Wikipedie

František Kalivoda

český malíř, kreslíř a litograf

František Kalivoda (německy Franz Kaliwoda; 6. ledna 1824 Loučka[1] – 13. listopadu 1858 Vídeň[2]) byl moravský malíř, kreslíř a litograf.

František Kalivoda
Narození6. ledna 1824 nebo 6. února 1824
Loučka
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. listopadu 1858 (ve věku 34 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Příčina úmrtítuberkulóza
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř, kreslíř, litograf a grafik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

editovat

Narodil se v rodině chalupníka Martina Kalivady[p 1] a manželky Martiny, rozené Glivické (Gliwitzky) v obci Loučka nedaleko Valašského Meziříčí.[p 2] Studoval výtvarné umění na Akademii výtvarných umění ve Vídni v letech 1845–1850.

Zemřel v 34 letech na tuberkulózu.[2]

Místo úmrtí

editovat

Literatura uvádí jako místo úmrtí Františka Kalivody panství barona Horwatha von Szent-György nedaleko Vasváru, Maďarsko (snad Strážky).[3][4] Místem úmrtí je však Vídeň. Tisk z 10. listopadu 1858 uvádí, že František Kalivoda, malíř z Loučky, se ubytoval v hotelu Matschakerhof.[5] O osm dní později ho Wiener Zeitung uvádí mezi zemřelými dne 13. listopadu 1858 ve vídeňské Všeobecné nemocnici (K. K. Allgemeine Krankenhaus).[2]

Dílo

editovat

Okolo roku 1840 začal publikovat veduty českých moravských a slezských měst, hradů, zámků a dalších památkých míst. Na vedutách zobrazoval v popředí často stafáž rolníků, řemeslníků, měšťanů, výletníků a podobně. Tyto stafáže jsou dnes cenným zdrojem informací o tehdejší společnosti a módě. Veduty vycházely v nakladatelství Eduard Hölzel v Olomouci.

Řadu jeho předloh litografoval August Carl Haun.

Od roku 1846 maloval akvarely ve Vídni. Litografie krajin vydával též u nakladatelství Neumann, kostýmy a kroje kreslil pro nakladatelství Anton Paterno ve Vídni a Eduard Hölzel v Olomouci. V roce 1846 též vytvořil pamětní list balonového letu vzduchoplavce Christiana Lehmanna ve Vídni.[6]

Pro olomouckého nakladatele Eduarda Hölzla (1817–1885) vytvořil spolu s Augustem Carlem Haunem (1815–1894) soubor moravských a slezských vedut Malerisch-historisches Album von Mähren und Schlesien (vydáno 1857–1860).[7] Dále kreslil události (cyklus litografií Oktoberrevolution s výjevy z říjnové revoluce 1848 ve Vídni) a portréty.

Litografická alba

editovat
  • 1850–1871 Aus dem Volksleben in Mähren u. Schlesien (Ze života lidu na Moravě a ve Slezsku)
  • 1854 Österreichs Nationaltrachten (Rakouské národní kroje)
  • 1857–1860 Malerisch-historisches Album von Mähren und Schlesien (Malířsko-historické album z Moravy a Slezska)
  • 1860 Malerisch-historisches Album vom Königreich Böhmen (Malířsko-historické album Království českého)

Výstavy

editovat

Galerie

editovat
  •  
    František Kalivoda – hrad Karlštejn (1850)
  •  
    Hrad Bouzov, barevná litografie Augusta Hauna podle předlohy Františka Kalivody
  •  
    Kroměříž, litografie Augusta Hauna podle předlohy Františka Kalivody
  •  
    František Kalivoda - Procesí poutníků v Hluboké ulici ve Frýdku
  •  
    František Kalivoda - Panorama Těšína
  •  
    František Kalivoda - Olomouc od jihozápadu (1853)
  •  
    František Kalivoda - Rakouský národní kroj (ca 1850)

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Otec zapsán v matrice Kalivada (nikoliv Kalivoda)
  2. ↑ Literatura též uvádí, že František Kalivoda pocházel z učitelské rodiny.

Reference

editovat
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Loučka u Valašského Meziříčí
  2. ↑ a b c Wiener Zeitung, 18.11.1858, s.11, Verstorbene zu Wien (německy)
  3. ↑ Lumír. 7. 4. 1859, roč. IX, čís. 14, s. 335. Dostupné online. 
  4. ↑ SEDLÁŘOVÁ, Jitka. Kresba: realismus biedermeieru : Morava 1840–1860. In: PETRASOVÁ, Taťána; LORENZOVÁ, Helena. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0735-0. Svazek (III/2) 1780/1890. S. 40–41.
  5. ↑ Wiener Zeitung, 10.11.1858, s.12 (německy)
  6. ↑ Österreichischer Beobachter, 27.5.1846, s.4, Die Luftfahrten... (německy)
  7. ↑ Jiří Glonek: Grafická alba Moravy a Slezska z dílny F. A. Kunikeho a E. Hölzela (část Eduard Hölzel). www.vkol.cz [online]. [cit. 2016-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. ↑ DOSTÁL, František; JEŘÁBKOVÁ, Alena. Moravský lid v díle Františka Kalivody. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 1965. 65 s. (Práce Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Kultura a tradice; sv. 3). 

Literatura

editovat
  • Lumír. 20. 11. 1856, roč. VI, čís. 47, s. 1128. Dostupné online. 
  • Lumír. 7. 4. 1859, roč. IX, čís. 14, s. 335. Dostupné online. 
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Kaliwoda, František, s. 455. 
  • DOSTÁL, František; JEŘÁBKOVÁ, Alena. Moravský lid v díle Františka Kalivody. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 1965. 65 s. (Práce Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Kultura a tradice; sv. 3). 
  • SEDLÁŘOVÁ, Jitka. Kresba: realismus biedermeieru : Morava 1840–1860. In: PETRASOVÁ, Taťána; LORENZOVÁ, Helena. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0735-0. Svazek (III/2) 1780/1890. S. 40–41.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Kalivoda&oldid=21968828“