Gottfried Bacher

kladenský podnikový ředitel a důlní odborník

Gottfried (Bohumír) Bacher (7. listopadu 1838, Mühlbach – 25. června 1897, Nouzov[1]) byl rakouský důlní odborník, ředitel Pražské železářské společnosti v Kladně, spoluzakladatel Poldiny hutě a ředitel rudných dolů v Nučicích, nechvalně známý potlačením stávky horníků v Kladně v roce 1889.

Gottfried Bacher
Narození 7. listopadu 1838
Mühlbach
Úmrtí 25. června 1897 (ve věku 58 let)
Nouzov
Místo pohřbení Bramberg am Wildkogel
Alma mater Báňská akademie v Banské Štiavnici
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Bachrova vila na Nouzově

BiografieEditovat

Absolvent Báňské akademie v Banské Štiavnici. Zemřel náhle ve své (druhé) letní vile na Nouzově v Unhošti (Zahradní ulice čp. 284)[2], byl pohřben 27. června 1897 v rakouském Brambergu.

Je po něm nazvána vila Bachrovna v Kladně, kulturní památka.[3] SONP Poldi založily v roce 1975 ve vile Muzeum Poldi. Od roku 1995 byly provozovatelem muzea věnovaného vývoji kladenského hutnictví a s ním spojeného strojírenství Strojírny Poldi, s.r.o.

Hornické stávkyEditovat

Bacher byl znám jako dobrý technik, ale k dělníkům se choval tvrdě. Kvůli zajištění větší konkurenceschopnosti podniku požadoval od dělníků více práce za méně peněz. Zavedl tzv. Lípačky, což bylo posunutí směn a přidání další, která končila až v neděli ráno. Dělníci byli více unavení, trávili méně času s rodinami, nosili domů méně peněz. Rodiny proto měly méně jídla, ženy horníků byly nespokojené, špatná nálada se šířila v rodinách i mezi lidmi. Nedobrá finanční situace rodin horníků i nerovnost pracovních podmínek a platů v různých odvětvích vyústila v silné nepokoje. Obdobně to však vypadalo i v jiných průmyslových oblastech.

První stávka v Kladenském revíru proběhla na dole Mayrau i v dalších dolech v 25. května 1889 a do Kladna vpochodoval uklidnit situaci 11. pěší pluk. Po slavnosti Božího těla dne 20. června 1889 obklopil Bacherovo vilu rozbouřený dav, který ji vyraboval a zapálil. Výstražné výstřely četníků zasáhly na protějším, tehdy nezastavěném poli a na hradbě tři děti, které zraněním podlehly. Dav ještě poškodil dům starosty Josefa Hraběte a do města přijel znovu 11. pěší pluk. Bacher i starosta Hrabě uprchli a na místo starosty nastoupil Jaroslav Hruška.[4][5][6]

Další velká stávka proběhla o deset let později.

K dalším nepokojům a změnám došlo ale i později po Bacherově smrti, například v roce 1918 v souvislosti se změnou státního uspořádání, kdy bylo náhle špatné vše rakouské a vše církevní. V hutích bylo dvojvládí, úředníci byli přesunuti či odvoláni a v Kladně byly poničeny a rozkradeny některé církevní památky.

V kultuřeEditovat

Velká stávka a rabování vily ředitele Bachera v roce 1889 se objevuje také v mnoha vydáních románu Siréna od Marie Majerové z roku 1935. Stejnojmenný film z roku 1947 zfilmoval režisér Karel Steklý a získal hlavní ocenění Velkou mezinárodní cenu Benátek na tamním filmovém festivalu v roce 1947.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • MAJEROVÁ, Marie. Siréna : Román. 1. vyd. Praha: Čin, 1935. 490 s. 
  • J. Kovařík, K událostem krvavého Božího těla na Kladně 1889, in: Kamenouhelné doly, koncern Kladno. Historie a současnost 3, 1983, s. 122n.
  • A. Branald, Hrdinové všedních dnů, 1953, 1 díl, s. 395n.
  • O. Skalníková a kol., Kladensko. Život a kultura lidu v průmyslové oblasti, 1959, s. 346n.
  • A. Zápotocký, Vstanou noví bojovníci, 1949.
  • A. Povolný, Průkopníci z dolů a hutí na Kladensku, 1951, in: Archiv NTM, sbírka rukopisů č. 976.
  • Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 174.
  • VYKOUK, Jaroslav. Kladenský starosta : Jaroslav Hruška a jeho konflikt s dobou. 1. vyd. Kladno: Halda z.s., 2015. 143 s. ISBN 978-80-905992-0-8. S. 21–36. 

FilmEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat