Wikipedie

Ferdinand Laurencin

Hrabě Ferdinand Petr Laurencin d'Armond (15. října 1819, Kroměříž - 4. února 1890, Vídeň), působící pod pseudonym Philokales, byl rakouský hudební spisovatel a hudební kritik původem z Moravy.

Ferdinand Laurencin
Narození15. října 1819
Kroměříž
Úmrtí4. února 1890 (ve věku 70 let) nebo 30. října 1890 (ve věku 71 let)
Vídeň
Povoláníhudební kritik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Ferdinand Laurencin se narodil v Kroměříži jako syn vrchního správce olomouckého arcibiskupa arcivévody Rudolfa Jana. V roce 1832 odešel do Brna na studia střední školy a od roku 1836 univerzity. Při studiích docházel na hodiny hudby. Následně studoval filozofii v Praze, kde získal doktorát.

Hudební vzdělání absolvoval v letech 1837-1839 u Václava Jana Tomáška a poté v letech 1839-1841 u Karla Františka Pitsche. V této době se také setkal s Louisem Spohrem, Augustem Wilhelmem Ambrosem a pražským hudebním novinářem Antonem Müllerem, který ho přivedl k psaní recenzí.

Laurencin později odešel do Vídně, kde studoval práva a pracoval až do roku 1848 pro Allgemeine Wiener Musikzeitung, pro který pod pseudonymem „Philokales“ psal zprávy o představeních chrámové hudby. V letech 1847-1852 pracoval ve státních službách a poté se stal spisovatelem na volné noze.

Na rozdíl od Eduarda Hanslicka a jeho formální estetiky v návaznosti na Georga Wilhelma Friedricha Hegela a idealistickou estetiku popsal jako obsah hudby pocit, respektive „ideální obsah“.

Eduard Hanslick o něm ve svých pamětech píše: „Hrabě Ferdinand Laurencin byl originál zcela jiného druhu. Na rozdíl od bystrého a kritického Nottebohma byl nejryzejším hudebním nadšencem. Už nikdy jsem nepotkal člověka, který by byl tak plně okouzlen a šťastně naplněn hudbou, který by tolik v hudbě pracoval, žil a umíral.“

Hrabě Ferdinand Petr Laurencin d'Armond zemřel ve Vídni 4. února roku 1890.

Spisy editovat

  • Zur Geschichte der Kirchenmusik bei den Italienern und Deutschen, Leipzig: Matthes 1856 (digitalizováno)
  • Der dramatische Kirchenstyl. Sein Begriff, seine Stellung in der Gegenwart und Zukunft, nebst einem Rückblicke auf seine geschichtlich vorliegenden Gegensätze, in: Neue Zeitschrift für Musik, 1857, Nr. 25, S. 265f. und Nr. 26, S. 273–276
  • Das Paradies und die Peri. Dichtung aus „Lalla Rookh“ von Th. Moore. In Musik gesetzt von Robert Schumann. Erläutert und Frau Clara Schumann ehrfurchtsvollst gewidmet, Leipzig: Matthes 1859 (digitalizováno)
  • Dr. Eduard Hanslick’s Lehre vom Musikalisch-Schönen. Eine Abwehr, Leipzig: Matthes 1859 (digitalizováno)
  • Die Harmonik der Neuzeit, Leipzig, C. F. Kahnt 1861 (digitalizováno)

Literatura editovat

  • Constantin von Wurzbach: Laurencin d’Armond, Ferdinand Peter Graf. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 14. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1865, S. 222 f. (digitalizováno).
  • Constantin von Wurzbach: Philokales. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 22. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1870, S. 216 (digitalizováno).
  • Jean Schucht: Graf Dr. P. Laurencin †, in: Neue Zeitschrift für Musik, Band 86, Nr. 7 vom 12. Februar 1890, S. 77.
  • Regine Friedrich: Ferdinand Peter Graf Laurencin. Ein Beitrag zur Geschichte der Wiener Musikkritik, Diss. Graz 1966.
  • Alexander Rausch: Laurencin d’Armond, Ferdinand Peter Graf (Pseud. Philokales). In: Oesterreichisches Musiklexikon. Online-Ausgabe, Wien 2002 ff., ISBN 3-7001-3077-5; Druckausgabe: Band 3, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2004, ISBN 3-7001-3045-7.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Laurencin na německé Wikipedii.


Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ferdinand_Laurencin&oldid=23748214“