Michail Těreščenko
Michail Ivanovič Těreščenko (ukrajinsky Михайло Іванович Терещенко, rusky Михаил Иванович Терещенко / Michail Ivanovič Těreščenko; 18.jul./ 30. března 1886greg., Kyjev, Ruské impérium – 1. dubna 1956, Monako) byl ruský podnikatel ukrajinského původu, majitel cukrovarů a od roku 1917 ministr financí a zahraničí v prozatímní vládě.
| Michail Těreščenko | |
|---|---|
 | |
| Narození | Kyjev |
| Úmrtí | 1. dubna 1956 Monako |
| Alma mater | Lomonosovova univerzita Lipská univerzita Kyjevská univerzita |
| Povolání | diplomat, politik, právník, podnikatel, cukrovarník, bankéř, sběratel umění a vydavatel |
| Rodiče | Ivan Nikolajevič Těreščenko a Elizabeth Sarancheva |
| Rod | Tereshchenko family |
| Funkce | ministr financí (Ruská prozatímní vláda; 1917) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Mládí editovat
Michail Těreščenko se narodil v rodině bohatého cukrovarníka. Už v raném dětství mluvil francouzsky, anglicky, německy, starořecky a latinsky (sám později řekl, že uměl 13 jazyků). Vystudoval Kyjevské gymnázium i univerzitu, roku 1909 dostudoval právnickou fakultu na Moskevské univerzitě.
V roce 1911 pracoval Těreščenko jako úředník. Později také jako tiskař, díky čemuž se znal se spisovateli Andrejem Bělým či Alexandrem Blokem.
Přitom byl členem správní rady všeruské společnosti cukrovarníků a členem rady Volžsko-Kamské banky.
Činnost během první světové války editovat
Na počátku první světové války byl Těreščenko členem Červeného kříže na jihozápadní frontě, poté pracoval jako řadový zdravotník. Roku 1915 byl předsedou Kyjevského průmyslového výboru.
Prozatímní vláda editovat
Po únorové revoluci roku 1917 se Těreščenko stal ministrem financí v prozatímní vládě jako bezpartijní. Aktivně usiloval o vytvoření koalice se socialisty. Dne 5. května 1917 se stal ministrem zahraničí po rezignaci neoblíbeného Pavla Miljukova. Těreščenko přesto pokračoval (i když ne tak nápadně) v jeho díle, což vedlo ke konfliktu s ministrem války Alexandrem Verchovským, který prohlašoval, že Rusko není schopné pokračovat ve válce. Těreščenko také podporoval Symona Petljuru, jehož vojska vyhlásila na Ukrajině samostatnost.
Revoluce a exil editovat
Dne 26. října byl Těreščenko zatčen v Zimním paláci a s ostatními ministry prozatímní vlády uvězněn v Petropavlovské pevnosti. Na jaře roku 1918 však utekl do Norska a potom do Francie. Tam se stal jedním z podporovatelů bělogvardějců a jejich spojenců. V Paříži se mu narodili synové Pjotr a Ivan, z nichž ten druhý zemřel roku 2004.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Терещенко, Михаил Иванович na ruské Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michail Těreščenko na Wikimedia Commons
