Gilmoreosaurus

rod plazů (vymřelých)

Gilmoreosaurus („ještěr Charlese W. Gilmorea“) je rod ptakopánvého ornitopodního dinosaura z kladu Hadrosauromorpha.[1] Žil v období pozdní křídy (asi před 70 miliony let) na území střední a východní Asie (souvrství Iren Dabasu). Fosilie tohoto rodu byly pravděpodobně objeveny i v sedimentech geologicky staršího souvrství Bissekty.

Jak číst taxoboxGilmoreosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 70 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Fosilie pažní a loketní kosti gilmoreosaura.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
Podřádornitopodi (Ornithopoda)
InfrařádIguanodontia
NadčeleďHadrosauroidea
RodGilmoreosaurus
Brett-Surman, 1979
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První fosilie tohotro rodu byly objeveny v mongolské poušti Gobi v roce 1923 americkým badatelem Georgem Olsenem.[2] Dnes je tento rod známý podle objevů fragmentárních fosilií ze starších geologických období také z území Kazachstánu a Uzbekistánu.[3] Rod Gilmoreosaurus byl formálně stanoven paleontologem Michaelem Brett-Surmanem v roce 1979 při celkové revizi hadrosauroidních ornitopodů, známých v té době.[4]

Popis editovat

 
Rekonstruované části kostry gilmoreosaura.

Gilmoreosaurus byl poměrně velký, ale relativně štíhle stavěný ornitopodní dinosaurus, který byl dlouhý až kolem 8 metrů[5] a vážil asi 1,2 tuny, takže patřil spíše ke středně velkým hadrosauromorfům[6]. Jednalo se pravděpodobně o stádního býložravce, spásajícího nízko rostoucí vegetaci. Profil jeho lebky byl nízký a protáhlý, čímž se podobal některým vyspělejším ornitopodům ze skupiny kachnozobých dinosaurů.

Druhy editovat

Kostní tumory editovat

Stejně jako u příbuzného rodu Bactrosaurus, také u gilmoreosaura byly paleontologickým výzkumem identifikovány kostní tumory. Tito ornitopodní dinosauři tedy trpěli rakovinotvornými onemocněními, způsobenými snad přirozeným znečištěním prostředí, toxickou potravou nebo genetickými dispozicemi.[7] Podobné nálezy jsou časté také u jiných vývojově pokročilejších ornitopodů, zejména pak u některých kachnozobých dinosaurů.[8]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Prieto-Márquez, A. & Norell, M. A. (2010). Anatomy and Relationships of Gilmoreosaurus mongoliensis (Dinosauria: Hadrosauroidea) from the Late Cretaceous of Central Asia. American Museum Novitates, 3694: 1-49.
  2. Gilmore, C. W. (1933). "On the dinosaurian fauna of the Iren Dabasu Formation". American Museum of Natural History, Bulletin. 67: 23–78.
  3. Nessov, L. A. (1995). Dinozavri severnoi Yevrazii: Novye dannye o sostave kompleksov, ekologii i paleobiogeografii [Dinosaurs of northern Eurasia: new data about assemblages, ecology, and paleobiogeography]. Institute for Scientific Research on the Earth's Crust, St. Petersburg State University, St. Petersburg. pp. 1-156.
  4. Brett-Surman, M. K. (1979). Phylogeny and palaeobiogeography of hadrosaurian dinosaurs. Nature, 277: 560-562.
  5. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 45). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  6. Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs, 2nd Edition. Princeton University Press, str. 328 (anglicky)
  7. Rothschild, B. M.; Tanke, D. H.; Helbling II, M.; Martin, L. D. (2003). "Epidemiologic study of tumors in dinosaurs". Naturwissenschaften. 90 (11): 495–500. doi:10.1007/s00114-003-0473-9
  8. SOCHA, Vladimír. Také dinosauři umírali na rakovinu. OSEL.cz [online]. 11. dubna 2009. Dostupné online.  (česky)

Literatura editovat

  • Cruzado-Caballero, P. and Powell, J. E. (2017). Bonapartesaurus rionegrensis, a new hadrosaurine dinosaur from South America: implications for phylogenetic and biogeographic relations with North America. Journal of Vertebrate Paleontology. 37 (2): e1289381: 1-16.

Externí odkazy editovat