Georg Lienbacher
Georg Lienbacher (18. dubna 1822 Mittersill[3] – 14. září 1896 Salcburk[3][4]) byl rakouský politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
| Georg Lienbacher | |
|---|---|
 Georg Lienbacher, r. 1882 (Jan Vilímek) | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1896 | |
| Poslanec Salcburského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1870 – 1896 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Hohenwartův klub (Strana práva) Liechtensteinův klub Lienbacherova skupina (Katolická lidová str.) |
| Narození | 18. dubna 1822 Kuchl  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 14. září 1896 (ve věku 74 let) Salcburk  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Salzburger Kommunalfriedhof |
| Příbuzní | Matthias Lienbacher[1][2] (sourozenec) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | politik a právník |
| Náboženství | katolická církev |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatNarodil se v Kuchlu v katolické rodině. Tři jeho bratři se věnovali kněžskému povolání.[5] Jedním z nich byl duchovní Matthias Lienbacher.[3]
Vystudoval gymnázium v Salcburku.[4] Studoval práva na Vídeňské univerzitě. V roce 1847 nastoupil do státní služby. Pracoval na různých soudech. V roce 1854 se stal státním návladním v Budíně, od roku 1859 byl hlavním státním návladním ve Vídni. Pak působil coby referent pro legislativu na ministerstvu spravedlnosti ve vídni. Od roku 1870 byl radou vrchního zemského soudu ve Vídni. V roce 1880 se stal dvorním radou při nejvyšším soudním a kasačním dvoře. Kromě toho byl od roku 1882 členem říšského soudu. Roku 1887 odešel na penzi.[3]
Byl veřejně a politicky činný. V roce 1870 se stal poslancem Salcburského zemského sněmu. V letech 1890–1896 byl i členem zemského výboru.[3] Na sněmu reprezentoval kurii měst, obvod Golling, Kuchl, Abtenau.[5] Poslancem zemského sněmu byl až do své smrti.[4]
Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Salcbursku, obvod Salcburk, Golling atd. Do parlamentu se dostal za týž obvod opět ve volbách roku 1879. Uspěl zde i ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[6] V roce 1873 se uvádí jako Georg Lienbacher, c. k. rada vrchního zemského soudu, bytem Vídeň.[7]
V roce 1873 zastupoval v parlamentu opoziční blok.[8] V roce 1878 zasedal v poslaneckém Hohenwartově klubu (tzv. Strana práva, která byla konzervativně a federalisticky orientována).[9] Jako konzervativec se uvádí i po volbách v roce 1879.[10] Patřil mezi nejvýraznější parlamentní postavy. Ačkoliv byl konzervativně a procírkevně orientován, prosazoval speficickou politiku s německorakouskými národnostními akcenty a větším důrazem na centralizaci státu. Nebyl stoupencem federalismu a autonomie jako například čeští nebo slovinští poslanci.[4] Postupně se proto se Stranou práva názorově rozešel. Roku 1881 vstoupil do nového centristického a sociálně reformního klubu na Říšské radě (tzv. Liechtensteinův klub).[11] Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen malé tzv. Lienbacherovy skupiny, která samostatně působila v parlamentu.[12]
Roku 1887 založil spolu s Josefem Alexanderem Schwerem a Michaelem Gmachlem vlastní novou centristickou politickou formaci Klub středu, která stála na politické scéně uprostřed, mezi konzervativci a liberály. Díky ní v roce 1890 ztratili konzervativci svou dlouhodobou převahu na zemském sněmu. Šlo o předchůdce pozdější vlivné Katolické lidové strany.[3][13] V roce 1890 se uvádí na Říšské radě jako poslanec bez klubové příslušnosti.[14]
Byl dvakrát ženatý, obě manželství byla bezdětná. Zemřel v září 1896. Od května 1896 byl nemocen.[5][4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Rakouská akademie věd. DOI 10.1553/0X00282ECD. Dostupné online.
- ↑ Biographisches Jahrbuch und Deutscher Nekrolog. Berlín. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Lienbacher, Georg (1822-1896), Jurist und Politiker, s. 210. (německy)
- ↑ a b c d e Hofrath Lienbacher. Vorarlberger Volksblatt. Září 1896, roč. 31, čís. 212, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ a b c Hofrath Lienbacher. Salzburger Chronik. Září 1896, roč. 32, čís. 210, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=247&size=45
- ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
- ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
- ↑ Národní listy, 25. 11. 1881, s. 1.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ VOITHOFER, Richard. "... dem Kaiser Treue und Gehorsam ...": Ein biografisches Handbuch der politischen Eliten in Salzburg 1861 bis 1918. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien, 2011. 200 s. Dostupné online. ISBN 978-3205786375. S. 175. (německy)
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
