Gluškovo
Gluškovo (rusky Глушково) je správní centrum gluškovského okresu, sídlo městského typu v Kurské oblasti v Rusku. Žije zde 4 785 obyvatel (2021).
| Gluškovo Глушково | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°20′ s. š., 34°38′ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+03:00 |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Centrální federální okruh |
| Oblast | Kurská |
 Kurská oblast na mapě Ruska | |
  Gluškovo Gluškovo na mapě Kurské oblasti | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,75 km² |
| Počet obyvatel | 4 785 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 546,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Vasilij Ivanovič Chuďakov |
| Vznik | 1647 |
| Oficiální web | glushkovo |
| Telefonní předvolba | 47132 |
| PSČ | 307450 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatGluškovo se nachází na levém břehu řeky Sejm v centrální části Středoruské vysočiny, 10 km severozápadně od železniční stanice Gluškovo (na trati Vorožba - Kursk), 150 km od oblastního centra Kursku a jen 10 km od státní hranice s Ukrajinou.
Historie
editovatCarské období
editovatDo poloviny 17. století byla tato oblast pohraničním územím Ruského carství, přičemž hlavními centry ochrany ruské hranice v okolí byla města Putyvl a Rylsk. Od roku 1571 začali bojarské děti z Rylsku sloužit na strážních stanovištích na území dnešního Gluškova, aby zabránily nájezdům Krymského chanátu. Oblast za řekou Sejm byla tehdy neosídlená a nazývala se Divoká pole. Posilování ruského státu spolu s výstavbou dalších strážních postů umožňovalo efektivněji bojovat s tatarskými nájezdníky a hranice se tam mohla posunout za řeku Sejm a začít se tak rozvíjet neobydlená území. Jako odměnu za nebezpečnou službu na hranici dostávali šlechtici a bojarské děti nejen plat, ale také pozemky za řekou Sejm.
První zmínka o osídlení moderního Gluškova pochází z poloviny 17. století, kdy statkář Gluškov pozval na své pozemky další osadníky, kteří se zde usadili a v roce 1647 tak vznikla osada Gluškovo, pojmenovaná po svém prvním osadníkovi. Od roku 1669 se v osadě objevovali první osadníci z pravobřežní Ukrajiny, kteří utíkali před polským útlakem. V důsledku tohoto přesídlení velkého množství Ukrajinců vznikla zvláštní ukrajinsko-ruská kultura a nářečí, které přetrvalo do současnosti.
Hospodářská politika cara Petra I. Velikého, zaměřená na rozvoj průmyslu, vedla v roce 1719 k založení nejstaršího průmyslového podniku v celé Kurské gubernii - Gluškovské soukenné manufaktury. Tato manufaktura využívala především nucenou práci a byla založena kupcem Ivanem Dubrovským a místním statkářem Vasilijem Korčminem.
Ve druhé polovině 18. století a první polovině 19. století patřilo Gluškovo spolu se soukennou manufakturou rodu Potěminků. Dne 3. června 1791 byla gluškovská manufaktura, včetně veškerých pozemků a obyvatel, přidělena Pavlu Potěmkinovi na základě dekretu carevny Kateřiny II. Veliké. Poslední hrabě z rodu Potěmkinů, Sergej Pavlovič Potěmkin, se zde narodil a nechal postavit kostel, kde byl také pohřben.
Na počátku 20. století v Gluškově fungovala vedle soukenné manufaktury také barvírna a cihelna. Gluškovo mělo tři kostely, školu a dvě nemocnice. K rozvoji Gluškova významně přispěl statkář, průmyslník a milionář Michail Ivanovič Tereščenko, který byl ministrem v ruské prozatímní vládě. Nechal v obci postavit mnoho budov, které stojí dodnes, a založil zde park. U řeky Sejm stál jeho honosný dvoupatrový dům.
Sovětské období
editovatZa druhé světové války bylo Gluškovo od 8. října 1941 do 2. září 1943 obsazeno německým Wehrmachtem. Během bojů v rámci protiofenzívy Rudé armády po neúspěchu německé operace Citadela byla obec silně poničena a počet obyvatel klesl o dvě třetiny. Místní dělník z Gluškovské soukenné továrny Ivan Ljubimov se během války stal stíhacím pilotem a Hrdinou Sovětského svazu.
V roce 1959 bylo Gluškovo povýšeno na sídlo městského typu.
Rusko-ukrajinská válka
editovatDne 18. května 2024 během rusko-ukrajinské války došlo k ukrajinskému dronovému útoku na Gluškovo, během kterého došlo k výbuchu ve sportovně rekreačním komplexu a byly zraněni dva lidé.[2] Dne 5. března 2024 ukrajinský dronový útok způsobil v Gluškovu požár.[3] V rámci ukrajinského tažení do Kurské oblasti došlo v srpnu 2024 k těžkým bojím u Gluškova, které muselo být celé evakuováno. Dne 22. července 2024 byla v Gluškově zasažena při ukrajinském ostřelování rozvodná stanice a obec se ocitla bez elektřiny.[4]
Dne 16. srpna 2024 zničila ukrajinská armáda most přes řeku Sejm v Gluškově.[5] Most byl částečně poškozen během ukrajinského útoku, při kterém zahynuli dav dobrovolní pracovníci z hnutí Všeruská lidová fronta. Následně se most zcela zřítil po zásahu raketou HIMARS.[6]
Kultura a sport
editovatV Gluškově funguje okresní dům kultury, středisko uměleckých řemesel, dětská umělecká škola, středisko volného času, sportovní areál, kino, pobočka Regionálního vlastivědného kurského muzea, ústřední krajská knihovna, dětská sportovní škola mládeže.
V obci je amatérský fotbalový tým Victoria.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Глушково (рабочий посёлок, Курская область) na ruské Wikipedii.
- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.
- ↑ IDNES.CZ, ČTK. Na Krymu vybuchla železniční trať, Rusové opět poslali rakety na Kyjev. iDNES.cz [online]. 2023-05-18 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, iDNES cz. Ukrajina hlásí zničení další ruské lodi. Potopily ji bezpilotní čluny. iDNES.cz [online]. 2024-03-05 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Andrej Poleščuk :bot: (@andrewofpolesia@zpravobot.news). Zprávobot.news [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online.
- ↑ ONLINE: Ukrajinská armáda zničila most přes řeku Sejm pomocí západních raket, tvrdí Rusové. iROZHLAS [online]. 2024-08-16 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online.
- ↑ TIMES, The Moscow. Ukrainian Army Destroys Bridge in Russia's Kursk Region. The Moscow Times [online]. 2024-08-16 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gluškovo na Wikimedia Commons
