Georg Heym

německý spisovatel

Georg Heym (30. října 1887 Hirschberg, Dolní Slezsko16. ledna 1912 Berlín) byl německý spisovatel, autor zejména raně expresionistické lyriky.

Georg Heym
Georg Heym.jpg
Narození30. října 1887
Jelení Hora
Úmrtí16. ledna 1912 (ve věku 24 let)
Gatow
Příčina úmrtíutonutí
Místo pohřbeníLuisenfriedhof III
Povoláníbásník, spisovatel, romanopisec, dramatik a básník-právník
Alma materJuliova-Maxmiliánova univerzita ve Würzburku (od 1907)
Humboldtova univerzita (od 1908)
Univerzita Jena (od 1910)
Altes Gymnasium Neuruppin
Významná dílaPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ19180064
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ19157228
Partner(ka)Hildegard Krohn
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Heym, Georg. UMBRA VITAE. Nachgelassene Gedichte.

ŽivotEditovat

Narodil se v Dolním Slezsku do rodiny vysokého úředníka. Měšťáčtí rodiče netolerovali jeho poněkud rebelské chování a touhu po odlišnosti, proto byl v roce 1900 vyslán do Berlína studovat. S velkými potížemi vystřídal několik středních škol (na střední škole začal psát poesii), kde byl velmi nespokojený, nakonec ale odmaturoval a začal studovat práva ve Würzburgu, kde se začal (neúspěšně) věnovat také dramatické tvorbě. V roce 1910 se setkal s básníkem Simonem Guttmanem a připojil se k tzv. Novému klubu, jehož členy byli básníci jako Jakob van Hoddis. Brzy se stal jedním z jeho hlavních představitelů. Heym se brzy spřátelil s autory, jako byla Else Lasker-Schülerová, Gottfried Benn nebo Karl Kraus. Heymovy básně byly velmi úspěšné v tzv. Neopatetickém kabaretu, který příslušel k Novému klubu. V roce 1911 vydal svou jedinou zaživa vydanou sbírku Věčný den (Der ewige Tag). Heym vystřídal několik zaměstnání v právní oblasti, nebyl ale příliš úspěšný. V roce 1912 se utopil při bruslení.

DíloEditovat

Heym patřil k nejvýznamnějším expresionistickým básníkům, pro jeho poesii je typická vytříbená literární forma, pravidelný a tradičně rýmovaný verš. Nejčastějším motivem jeho poesie je symbolicky pojaté Světoměsto, inspirované Berlínem, které velmi podrobně popisuje. K jeho dílům patří sbírky Městský bůh (Der Gott der Stadt, napsáno 1910), Věčný den (Der ewige Tag, 1911), Umbra vitae (1912), Marathon (1914), sbírka novel Zloděj (Der Dieb, 1913), esej Hledání nového náboženství (Versuch einer neuen Religion, 1909) a několik dramat.

V češtiněEditovat

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat