František Hradil

František Míťa Hradil
František Míťa Hradil
	František Míťa Hradil
Základní informace
Narození	8. prosince 1898; Vsetín, Morava ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	29. srpna 1980 (ve věku 81 let) nebo 6. srpna 1980 (ve věku 81 let); Ledeč nad Sázavou; Československo
Povolání	hudební skladatel, pedagog, dirigent, učitel, hudební žurnalista, hudební kritik, klavírista, publicista, sbormistr, hudební pedagog, hudební publicista a rozhlasový autor
Členem skupiny	Svaz československých skladatelů
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Míťa Hradil (8. prosince 1898 Vsetín^[1] – 29. srpna 1980 Ledeč nad Sázavou) byl hudební skladatel, kritik, pedagog a publicista.

Život

Narodil se v jako syn hudebního skladatele, varhaníka a ředitele kůru ve Vsetíně Antonína Hradila. Již u otce získal kvalitní hudební vzdělání, takže po studiu na učitelském ústavu v Ostravě vykonal státní zkoušky z klavíru a zpěvu. Dále se zdokonaloval v mistrovské třídě brněnské konzervatoře u Leoše Janáčka. Stal se profesorem pedagogického oddělení Hudební školy v Mariánských horách a později ředitelem Masarykova ústavu hudby a zpěvu v Ostravě. Za jeho působení byla škola přebudována nejdříve na Městskou hudební školu a v roce 1953 na Vyšší hudebně-pedagogickou školu. Dnes škola pracuje pod názvem Janáčkova konzervatoř v Ostravě. Vychoval celou řadu vynikajících hudebníků. Jeho žákem byl např. hudební skladatel a klavírista Ilja Hurník. V letech 1921–1925 vedl Hudební školu kovodělníků ve Vítkovicích.

Pro ostravský kraj vykonával neocenitelnou osvětovou službu. Byl redaktorem časopisu Hudební a divadelní obzor, předsedou Kruhu přátel vážné hudby, členem porot při uměleckých soutěžích i sbormistrem mnoha amatérských pěveckých souborů. Kromě toho se sám aktivně účastnil koncertní činnosti. Byl také dirigentem Sokolského Pěveckého Sdružení župy Moravskoslezské a Těšínské v Moravské Ostravě mezi léty 1921 a 1931.

Dílo

Klavírní skladby

Moravské lidové písně (1922)
Chlapec (1925)
Deník (1925)
Pampelišky (1928)
Pionýrská hudební knížka (1954)

Komorní skladby

Klavírní kvintet (1922)
Andante pro klavírní trio (1925)
Malé taneční trio (1927)
Houslová sonáta (1927)
Hommage à J. S. Bach pro sólové housle (1935)

Orchestrální skladby

Za Ostravicí (symfonická báseň dle Petra Bezruče, 1922)
Football-Match (1923)
Vlasti zdar! (1938)
Hrdina (symfonický melodram o Juliu Fučíkovi, 1953)

Kantáty

Balada o očích topičových (na báseň Jiřího Wolkra, 1923)
Poluška (taxt B. Beneš-Buchlovan, 1925)
Symfonická rapsodie (na slova Petra Bezruče, 1930)
Zpěv míru (tex Vítězslav Nezval, 1951)

Písně

Noc (text Rabíndranáth Thákur, 1922)
Poledne (Rabíndranáth Thákur, 1924)
Zpěvy slezské dědiny (1940)
Flétna v dáli (1940)

Sbory

Dětské sbory

V kožuchu (1935)
Pionýrský zpěvník (1954)
Květy v rozpuku (1955)

Ženské sbory

Zem nevyzpívaná (úprava lidových písní, 1938)

Mužské sbory

Tošonovice (text Petr Bezruč, 1920)
Utonulý (1922)
Slezský hymnus (slova Julius Zeyer, 1924)
Píseň vítězná (1924)
Kdo na moje místo (Petr Bezruč, 1926)
Gabryš Orság (text vlastní, 1926)
Otcova ukolébavka (1927)
Píseň Bezkydu (1927)
Červená, modrá a bílá (1929)
Travička zelená (1936)
Úsměvy ještěra (Bezruč, 1958)

Smíšené

Tři hudci (1926)
Ostrava (1935)
Hold Ostravě (1935)
Zdravice pěvců (1935)

Úpravy lidových písní pro sólové hlasy a sbory.

Literární dílo

Petr Bezruč a česká hudební tvořivost. (Příspěvek k poznání hudební tvořivosti, podnícené poesií Petra Bezruče), Moravská Ostrava, nákladem vlastním, 1937
Hudba a zpěv v kraji Leoše Janáčka. In: Od Ostravice k Radhošti, Ostrava, 1941
Zpěvy národa. Soupis sbírek a úprav lidových písní.
Hrajeme v souboru, metodická příručka k vyučování základů souborové hry pro učitele základních hudebních škol a hudebních kursů při osvětových besedách, pro vedoucí pionýrských souborů a závodních orchestrů, Praha, Státní hudební nakladatelství, 1961
Jaroslav Křička (27. 8. 1882 – 23. 1. 1969). Úplná bibliografie skladatelského díla k 100. výročí autorova narození, Praha : Městská knihovna, 1982
Katalog klavírních výtahů jevištních hudebně dramatických děl a skladeb vokálně symfonických, uložených v hudebních (notových) archivech Čs. rozhlasu, [Praha, Čs. rozhlas, 1967
Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka, Ostrava : Profil, 1981

Odkazy

Literatura

Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Vsetín

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Hradil na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Hradil
Stručný životopis na Co ke Co

[matrikaN-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost Vsetín

[1]