Otevřít hlavní menu

Giovanni Battista Sammartini

italský hudební skladatel, varhaník a sbormistr

Giovanni Battista Sammartini (1700 nebo 1701 Milán15. leden 1775) byl italský hudební skladatel, varhaník, sbormistr a učitel hudby.

Giovanni Battista Sammartini
Jediný dochovaný portrét G. B. Sammartiniho od Domenica Riccardiho.[1]
Jediný dochovaný portrét G. B. Sammartiniho od Domenica Riccardiho.[1]
Narození 1700
Milán
Úmrtí 15. ledna 1775 (ve věku 74–75 let)
Milán
Povolání hudební skladatel, varhaník, dirigent, muzikolog, hudební pedagog a kapelník
Příbuzní Giuseppe Sammartini (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Giovanni Battista Sammartini se narodil v Miláně jako sedmé z osmi dětí francouzského emigranta a hobojisty Alexise Saint-Martina a Girolamy de Federici. Hudební vzdělání mu poskytl otec; Jeho první skladbou bylo několik vokálních děl která složil roku 1725; do dnešní doby se nedochovala. V roce 1728 získal místo kapelníka kongregace.

Sammartini se rychle proslavil jako chrámový skladatel a v 30. letech 18. století se stal známým i mimo hranice Itálie. Postupně byl činný v několika kostelech (přinejmenším osmi) a skládal hudbu, jež byla hrána při státních příležitostech a ve šlechtických domech. Ačkoliv se nikdy nevzdálil daleko od Milána, přišel do styku s mnoha významnými skladateli včetně J. C. Bacha, W. A. Mozarta, Luigi Boccheriniho a Glucka; ten byl v letech 1737 až 1741 jeho žákem.

Sammartini zemřel neočekávaně roku 1775. Ačkoliv byl ve své době vysoce oceňován, jeho hudba upadla rychle v zapomnění. Sammartiniho dílo znovu zkoumali teprve po roce 1913 muzikologové Fausto Torrefranca, Georges de Saint-Foix a Gaetano Cesari. Většina z jeho dochovaných děl byla paradoxně nalezena ve vydáních mimo jeho domovský Milán.

VýznamEditovat

Sammartiniho hudbu vysoce oceňovali mladší skladatelé včetně Johanna Christiana Bacha. Sammartini je zvláště spojován se vznikem symfonické formy; k ní přispěl jednak odklonem od krátkého stylu připomínajícího operní předehru, jednak zavedením nového vážného přístupu a použitím vyvíjejících se témat čímž předznamenal Haydna a Mozarta.

Často je zaměňován se svým bratrem Giuseppem, jenž byl podobně plodným skladatelem a jeho jméno mělo tutéž iniciálu.

Inovační přínosEditovat

Sammartini je uznáván zejména v souvislosti se svými zásluhami o vznik symfonické formy, možná dokonce více nežli takzvaná mannheimská a vídeňská škola.[2] Jeho přístup ke kompozici symfonie byl jedinečný v tom, že využil vlivu forem triové sonáty a koncertu, zatímco jiní skladatelé té doby vycházeli z tzv. italské předehry. Jeho hudba nikdy nepostrádala invenci a někdy předběhla pozdější směry vážné hudby jako například styl Sturm und Drang.[3]

DíloEditovat

Sammartini byl velmi plodný skladatel. Zpočátku komponoval hudbu hlavně pro liturgické účely. Jeho dílo zahrnuje 4 opery, okolo 70 symfonií, 10 koncertů a několik komorních skladeb které patří k nejstarším komorním skladbám v historii hudby. V roce 2004 bylo známo asi 450 Sammartiniho skladeb, avšak mnoho dalších děl bylo ztraceno, zvláště duchovní a dramatická hudba.[2] Jiné se mohly ztratit v důsledku vydání pod jménem jiného autora, zejména jeho bratra Giuseppe.[4]

Sammartiniho skladby jsou označovány buď opusovými čísly která dostaly za jeho života nebo čísly J-C podle takzvaného Jenkins-Churginova katalogu. Některá Sammartiniho díla, včetně jednoho Magnificat, vydal poprvé Newell Jenkins (jenž byl také vydavatelem mj. hudby Vivaldiho, Paisiella a Boccheriniho).

Sammartiniho hudba se obvykle rozděluje do tří období podle stylu: rané období (1724-1739) odráží směs barokních a předklasicistních forem, střední období (1740-1758), ve kterém používá předklasicistní formy a období pozdní (1759-1774), v němž jeho hudba vykazuje klasicistní vlivy včetně Mozarta. Za nejvýznamnější a nejoriginálnější je považováno střední období; tyto skladby v "galantním" stylu jsou předzvěstí klasicistního období.

Dochované skladbyEditovat

  • Opery
    • Memet (premiéra r. 1732, Lodi, Itálie), tragédie o třech jednáních. První věty dvou nejstarších známých Sammartiniho symfonií jsou použity jako předehry.
    • L'ambizione superata dalla virtu` (premiéra 26. prosince 1734, Teatro Regio Ducal, Milán), drama o třech jednáních.
    • L'Agrippina, moglie di Tiberio (premiéra leden 1743, Teatro Regio Ducal, Milán), hudební drama o třech jednáních
    • La gara dei geni (premiéra 28. května 1747, Teatro Regio Ducal, Milán) -dochovala se pouze jediná árie
  • Sonáty (více než 50):
    • pro varhany
    • pro violoncello
    • pro housle
    • pro flétnu
  • koncerty (10):
    • pro violoncello a pikolu
    • pro flétnu
    • pro housle
  • Symfonie (nejméně 68)
  • koncertina (7)
  • pochody (4)
  • menuety (4)
  • smyčcové kvintety (6)
  • flétnové a smyčcové kvartety (21)
  • smyčcová tria (okolo 200)
  • árie a skladby pro pěvecký sbor (9)
  • kantáty (8)
  • duchovní skladby (17)

ReferenceEditovat

  1. Cattoretti, Anna, ed. Giovanni Battista Sammartini and His Musical Environment. Brepolis, 2004.
  2. a b Sammartini, Giovanni Battista. The Symphonies of G. B. Sammartini. Ed. Bathia Churgin. Cambridge: Harvard University Press, 1968.
  3. Churgin, Bathia: Sammartini [St Martini, San Martini, San Martino, Martini, Martino] Giovanni Battista', Grove Music Online ed. L. Macy (Accessed [21 March 2007]), <http://www.grovemusic.com>
  4. The Published Instrumental Works of Giovanni Battista Sammartini: A Bibliographical Reappraisal Henry G. Mishkin; Giovanni Battista Sammartini The Musical Quarterly, Vol. 45, No. 3. (Jul., 1959), pp. 361-374. Stable URL: http://links.jstor.org/sici?sici=0027-4631%28195907%2945%3A3%3C361%3ATPIWOG%3E2.0.CO%3B2-9

LiteraturaEditovat

  • Cattoretti, Anna, ed., Giovanni Battista Sammartini and his musical environment, Brepols, Turnhout, 2004. ISBN 2-503-51233-X. (anglicky)
  • Churgin, Bathia and Jenkins, Newell. Thematic Catalog of the Works of Giovanni Sammartini: Orchestral and Vocal Music. Cambridge: published for the American Musicological Society by Harvard University Press, 1976. ISBN 0-674-87735-7. (anglicky)
  • Stedman, Preston. The Symphony. Englewood Cliffs, New Jersey: Prentice Hall 1992. (anglicky)

Externí odkazyEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giovanni Battista Sammartini na anglické Wikipedii.