Fluorid zlatitý

chemická sloučenina

Fluorid zlatitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem AuF3.

Fluorid zlatitý
Obecné
Systematický názevFluorid zlatitý
Anglický názevGold(III) fluoride
Německý názevGold(III)-fluorid
Sumární vzorecAuF3
Vzhledoranžovožluté krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS14720-21-9
PubChem5460532
SMILESF[Au](F)F
InChIInChI=1S/Au.3FH/h;3*1H/q+3;;;/p-3
Key: NIXONLGLPJQPCW-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost253,96 g/mol
Teplota tánísublimuje nad 300 °C
Hustota6,75 g/cm3
Rozpustnost ve voděreaguje s vodou
Měrná magnetická susceptibilita+74·10−6 cm3/mol
Struktura
Krystalová strukturahexagonální
Hrana krystalové mřížkya = 515,08 pm, c = 1626,369 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−363,3 kJ·mol−1
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příprava

editovat

Fluorid zlatitý lze připravit fluorací zlata přebytkem fluoru:[1]

2 Au + 3 F2 → 2 AuF3

Fluorid zlatitý vzniká také reakcí zlata s fluoridem bromitým.[1]

Lze jej také připravit pyrolýzou fluoridu zlatičného za teploty 200 °C.[2]

Struktura

editovat

Krystalová struktura fluoridu zlatitého se skládá ze spirál čtvercově rovinných jednotek AuF4,[3] které jsou spojeny se dvěma dalšími jednotkami. Vzniká tak deformovaný oktaedr AuF6. Krystalická struktura je typu fluoridu stříbřitého (hexagonální soustava, prostorová grupa P6122 (Číslo 178)).[2]

         
elementární buňka AuF3 šroubovice (AuF3)n deformovaná oktaedrická koordinace zlata šesti atomy fluoru pohled shora na šroubovici (AuF3)n boční pohled na šroubovici (AuF3)n

Vlastnosti

editovat

Fluorid zlatitý je diamagnetická oranžovožlutá pevná látka,[4] která se rozkládá při 500 °C. S fluoridovými ionty tvoří fluorid zlatitý ionty [AuF4] a [Au2F7]. Iont [AuF4] se vyskytuje v Au3F8.[5]

Využití

editovat

Fluorid zlatitý lze využít k výrobě azidů zlata.[6]

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gold(III) fluoride na anglické Wikipedii a Gold(III)-fluorid na německé Wikipedii.

  1. a b TORNIEPORTH‐OETTING, Inis C.; KLAPÖTKE, Thomas M. Laboratory Scale Direct Synthesis of Pure AuF 3. Chemische Berichte. 1995-09, roč. 128, čís. 9, s. 957–958. Dostupné online [cit. 2024-01-09]. ISSN 0009-2940. DOI 10.1002/cber.19951280918. (anglicky) 
  2. a b RIEDEL, Erwin; JANIAK, Christoph. Anorganische Chemie. [s.l.]: Walter de Gruyter 980 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-022567-9. S. 759. (německy) 
  3. EINSTEIN, F. W. B.; RAO, P. R.; TROTTER, James. The crystal structure of gold trifluoride. Journal of the Chemical Society A: Inorganic, Physical, Theoretical. 1967, s. 478. Dostupné online [cit. 2024-01-09]. ISSN 0022-4944. DOI 10.1039/j19670000478. (anglicky) 
  4. PERRY, Dale L. Handbook of Inorganic Compounds. [s.l.]: CRC Press 584 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4398-1462-8. S. 191. (anglicky) 
  5. SCHMIDT, R.; MÜLLER, B. G. Einkristalluntersuchungen an Au[AuF4]2 und CeF4, zwei unerwarteten Nebenprodukten. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1999-04, roč. 625, čís. 4, s. 605–608. Dostupné online [cit. 2024-01-09]. ISSN 0044-2313. DOI 10.1002/(SICI)1521-3749(199904)625:4<605::AID-ZAAC605>3.0.CO;2-6. (německy) 
  6. ROESKY, Herbert W. Efficient Preparations of Fluorine Compounds. [s.l.]: Wiley 485 s. Dostupné online. ISBN 978-1-118-40942-8. S. 96. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat