František Ruth (dramatik)
František Ruth (1. srpna 1852 Kosova Hora[1] – 27. srpna 1903 Praha) byl český spisovatel–dramatik, povoláním podnikatel ve stavebnictví.
| František Ruth | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. srpna 1852  Rakousko-Uhersko Kosova Hora |
| Úmrtí | 27. srpna 1903 (ve věku 51 let) Rakousko-Uhersko Praha |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Pseudonym | František Hurt |
| Povolání | dramatik, podnikatel ve stavebnictví |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se v rodině nájemce velkostatku Ignáce Rutha a jeho manželky Antonie, rozené Blahnové (1825–1881).[1] V Praze vystudoval gymnázium a nejprve pracoval v pojišťovně v Praze a ve Vídni. Po smrti tchána Karla Kováře (+1884) se stal spoluvlastníkem jeho dlaždičského závodu a zbohatl. V 90. letech to byla firma Ruth a Kafka[2]. V roce 1885 se stal členem Družstva Národního divadla, jehož byl i místopředsedou.[3]
Společenské aktivity editovat
Jako člen Družstva Národního divadla zastával názor, že je v Praze potřebné vybudovat ještě druhé české divadlo.[4] Po roce 1900 již se správou Národního divadla nespolupracoval.[5] Od roku 1889 byl členem Spolku českých spisovatelů a beletristů Máj a od roku 1890 členem Svatoboru. Byl mecenášem Ústřední matice školské a budoucí galerie českého výtvarného umění.[5]. Podílel se také na financování Národopisné výstavy českoslovanské na Výstavišti v Praze v roce 1895[6].
Zemřel roku 1903 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Rodinný život editovat
Dne 8. října 1872 se v Praze oženil s Hedvikou Kovářovou (1853–1898),[7] jejíž otec Karel Kovář (1810–1884) byl majitelem dlaždičského závodu v Praze.[8]
Měli dceru Hedviku (1873-??), která se 4. října 1892 provdala za Bohuslava (Václava) Beneše (1863-1940),[9][10] hoteliéra a pozdějšího československého konzula, autora fejetonů, humoresek a jednoho operního libreta.[11]
Dílo editovat
Hry Františka Rutha byly zpočátku psány podle francouzských vzorů, Od 90. let 19. století hledal náměty v českém prostředí.[5] Uvádělo je pražské Národní divadlo v 80. a 90. letech 19. století.[12].
Noviny a časopisy editovat
Divadelními referáty přispíval do časopisu Hlas národa, jeho příspěvky se objevily i v Lumíru a Národních listech.[5]
Divadelní hry (vydání tiskem) editovat
- Démantový prsten (veselohra o třech jednáních; V Praze, V kommissi knihkupectví Dra. Ed. Grégra & Ed. Valečky: F. Ruth, 1885)
- Hrabě Razumovskij (V Praze, V kommissi knihkupectví Dra. Ed. Grégra & Ed. Valečky: F. Ruth, 1885)
- Olymp (komedie o třech jednáních; V Praze, V kommissi knihkupectví Dra. Ed. Grégra & Ed. Valečky: F. Ruth, 1885)
- Sestřenka (žert o třech jednáních; V Praze, Eduard Valečka: Knihkupectví Dr. Ed. Grégra & Ed. Valečky, 1885)
- Zpověď (drama o třech jednáních; V Praze, Eduard Valečka: Knihkupectví Dr. Ed. Grégra & Ed. Valečky, 1885)
- Ztracený život (drama o třech jednáních; V Praze, Eduard Valečka: Knihkupectví Dr. Ed. Grégra & Ed. Valečky, 1885)
- Utopený manžel (Fraška o čtyřech dějstvích; Praha, J.R. Vilímek, kolem r. 1895)
- Bouře v zátiší (drama o třech jednáních; V Praze, Jos. R. Vilímek, 1896)
- Ideál (drama o čtyřech dějstvích; V Praze. Jos. R. Vilímek, 1896)
- Písmákova dcera (obraz ze života o třech dějstvích; V Praze, Jos. R. Vilímek, 1898)
- Důl sv. Vavřince (veselohra o třech jednáních; V Karlíně, M. Knapp, 1901)
- První klient (fraška o 3 jednáních; Praha, M. Knapp, 1901)
- Jindřich Urban (drama z pražského života o 4 dějstvích; Praha, J.R. Vilímek, 1902)
- Písmákova dcera (obraz ze života o třech dějstvích; V Praze, Nakladatelské družstvo Máje, 1920 a 1925)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Matrika narozených, Kosova Hora, 1818-1860, snímek 101, Záznam o narození a křtu
- ↑ Adresář královského hl. města Prahy a obcí sousedních, Praha 1891, s. 566: Praha II, Ječná 31
- ↑ Úmrtí. Noviny Těšínské. 5. 9. 1903, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Viz např. Druhé české divadlo v Praze. Národní politika. 24. 6. 1898, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c d SVATOŇOVÁ, Ilja. František Ruth (1). In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 3/II. P–Ř. S. 1342–1343.
- ↑ Národopisná výstava, in: Zlatá Praha, roč. XII, č. 48, 1895, s. 570
- ↑ Matrika oddaných, sv. Štěpán, 1871-1877, snímek 105
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Kowarz Anton
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Štěpána, sign. ŠT O16, s. 23. Dostupné online.
- ↑ Bohuslav V. Beneš. Národní politika. 1940-09-14, roč. 58, čís. 256, s. 8. Dostupné online [cit. 2019-08-18].
- ↑ Bohuslav Václav Beneš Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine. v Kartotéce Jaroslava Kunce
- ↑ Archiv Národního divadla: František Ruth
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Ruth na Wikimedia Commons 
Autor František Ruth (1852–1903) ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Ruth (dramatik)
- František Ruth v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
Literatura editovat
- SVATOŇOVÁ, Ilja. František Ruth (1). In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 3/II. P–Ř. S. 1342–1343.
