Genderová digitální propast
Genderová digitální propast je formou digitální propasti a je definována rozdíly žen a mužů v přístupu k technologiím a ve vzdělávání a dovednostech souvisejících s technologiemi. V celosvětovém měřítku má sice řada žen a dívek finanční prostředky na pořízení technologií, ale chybí jim znalosti, aby tyto technologie mohly účinně využívat k posílení svého postavení. Tato propast sahá od základních znalostí až po pokročilé odborné znalosti v nejmodernějších oblastech, jako je strojové učení a analýza velkých objemů dat.[1] Společenské normy, které určují povinnosti, role a chování očekávané od mužů a žen, omezují rovný přístup k právním a finančním institucím i možnosti vzdělávání, zejména v oblasti digitálních technologií.[2] Zaměření se na digitální rozdíly mezi znalostmi a dovednostmi mužů a žen a minimalizace těchto rozdílů může pomoci zlepšit digitální gramotnost a zajistit, že ženám a dívkám nebudou bránit v plném využívání technologických nástrojů.[3]
Propast v digitálních dovednostech
editovatPodle organizace UNESCO mají ženy a dívky o 25 % nižší pravděpodobnost než muži, že budou používat digitální technologie. Rovněž mají čtyřikrát menší šanci, že budou samostatně programovat počítač, a předpokládá se, že mají třináctkrát menší šanci, že požádají o technologický patent.[1] Rozdíly v digitálních dovednostech mezi muži a ženami jsou výrazné v různých regionech a na různých příjmových úrovních, ale jsou obzvláště výrazné u těchto demografických skupin:
- starších žen
- žen s nižším vzděláním
- chudých žen
- žen žijících ve venkovských oblastech nebo v rozvojových zemích.
Ženy v těchto skupinách mnohem méně často absolvují obory STEM (z anglického Science, technology, engineering, and mathematics, tedy věda, technologie, inženýrství a matematika) ve srovnání se svými mužskými protějšky.[4] Tato propast digitálních dovedností se prolíná s širšími problémy chudoby a omezeného přístupu ke vzdělání.[1]
Genderová digitální propast v České republice
editovatDigitální propast mezi muži a ženami poukazuje na problémy, s nimiž se ženy a dívky setkávají při rozvoji a využívání svých schopností v oblasti informačních technologií. Nejde jenom o digitální gramotnost, ale také o rovné digitální příležitosti. Po celém světě se téměř ve všech zemích stále nedaří dosáhnout úplné rovnosti žen a mužů v oblasti využívání ICT, digitálních kompetencí, a smysluplného zapojení žen a dívek do práce s technologií.[5]
V České republice firmy neustále nabírají nové zaměstnance, zejména na pozice vyžadující odborné znalosti v oblasti IT. Většina zaměstnavatelů se však potýká s hledáním kvalifikovaných kandidátů na tyto pozice, zejména žen, které jsou vyloučeny z výběru.[5]
Podle údajů Eurostatu se Česká republika řadí na jedno z posledních míst, co se týče žen pracujících v IT oborech. Ženy a dívky tvoří 51 % z více než 10 milionů obyvatel, přesto jsou ve všech oblastech práce, zejména v IT oborech, v nichž 90 % českých technologických specialistů tvoří muži, právě ženy nedostatečně zastoupeny.[5]
České školy se potýkají s omezeným časem, prostorem a zdroji na poskytování kvalitního vzdělávání v oblasti STEM a IT. Zastaralé výukové metody spolu s omezeními učebních osnov brání snahám o adekvátní přípravu a osvědčení studentů v oblasti digitálních dovedností. Navíc méně absolventů technických vysokých škol pokračuje v dalším studiu, natož aby obsadili četná volná pracovní místa v technických oborech. Tato situace škodí zejména mladým lidem, kteří chtějí vstoupit na trh práce a přispět společnosti. Ještě větší problémy však představuje pro dívky a ženy, které při vzdělávání narážejí na strukturální a kulturní překážky, s nimiž se jejich mužské protějšky nesetkávají.[5]
V duchu vzdělávání a posilování digitálních dovedností žen pomáhá Czechitas propojovat ženy a technologie a usilovat o lepší společnost, silnější ekonomiku a propojenější komunity. Jako organizace, komunita a hnutí chce Czechitas zajistit, aby všechny ženy v České republice mohly skutečně realizovat svůj digitální potenciál směrem ke svému profesnímu životu a osobním ambicím.[5]
Překonávání propasti v digitálních dovednostech
editovatBoston Consulting Group a Aspen Institute odhadují, že do roku 2030 bude 90 % pracovních míst vyžadovat určitou úroveň informačních a komunikačních dovedností. Proto se jednotlivé země musí zabývat digitálními potřebami žen a rozvíjet jejich digitální potenciál, který může být rozhodující pro prosperující ekonomiky a společnosti.[6]
Podle průzkumu společnosti Accenture z roku 2016 je digitální znalost klíčová pro dosažení genderové rovnosti na pracovištích, zejména pokud by vlády a firmy chtěly zvýšit míru, jakou ženy využívají technologie a mají k nim přístup. Stejný průzkum prokázal, že dobrá orientace v digitálních technologiích prospívá profesnímu rozvoji člověka. To se ukázalo jako obzvlášť platné pro kariéry žen, vzhledem k tomu, že znalost digitálních technologií umožňuje pokrok ve vzdělávání a na pracovištích. Také nabízí lepší pracovní příležitosti a větší pracovní flexibilitu, což následně pomáhá pracujícím ženám vyvážit jejich osobní a pracovní život.[7]
Jeden z článků na stránkách Czechitas uvádí, že nedostatečné zastoupení žen v odvětví informačních technologií je významnou ztrátou pro společnosti a ekonomiky které přecházejí do digitálního prostředí.[8] Podobně také průzkum společnosti Accenture považuje ženy za významný zdroj dosud nevyužitého talentu vzhledem k jejich nedostatečnému zastoupení na trhu práce ve většině zemí. Jejich průzkum navíc ukazuje korelaci mezi vyšší mírou digitální gramotnosti žen v některých zemích (např. Spojené státy, Nizozemsko, Austrálie, a severské státy) a vyšší mírou genderové rovnosti na pracovištích v těchto zemích, což dále poukazuje na potřebu snižovat genderovou digitální propast.[7]
Pro vyrovnání digitální propasti mezi muži a ženami je nezbytné aktivně přijímat a udržet ženy na pozicích v oblasti informačních a komunikačních technologií na všech úrovních napříč různými odvětvími a sektory. Odstranění genderových digitálních propastí zahrnuje také zajištění toho, aby ženy a dívky měly možnost utvářet nástroje, platformy, služby a prostory, které ovlivňují jejich životy a živobytí.[8]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Gender digital divide na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Mark West; REBECCA KRAUT; HAN EI CHEW. I'd blush if I could: closing gender divides in digital skills through education [online]. UNESCO and EQUALS Skills Coalition, 2019. Dostupné online.
- ↑ Inclusive Technology: The Gender Digital Divide, Human Rights & Violence Against Women [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ MUHEED, Hafsah. The gender digital divide must be bridged to ensure we leave no one behind. UN Women – Asia-Pacific [online]. 2023-03-16 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CARD, David; PAYNE, A. Abigail. High School Choices and the Gender Gap in Stem. Economic Inquiry. 2021, s. 9–28. ISSN 1465-7295. DOI 10.1111/ecin.12934. S2CID 230538125. (anglicky)
- ↑ a b c d e TURNER, Ryan. From gender digital divide to women’s digital potential. www.czechitas.cz [online]. Czechitas, 2022-09-27 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ WIEDERMANN, Tomáš; THEUER, Matyáš; ŠVEJCAR, Jiří, et al. Budoucnost českého pracovního trhu [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Accenture. Getting To Equal: How Digital is Helping Close the Gender Gap at Work [online]. [cit. 2024-06-20]. Dostupné online.
- ↑ a b TURNER, Ryan. Digitální nerovnosti, aneb Jakým bariérám a stereotypům musí čelit ženy? | Czechitas. www.czechitas.cz [online]. 2023-03-06 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. (cz)
Literatura
editovat- KOLODEZNIKOVA, Inna V.; Irina Vladimirovna Kuznetsova; Gennadi B. PRONCHEV. Particularities of Gender Gap in the Digital Era. www.ceeol.com [online]. 2018. Dostupné online.
- JUDITH MARISCAL; Gloria Mayne; Urvashi Aneja, et al. Bridging the Gender Digital Gap [online]. Dostupné online.