Otevřít hlavní menu

Françoise Dolto (6. listopadu 190825. srpna 1988) byla francouzská psychoanalytička a pediatrička. Proslula především klinickou prací s malými dětmi a páry dětí s matkou, v teorii se zaobírala především problémem tělesného obrazu, tvrdila, že děti mají „jazyk před vznikem jazyka“, jazyk těla. Pro svá rozhlasová a televizní vystoupení patří k nejznámějším psychoanalytikům ve Francii, proto se také umístila v první stovce ankety Největší Francouz z roku 2005, a to jako jediná ze slavné generace francouzských analytiků (Jacques Lacan, Jean Laplanche, André Green, Janine Chasseguet-Smirgelová). K její popularitě rovněž přispělo to, že její sestrou byla Jacques Marette, ministryně pošt a telekomunikací v 1. vládě George Pompidoua, a jejím synem známý francouzský zpěvák Carlos.

Françoise Dolto
Rodné jméno Françoise Marette
Narození 6. listopadu 1908
16. obvod
Úmrtí 25. srpna 1988 (ve věku 79 let)
5. obvod
Místo pohřbení Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ42554963
Povolání psychoanalytička, pediatrička a lékař-spisovatel
Alma mater Faculté de médecine de Paris (do 1939)
Manžel(ka) Boris Dolto
Děti Yvan-Chrysostome Dolto
Catherine Dolto
Příbuzní Jacques Marette (sourozenec)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BibliografieEditovat

  • Psychanalyse et pédiatrie (1971)
  • Le Cas Dominique (1971)
  • L'Évangile au risque de la psychanalyse
  • Au jeu du désir (1981)
  • Séminaire de psychanalyse d’enfants (1982)
  • Sexualité féminine (1982)
  • L'image inconsciente du corps (1984)
  • Séminaire de psychanalyse d’enfants (1985)
  • Solitude (1985)
  • La Cause des enfants (1985)
  • Enfances (1986)
  • Libido féminine (1987)
  • L'Enfant du miroir (1987)
  • La Cause des adolescents (1988)
  • Quand les parents se séparent (1988)
  • L'Échec scolaire (1989)
  • Autoportrait d'une psychanalyste (1989)
  • Paroles pour adolescents ou le complexe du homard (1989)
  • Lorsque l'enfant paraît (1990)
  • Les Étapes majeures de l'enfance (1994)
  • Les Chemins de l'éducation (1994)
  • La Difficulté de vivre (1995)
  • Tout est langage (1994)
  • Le sentiment de soi: aux sources de l'image et du corps (1997)
  • Le Féminin (1998)
  • La vague et l'océan: séminaire sur les pulsions de mort (1970–1971) (2003)
  • Lettres de jeunesse: correspondance, 1913–1938 (2003)
  • Une vie de correspondances: 1938–1988 (2005)
  • Une psychanalyste dans la cité. L'aventure de la Maison verte (2009)

LiteraturaEditovat

  • Jean-François de Sauverzac: Françoise Dolto itinéraire d'une psychanalyste, Aubier, Paris 1993.
  • Daniela Lumbroso: Françoise Dolto, la vie d'une femme libre, Plon, Paris 2007.
  • Didier Pleux: Génération Dolto, Odile Jacob, Paris, 2008.

Externí odkazyEditovat