Otevřít hlavní menu

Fobos-Grunt (rus. Фобос-Грунт) byla nepilotovaná mise Ruska na Phobos, jeden z měsíců Marsu. Jednalo se o první meziplanetární misi Ruska od nepodařené mise Mars 96. Start proběhl 8. listopadu 2011 z kosmodromu Bajkonur, do vesmíru sondu vynesla raketa Zenit-2SB. Po oddělení druhého stupně nosné rakety však nedošlo k zážehu raket, které měly sondu navést na dráhu k Marsu. Sonda zůstala na nízké oběžné dráze Země, pokusy o spojení nepřinesly užitečné výsledky a neovládaný Fobos-Grunt 15. ledna 2012 zanikl v atmosféře Země.

Fobos-Grunt
Model sondy na výstavě Cebit 2011
COSPAR 2011-065A
Katalogové číslo 37872
Start 8. listopadu 2011
Kosmodrom Bajkonur
Nosná raketa Zenit-2SB
Stav objektu zanikla v atmosféře Země
Zánik 15. ledna 2012
Provozovatel Institut kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN), NPO Lavočkina, Roskosmos
Druh sonda k Marsu
Hmotnost počáteční na dráze 13 505 kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Historie projektuEditovat

Anatolij Perminov, ředitel Ruské kosmické agentury, v roce 2006 oznámil, že plánuje uzavřít kontrakt s Čínou.[1] Dohoda spočívala v tom, že společně s ruskou sondou poletí k Marsu i čínská sonda Yinghuo-1.[1] Start se plánoval na rok 2009, byl však odložen na příští startovní okno roku 2011.[2] Po 10 - 11,5 měsíční pouti vesmírem se měla čínská sonda oddělit od sondy Phobos-Grunt a vstoupit na rovníkovou oběžnou dráhu kolem Marsu. Čínská sonda poté měla setrvat na oběžné dráze po dobu jednoho roku, zatímco Fobos-Grunt měl pokračovat k Phobosu.

Mise Phobos-Grunt byla koncipována jako mise s návratem vzorku zpět na Zemi, podobně jako např. sovětská Luna přinesla vzorky měsíční horniny. „Grunt“ (грунт) znamená rusky půda nebo hornina. Phobos-Grunt měl také studovat Mars a podmínky na něm, jeho atmosféru, prachové bouře, plazma a radiaci.

Vývoj sondy začal v roce 2001 a předběžný design byl dokončen v roce 2004, poté byl zahájen výběr vědeckých nástrojů. Pro tuto misi byl také vytvořen elektrický tryskový pohon.

Cíle miseEditovat

  • Získat vzorky hornin Marsova měsíce Phobos a úspěšně se s nimi vrátit na Zemi
  • Studovat Phobos z oběžné dráhy, provádět dálková měření a rozbory složení povrchu měsíce
  • Sledovat chování atmosféry Marsu, zkoumat příčiny vzniku prachových bouří
  • Zkoumat okolí Marsu včetně radiace, plazmatu a prachu

Vypuštění sondyEditovat

Start proběhl 8. listopadu 2011 z kosmodromu Bajkonur, do vesmíru sondu vynesla raketa Zenit-2SB.[3] Po oddělení druhého stupně nosné rakety však nedošlo k zážehu raket, které měly sondu navést na dráhu k Marsu. Sonda zůstala na oběžné dráze Země (perigeum 207 km, apogeum 342 km, oběžná doba 90 minut, sklon dráhy 51,43°).[3]

Na oběžné drázeEditovat

 
Plán sondy na oběžné dráze: 1. Vypuštění z Bajkonuru 2. První zážeh 3. Oddělení palivové nádrže 4. Druhý zážeh (odlet k Marsu)

Sonda nebyla nalezena na své plánované dráze po prvním zážehu a byla následně objevena na své prvotní oběžné dráze. Nejprve měli inženýři asi tři dny k záchraně sondy předtím, než se vyčerpají baterie. Poté však bylo zjištěno, že solární panely se rozvinuly a inženýři měli více času na obnovení kontroly.

22. listopadu stanice ESA v australském Perthu krátce navázala první spojení se sondou poté, co vyslala k sondě příkaz k zapnutí jednoho z vysílačů.[3] 23. listopadu se stanici v Perthu znovu podařilo navázat spojení se sondou na šest minut.[4] Množství informací získaných během tohoto přenosu nebylo dostačující, a proto nebylo možné identifikovat problém. Sonda nereagovala na příkazy ESA zaslané k zážehu a zvýšení své oběžné dráhy. Roskosmos tyto příkazy poskytl společnosti ESA.

Další signály zachytila stanice v Bajkonuru v Kazachstánu 24. listopadu, ale snahy o kontakt se sondou selhaly. Signály prokázaly, že rádiové zařízení sondy bylo v provozu. Podle Roskosmosu byla sonda funkční, stabilně orientovaná a nabíjela baterie prostřednictvím svých solárních panelů. Koncem listopadu se ESA znovu neúspěšně snažila zaslat sondě příkazy k zažehnutí motorů. Pracovník ESA tehdy uvedl, že by mohl být problém s napájením sondy. ESA se rozhodla ukončit úsilí o kontaktování sondy 2. prosince 2011.[5] Roskosmos prováděl pokusy o kontaktování dokud sonda nevstoupila do atmosféry.

Vesmírné operační středisko USA identifikovalo sondu na začátku prosince v eliptické dráze v nadmořské výšce mezi 209 kilometry a 305 kilometry, sonda však padala k zemi několik kilometrů každý den. Dráha sondy se postupně snižovala (112–125 km k 15. lednu), až 15. ledna 2012 zanikla v atmosféře Země.[3][6]

Po zaniknutíEditovat

Podle šéfa Roskosmosu, Vladimíra Popovkina, mohlo být selhání sondy výsledkem sabotáže jiné země.[7] Uvedl také, že riziková technická rozhodnutí byla učiněna z důvodu omezeného financování. Anonymní ruský úředník koncem ledna spekuloval, že americký radar umístěný na Marshallových ostrovech mohl neúmyslně zabránit misi, neuvedl však žádný důkaz.[8]

Roskosmos koncem ledna uvedl, že kosmické záření mohlo poškodit dvě operační paměti palubního počítače a způsobit restart počítače a přechod do pohotovostního režimu.[9] Někteří průmysloví experti to však zpochybnili s tím, že záření není tak vysoce účinné na nízké oběžné dráze, uvnitř ochrany magnetického pole Země.

6. února 2012 komise dospěla k závěru, že mise se nezdařila z důvodu chyby v programování, která vedla k současnému restartu dvou pracovních kanálů palubního počítače. Zásobník rakety se kvůli restartu nikdy nezažehl a zanechal plavidlo uvízlé na oběžné dráze Země.[10]

Vědecké zařízeníEditovat

  • Televizní systém pro navigaci
  • Plynový chromatograf:
    • Tepelný diferenciální analyzátor
    • Plynový chromatograf
    • Hmotnostní spektrometr
  • Spektrometr záření gama
  • Neutronový spektrometr
  • Alpha X spektrometr
  • Seismometr
  • Dlouhovlnný radar
  • Infračervený spektrometr
  • Měřič prachu
  • Iontový spektrometr
  • Optický sluneční senzor

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Phobos Grunt [online]. AeroSpaceGuide.net, rev. 2011-10-23 [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Запуск станции "Фобос-Грунт" к спутнику Марса отложен до 2011 года. www.rian.ru. РИА Новости, 2009-09-21. Dostupné online [cit. 2009-09-21]. (anglicky) 
  3. a b c d VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond [online]. Rev. 2011-11-09 [cit. 2011-11-09]. Kapitola 2011-065A - Fobos-Grunt. Dostupné online. 
  4. ESA receives telemetry from Russian Mars probe. Sputniknews.com [online]. Dostupné online. 
  5. Russia's Mars Probe Appears 'Dead in the Water'. Space.com [online]. Dostupné online. 
  6. ČTK. Ruská sonda Fobos-Grunt dopadla to Tichého oceánu. Aktuálně-centrum.cz [online]. 2012-01-15 [cit. 2012-01-15]. Dostupné online. 
  7. Foreign sabotage suspected in Phobos-Grunt meltdown. Theregister.co.uk [online]. Dostupné online. 
  8. Oops! Radar may have caused space crash. The Sydney Morning Herald [online]. 2012-01-17. Dostupné online. 
  9. Russia blames Mars probe failure on space radiation. Reuters [online]. 2012-01-31. Dostupné online. 
  10. Russia: Computer crash doomed Phobos-Grunt. Spaceflight Now [online]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Fobos-Grunt ve Wikimedia Commons
  • (česky) Fobos-Grunt na astro.cz
  • ESA. Collaborative Missions [online]. [cit. 2011-11-25]. Kapitola Phobos-Soil. Fobos-Grunt na stránkách ESA. Dostupné online. (rusky) 
  • Roskosmos. Автоматическая межпланетная станция «Фобос-Грунт» [online]. [cit. 2011-11-25]. Fobos-Grunt na stránkách Roskosmosu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-21. (rusky) 
  • Авария при запуске станции "Фобос-Грунт" [online]. Moskva: РИА Новости [cit. 2011-11-25]. Téma zpravodajství RIA Novosti: Havárie při startu sondy Fobos-Grunt. Dostupné online. (rusky)