Frazém

Frazém neboli frazeologismus je ustálené spojení slovních tvarů slov. Jedná se například o pranostiku, rčení, pořekadlo, přirovnání či přísloví apod. Frazeologismy většinou výrazně posunují původní význam slov směrem ke zcela jinému smyslu sdělení.

V rámci vymezení typů jsou frazémy podle sémantických kritérií pojmenování pro typ, ve kterém nedochází k výrazné desemantizaci komponent, ale jeho frazeologizovanost se více zakládá na ustálenosti používání a složení takového výrazu. Je to typ volnější než frazeologická spojení, tedy typ stojící na samé hranici frazeologie.

Idiom

Idiom (také idiomatické spojení) se chápe v poslední době^[zdroj?] jako synonymum k výrazu frazém^[zdroj?] s tím, že označení frazém zdůrazňuje formální (morfosyntaktickou) a idiom sémantickou (významovou) stránku téhož výrazu. Starší definice idiomu je výraz, jehož smysl není odvoditelný z jeho částí.^[1]

Příklady:

chytat lelky – lenošit
mít nakoupíno, mít (v)opici, mít draka, mít ji jak z praku aj. – být opilý
pěšky jako za vozem – nastejno
dostat čočku, dostat kapky – dostat vynadáno, dostat namláceno
dělat zagorku – vymlouvat se, dělat drahoty
polykat andělíčky – topit se
oxidovat – vyskytovat se, poflakovat se, obtěžovat

Frazeologie

Slovo frazeologie má dva významy: Jedná se o soubor všech frazeologismů daného jazyka nebo také o nauku, která frazeologismy daného jazyka zkoumá.

Frazeologická homonymie

Některé frazeologismy mohou vytvářet frazeologickou homonymii, tedy dvojznačnost, resp. nejednoznačnost sdělení. V takovém případě je vždy nutno podle celkového kontextu sdělení (věty) usuzovat na to, zdali se jedná o přímý (původní) význam sousloví, anebo se jedná o jeho přenesený smysl, tedy že se jedná o skutečný frazeologismus.

Příkladem frazeologické homonymie může být např. sousloví „lízat si rány“ – může vyjadřovat jak doslovný význam sdělení („kocour si líže rány, které mu způsobil sousedův pes“), tak o frazeologismus popisující např. náladu sportovního týmu po těžké porážce.

Profesní frazeologie

V mnoha oborech se vyvinuly profesní hantýrky, které obsahují velké množství specializovaných frazeologismů, které mohou být mimo kontext daného oboru nesrozumitelné.

Odkazy

Reference

↑ ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda : Přehled a slovníky. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-0154-0. S. 189, 245.

Literatura

Čermák F. et al., Slovník české frazeologie a idiomatiky : přirovnání. Praha: Academia, 1983 – 492 s., upr. vyd. Leda 2009.
Červená V. et al., Slovník české frazeologie a idiomatiky : výrazy neslovesné. Praha: Academia, 1988 – 511 s., upr. vyd. Leda 2009.
Čermák F. et al., Slovník české frazeologie a idiomatiky : Výrazy slovesné I./II. Praha: Academia, 1994 – 757 a 634 s. ISBN 80-200-0347-9, upr. vyd. Leda 2009. (původní verze jsou dostupné také on-line v databázi DEBDict)
Čermák, F. et al., Slovník české frazeologie a idiomatiky 4 : Výrazy větné. Leda : 2009.
Čelakovský, František, Ladislav. Mudrosloví národu slovanského ve příslovích: připojena je též sbírka prostonárodních českých pořekadel. Praha: Lika klub, 2000. 80-86069-04-4.
PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří, a kol. Akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha: Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
Jindřich Pokorný, Bedřich Fučík, Zakopaný pes.
Zaorálek, Jaroslav. Lidová rčení. Praha : Academia, 2000 (reprint). 80-200-0824-1, Praha : ČS a Levné knihy 2009 (reprint 1. vydání z roku 1947).

Související články

Externí odkazy

Slovníkové heslo frazém ve Wikislovníku

[1] ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda : Přehled a slovníky. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-0154-0. S. 189, 245.

[1]