Frédéric Cuvier

Georges-Frédéric Cuvier (28. června 1773 Montbéliard24. červenec 1838 Štrasburk) byl francouzský zoolog, mladší bratr Georgese Cuviera.

Frédéric Cuvier
Frédéric Cuvier by Ambroise Tardieu.jpg
Narození28. června 1773
Montbéliard
Úmrtí24. července 1838 (ve věku 65 let)
Štrasburk
BydlištěFrancie
Povoláníbotanik, paleontolog, fyzik, zoolog a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelNárodní přírodopisné muzeum
Oceněnízahraniční člen Královské společnosti (1835)
DětiFrédéric Cuvier
PříbuzníGeorges Cuvier (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pocházel z rodiny švýcarských protestantů, jeho otec byl důstojníkem Regiment of Vigier. Vyučil se v rodném městě hodinářem. Od roku 1797 žil v Paříži a v roce 1803 byl na bratrovu přímluvu pověřen vedením zvěřince v Muséum national d'histoire naturelle. Spolu s Jean-Baptiste Biotem zkoumal živočišnou elektřinu. Věnoval se i studiu společenského života zvířat, založenému na pozorování jejich chování v zajetí.[1] Teoreticky vycházel z lamarckismu a v roce 1812 vydal článek, v němž jako první biolog použil termín dědičnost.[2] Spolupracoval s Étiennem Geoffroym Saint-Hilairem na knize Histoire naturelle des mammifères, avec des figures originales coloriées, dessinées d’après les animaux vivants. Vytvořil klasifikaci savců podle chrupu. V roce 1825 jako první vědecky popsal pandu červenou, pojmenoval ji Ailurus fulgens, z řeckého slova αἴλουρος (kočka) a latinského fulgens (ohnivý).[3] Je také autorem odborné práce o kytovcích, na kterou odkazuje Herman Melville v Bílé velrybě. V roce 1826 byl přijat do Francouzské akademie věd a v roce 1835 se stal členem Královské společnosti. Je po něm pojmenována gazela atlaská (Gazella cuvieri). Jeho syn se jmenoval také Frédéric a byl náměstkem guvernéra Banque de France.

ReferenceEditovat

  1. Encyclopedia Dostupné online
  2. Europe PMC Dostupné online
  3. San Diego Zoo Dostupné online

Externí odkazyEditovat