Otevřít hlavní menu

František Fischer

český lékárník a astronom

František Fischer (30. srpna 1886 Praha10. listopadu 1966 Praha[1]) byl český farmaceut a amatérský astronom. Věnoval se především selenografii, tedy mapování povrchu Měsíce. Od roku 1924 provozoval vlastní observatoř v Praze-Podolí, kterou redakce odborného časopisu Říše hvězd označila za „jednu z nejlépe vybavených a vedených soukromých hvězdáren“ v Československu.[2]

František Fischer
Narození 30. srpna 1886
Praha
Úmrtí 10. listopadu 1966 (ve věku 80 let)
Praha
Bydliště Praha-Podolí, Na Zlatnici 16 (od 1923)
Národnost česká
Povolání lékárník, amatérský astronom
Znám jako provozovatel soukromé hvězdárny
Titul doktor farmacie
Děti Karel Fischer
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotEditovat

Hlavním povoláním byl František Fischer lékárník, farmacii rovněž vystudoval a získal z ní magisterský titul. Už před první světovou válkou se však věnoval pozorování noční oblohy pomocí brachyteleskopu, krátkého zrcadlového dalekohledu.[1]

Po vypuknutí války Fischer narukoval do rakousko-uherské armády a působil v pevnosti Přemyšl.[3] Když pevnost v březnu 1915 padla, stejně jako řada dalších vojáků se přidal k československým legiím. V roce 1917 sloužil ve vojenském táboře Zolotaja Orda v západním Turkestánu.[4] Na podzim byl převelen do Taškentu, kde sloužil jako zdravotník v zajateckém táboře.[1]

V Taškentu navázal kontakt s ředitelem tamní hvězdárny J. P. Glutajevem a astrofyzikem A. N. Rozanovem, s nímž se věnoval analýze hvězd v souhvězdí Orla a mapování povrchu Měsíce.[1] V taškentské hvězdárně trávil volné noci po denních službách. Právě v této době se rozhodl, že pokud válku přežije a vrátí se do Prahy, vybuduje vlastní hvězdárnu, kde bude moci pokračovat v práci.[5] Roku 1917 vznikla Česká společnost astronomická, která Františka Fischera eviduje jako svého zakládajícího člena.[6]

Když v srpnu 1966 slavil osmdesáté narozeniny, byl už vážně nemocný, přesto se astronomii dál věnoval. „Bohužel není v lidských silách proměnit přání pevného zdraví ve skutečnost a mohou-li co nahradit slova, potom přejeme jubilantu, aby se dočkal dalších úspěchů selenografie,“ napsal tehdy Josef Klepešta v článku o Fischerově jubileu pro Říši hvězd.[7] O čtvrt roku později, 10. listopadu 1966, zemřel.[8]

František Fischer měl syna Karla.[9]

HvězdárnaEditovat

 
Fischerova vila s pozůstatky hvězdárny v ulici Na Zlatnici (2019)
Podrobnější informace naleznete v článku Hvězdárna v Praze-Podolí.

V roce 1921 zakoupil František Fischer pozemek ve svahu pražského Podolí a pověřil smíchovského stavitele Bohumila Koláře stavbou vily se soukromou observatoří. Budova byla dokončena v roce 1923, hvězdárna fungovala od jara následujícího roku. Fischer se zabýval především mapováním Měsíce a pořizováním snímků stálic, mlhovin a komet.[9] V zahradě hvězdárny pořádal Fischer pozorování meteorů v rámci programu České společnosti astronomické, pro mladé členy společnosti připravil také kurzy selenografie.[10]

Hvězdárna po smrti Františka Fischera přestala fungovat, dalekohled a další astronomické vybavení rodina věnovala České astronomické společnosti. Od konce 60. let slouží v západní kopuli hvězdárny v Ďáblicích.[11]

BibliografieEditovat

  • FISCHER, František. Lunární útvar Šafařík. Praha: František Fischer, 1937. 8 s. (česky) , také v angličtině jako The Lunar Formation Šafařík. 
  • KLEPEŠTA, Josef; FISCHER, František. Povrch Měsíce:. Praha: SPN, 1955. 4 s. (česky) , druhé vydání roku 1966 se spoluautorem Jiřím Bouškou. 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d KRAUS, Ivo. FISCHER František 30.8.1886-10.11.1966. In: Biografický slovník českých zemí. [s.l.]: Historický ústav AV ČR Dostupné online.
  2. Red. Publikace hvězdárny Praha-Podolí. F. Fischer: Lunární útvar Šafařík. Říše hvězd. 1937, roč. 18, čís. 5, s. 109. Dostupné online [cit. 2019-04-23]. 
  3. KLEPEŠTA, Josef. Dvacet let mezi přáteli astronomie. Praha: [s.n.], 1937. Dostupné online. S. 113. 
  4. KLEPEŠTA 1937, strana 115
  5. KLEPEŠTA 1937, strany 116–118
  6. kládající členové ČAS [online]. Z Říše hvězd [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (česky) 
  7. KLEPEŠTA, Josef. František Fischer – osmdesát let ve svitu Luny. Říše hvězd. 1966, roč. 47, čís. 8, s. 18. Dostupné online [cit. 2019-04-25]. 
  8. J. B. PhMr. František Fischer zemřel. Říše hvězd. 1967, roč. 48, čís. 1, s. 14. Dostupné online. (česky) 
  9. a b KOVÁŘ, Štěpán. Hvězdárna Františka Fischera v Praze Podolí (1923). Kosmické rozhledy. 2002, roč. 40, čís. 2, s. 8-9. Dostupné online [cit. 2019-04-25]. (česky) 
  10. KLEPEŠTA, Josef. Výroční zpráva výboru České společnosti astronomické. In: Říše hvězd. 1934, roč. 15, čís. 10. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Zpráva jednatele, s. 190.
  11. BARTOŠ, Petr. Historie hvězdáren [online]. Historická sekce ČAS [cit. 2019-04-25]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • KLEPEŠTA, Josef. Dvacet let mezi přáteli astronomie. Praha: [s.n.], 1937. 145 s. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat