněn mrtvicí. [1]

RodinaEditovat

Narodil se Bartoloměji Koudelovi a Marii Koudelové (roz. Benešové), jako páté ze sedmi dětí. Jeho sourozenci byli: Františka Benešová (1834–1882), Anna Růžičková (1837–1864), Jan Koudela – farář v Jemnici (1839–1890), František Koudela (1842–?), Kateřina Chalupníková (1848–?) a Josefa Heidlerová (1852–1933). Dne 26. června 1877 si vzal za ženu Adélu Jelínkovou, se kterou měl pět synů: Jan Koudela (1880–1935), Karel Koudela (1882–1919), Jaroslav Koudela (1885–1910), Josef Koudela (1886–1928) a Václav Koudela (1891–1915). Žádný z jeho synů již potomky neměl a pouze jeden (Jan) se oženil.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Dr. Josef Koudela zemřel. Národní politika. Listopad 1913, roč. 31, čís. 302, s. 4. Dostupné online. 
  2. a b c d JUDr. Josef Koudela [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2014-06-07]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d e f g h i BRUMOVSKÝ, V. Almanach moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906. Brno: Česká novinářská a insertní kancelář V. Brumovského v Brně, 1906. 254 s. Dostupné online. S. 170-171. (česky) 
  4. Adéla Koudelová [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2014-06-07]. Dostupné online. (česky) 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=1829&size=45
  7. Neues Wiener Tagblatt, 23. 10. 1902, s. 1.
  8. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 295. (česky) 
  9. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 209. (česky)