Gabela

vesnice v Bosně a Hercegovině

Gabela (v srbské cyrilici Габела) je vesnice na jihu Bosny a Hercegoviny, administrativně spadající pod město Čapljina ve Federaci Bosny a Hercegoviny. V roce 2013 zde žilo 2 315 obyvatel.

Gabela
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška3 m n. m.
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
EntitaFederace Bosny a Hercegoviny
KantonHercegovsko-neretvanský
Gabela
Gabela
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na místě současné obce se v dobách středověku nacházela vesnice s názvem Drijeva. První písemná zmínka o obci se nachází v dohodě mezi velkým županem Nemanjou a Dubrovnickou republikou v roce 1186. V roce 1529 byla obec, stejně s celým dolním tokem řeky Neretvy, obsazena vojsky Osmanské říše.[1] Turci nechali na pravém břehu Neretvy v blízkosti současné obce zbudovat opevnění, které mělo podobu malé pevnosti s obdélníkovým půdorysem a čtyřmi věžemi v jeho rozcích. Sídlo rovněž přejmenovali na Sedislam, neboli Hráz islámu.[1] Mělo představovat hráz především proti útokům z jaderského pobřeží. Turecký cestopisec Evlija Čelebi popsal Gabelu jako velmi malé město, které je opevněno a uvnitř hradeb má zhruba dvacítku domů.[1]

V letech 16931715 byla pod nadvládou Benátské republiky, poté se vrátila turecká nadvláda, nová hranice s Benátčany se nacházela jižněji a dnes je tato hranice oddělující Bosnu a Hercegovinu od Chorvatska. V posledních desetiletích turecké nadvlády zde byl zřízen přístav. Turci, kteří se obávali ztráty města, nechali fortifikační prvky Gabely vyhodit do povětří.[1] Později ji opět obsadili a stala se součástí Bosny a Hercegoviny.

Na přelomu 19. a 20. století se obec dostala do povědomí obyvatelstva především díky výstavbě železniční trati Gabela–Zelenika, která byla v provozu až do roku 1976. Po zrušení byla na území Gabely trať přebudována na silnici a dochoval se i původní železniční most.

Mezi významné objekty v obci patří pozůstatky středověké pevnosti Drijeva a kostel sv. Štěpána, který vznikl na vrcholu nedalekého kopce.

Externí odkazy editovat

Literatura editovat

  • Snježana Musa: Aktivnosti stanovnika srednjovjekovnog grada Mostara kao determinanta njegove veličine i funkcije (chorvatsky)

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gabela na chorvatské Wikipedii.

  1. a b c d KREŠEVLJAKOVIĆ, Hamdija; KAPIDŽIĆ, Hamdija. Stari hercegovački gradovi. Sarajevo: [s.n.], 1953. Kapitola Gabela (Sedislam), s. 10. (srbochorvatština)