Ferdinand Zinke
Ferdinand Zinke (14. září 1856 Uhersko[1] – 11. prosince 1921 Roudnice nad Labem) byl český lékárník, finančník, politik a sportovec, průkopník kanoistiky a vodní turistiky. Vedle veřejného působení v Roudnici je znám především díky tomu, že roku 1875 se stal majitelem vůbec první kánoe v českých zemích.
| Ferdinand Zinke | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. září 1856 Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. prosince 1921 (ve věku 65 let) Roudnice nad Labem  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Roudnici nad Labem |
| Národnost | česká |
| Povolání | lékárník, politik, sportovní průkopník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a dílo editovat
Mládí editovat
Narodil se v Roudnici nad Labem do rodiny Františka Zinkeho, dlouholetého starosty, význačného měšťana a mj. spoluzakladatele městského hasičského sboru.[2] Od mládí sportoval, mj. se věnoval veslování na Labi. Po vychození obecné a střední školy začal studovat farmacii, patrně na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze.
První kanoe v českých zemích editovat
V roce 1875 jakožto nadšenec pro vodní sporty zakoupil od Anličanů Stewense a Bradlyho, obchodníků (handlířů) se závodními koňmi kánoe, jednoduchý typ dřevěné několikamístné lodi používaný severoamerickými domorodými kmeny. Tito dva muži na oné lodi sjeli Vltavu a Malši z Kaplice do Českých Budějovic.[3] Zinke se tak stal vůbec prvním majitelem tohoto typu plavidla v českých zemích, které se zde následně stalo velmi populárním. Další kánoe se zde přitom objevily až roku 1910, kdy je z Kanady nechal přivézt velký propagátor sportu Josef Rössler Ořovský,[4] který je známý hlavně díky prvnímu páru lyží, které přivezl do Čech.
Roku 1877 se pak s místními sportovci podílel na založení veslařského klubu Český Athletic-Club,[5] jehož náčelníkem se stal posléze známý sportovec a životní dobrodruh Max Švagrovský.
Veřejná činnost editovat
Po absolvování studia pak Zinke začal provozovat lékárnu v domě č. 9 v Roudnici, který zdědil po svém otci. Čile se zapojoval do městského komunitního života: po otcově vzoru byl členem městského zastupitelstva, předsedou obecní záložny, organizátorem venkovské reprezentační schůze České lékárnické společnosti roku 1899, zakladatelem a podporovatelem dobročinných spolků a nadací. V Roudnici byl dokonce natolik oblíben, že bylo uvažováno o zbudování Zinkeho pomníku v podobě sochy ještě za jeho života, což mj. kritizoval v jednom ze svých fejetonů Jan Neruda.
Nadále se spolupracoval na sportovním životě ve městě, působil mj. jako předseda Spolku pro pěstování her mládeže.
Úmrtí editovat
Ferdinand Zinke zemřel 11. prosince 1921 v Roudnici nad Labem ve věku 65 let a byl pohřben v rodinné hrobce na místním městském hřbitově.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Ph.Mg. Ferdinand Zinke (1856-1921) - Find A Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Historie | JSDH Roudnice nad Labem [online]. [cit. 2021-12-30]. Dostupné online.
- ↑ EDUARD, Erben; JAROSLAV, Cícha. Divoká voda - cesta na vrchol. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 80 s. Dostupné online. ISBN 978-80-271-0792-6. Google-Books-ID: wExtDwAAQBAJ.
- ↑ SYRUČEK, Milan. Voda, jak ji neznáte. [s.l.]: Epocha 208 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7425-105-4. Google-Books-ID: OOOjDwAAQBAJ.
- ↑ ČÁKA, Jan. Zmizelá Vltava. [s.l.]: Baroko & Fox 344 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85642-26-1. Google-Books-ID: lUe5AAAAIAAJ.