Gennadi Georgijevič Majorov (rusky Геннадий Георгиевич Майоров; * 8. března 1941[1] v Moskvě) je sovětský a ruský historik filosofie se specializací na středověkou filozofii, vysokoškolský pedagog, doktor filosofických věd, profesor Lomonosovovy univerzity, kde mu v roce 2003 byl udělen čestný titul „Zasloužilý profesor“.

Gennadij Majorov
Narození3. března 1941 (83 let) nebo 1941 (82–83 let)
Moskva
Oblasti zájmuStředověká filozofie, filozofie Leibnize, metafilozofie
Alma materFilozofická fakulta Lomonosovovy univerzity
VlivyValentin Asmus
Vliv naVitalij Kurennoj
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

V roce 1965 dokončil studia na filosofické fakultě Moskevské státní univerzity. V roce 1969 obhájil kandidátskou disertační práci na téma Gnozeologie Gottfrieda Leibnize (rusky Гносеология Готфрида В. Лейбница).[2] Roku 1979 uveřejnil knihu pod názvem Formování středověké filozofie (rusky Формирование средневековой философии).[3] V roce 1983 mu byla udělena vědecká hodnost „doktor věd“. Od roku 1968 působí na Katedře dějin zahraniční filozofie. Ve své odborné a badatelské činnosti se zabývá středověkou filosofií, v poslední době také otázkou o vzniku filozofie. Při studiu středověké filosofie se zaměřuje především na latinskou patristiku.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Майоров, Геннадий Георгиевич na ruské Wikipedii.

  1. Маслин, s. 404.
  2. Майоров Г.Г., Гносеология Готфрида В. Лейбница : Автореф. дис. на соискание учён. степени канд. филос. наук : (622) / [Моск. гос. ун-т им. М.В. Ломоносова. Филос. фак.]. - Москва : Изд-во Моск. ун-та, 1969. - 15 с
  3. МАЙОРОВ, Г. Г. Formování středověké filozofie (Формирование средневековой философии). 1. vyd. Moskva: Мысль, 1979. 431 s. Dostupné online. (rusky) 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat