Friedrich Hund

Friedrich Hermann Hund (4. února 1896 Karlsruhe31. března 1997 Göttingen) byl německý fyzik, známý pro svou práci v oblasti atomů a molekul. [1]

Friedrich Hund
Hund, Friedrich 1920er Göttingen.jpg
Narození 4. února 1896
Karlsruhe
Úmrtí 31. března 1997 (ve věku 101 let)
Göttingen
Alma mater Lipská univerzita
Rostocká univerzita
Univerzita Jena
Univerzita v Göttingenu
Povolání fyzik, vysokoškolský učitel, spisovatel literatury faktu, jaderný fyzik a chemik
Zaměstnavatelé Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
Univerzita Jena
Univerzita v Göttingenu
Lipská univerzita
Rostocká univerzita
Ocenění medaile Maxe Plancka (1943)
velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1965)
Cotheniova medaile (1971)
Cena Otto Hahna za chemii a fyziku (1974)
Národní cena Německé demokratické republiky
Děti Gerhard Hund
Příbuzní Barbara Hund a Isabel Hund (vnoučata)
Funkce profesor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Působil na Lipské univerzitě, Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nebo na univerzitě v Göttingenu a spolupracoval s fyziky jako Erwin Schrödinger, Paul Dirac, Werner Heisenberg, Walther Bothe nebo Max Born, u nějž působil jako asistent pracující na kvantové interpretaci pásma spektra dvouatomových molekul.

ŽivotEditovat

Po studiu matematiky, fyziky a geografie v Marburgu a v Göttingenu, působil jako soukromý lektor fyziky v Göttingenu, od roku 1927 byl profesorem v Rostocku, od roku 1929 v Lipsku, v roce 1946 přešel do Jeny, v roce 1951 do Frankfurtu nad Mohanem a od roku 1957 pracoval opět v Göttingenu. V roce 1926 působil v Kodani u Nielse Bohra a v roce 1928 přednášel na Harvardově univerzitě. Publikoval přes 250 vědeckých prací, mezi nimiž byly také zásadní příspěvky do kvantové teorie, zejména o struktuře atomů a molekulárních spektrech.

Robert Sanderson Mulliken, který získal v roce 1966 Nobelovu cenu za chemii prohlašoval, že Hundova práce na něj měla velký vliv a rád by se podělil o Nobelovu cenu právě s Hundem. Jako uznání je Mullikenova práce za niž získal Nobelovu cenu, týkající se molekul, často označována jako Hundova-Mullikenova. V roce 1926 objevil tunelový jev neboli kvantové tunelování.

Hundovy případy jsou zvláštní případy ve spojování momentů hybnosti a Hundových pravidel, které řídí elektronové konfigurace, Jsou důležité pro spektroskopii a kvantovou chemii. V chemii je první Hundovo pravidlo maximální multiplicity velmi důležité a často se označuje jen jako Hundovo pravidlo.

U příležitosti jeho stých narozenin o něm vyšla kniha napsaná Wernerem Kutzeniggem. [2] Z dalších ocenění jmenujme čestné občanství Jeny, kde je po něm pojmenována i ulice. V Göttingenu se po něm jmenuje náměstí.

Jeho syn Gerhard je šachista a matematik.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Hund na anglické Wikipedii.

  1. Rechenberg, Helmut. Obituary: Friedrich Hund. Physics Today. October 1997, s. 126–127. Dostupné online [cit. 19-08-2016]. DOI:10.1063/1.881943. Bibcode:1997PhT....50j.126R. (anglicky)  Archivovaná kopie. www.physicstoday.org [online]. [cit. 2016-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. KUTZELNIGG, Werner. Friedrich Hund and Chemistry. Angewandte Chemie. 1996, s. 573–586. DOI:10.1002/anie.199605721. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat