Ferdinand Fiscali

pedagog a lesník

Ferdinand Fiscali (1. června 1827 Třeboň[1]10. listopadu 1907 Chomutov[2]) byl lesnický odborník a středoškolský pedagog působící v Čechách a na Moravě.

Ferdinand Fiscali
Narození1. června 1827
Třeboň
Úmrtí10. listopadu 1907 (ve věku 80 let)
Povoláníučitel, lesník a folklorista
OceněníŘád Františka Josefa (1873)
Řád železné koruny 3. třídy (1882)
čestné občanství (1891)
PředstavenstvaZemědělská rada (od 1886)

Zoologicko-botanický spolek ve Vídni

Česká lesnická jednota (od 1894 2. viceprezidentem)
PříbuzníVilém Sallač (zeť)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v Třeboni jako syn městského důchodního.[3] Studoval na gymnáziích v Českých Budějovicích, v Jindřichově Hradci a následně mezi lety 1843–45 matematiku, přírodovědu a zemědělství na pražské německé technice. Poté vykonal lesnickou praxi na velkostatku Jindřichův Hradec a mezi lety 1846–49 studoval lesnictví v Mariabrunnu.[4]

Po studiích vstoupil do služeb hraběte Czernina. Mezi lety 1852–58 vyučoval na Spolkové lesnické škole v Úsově. Roku 1855 byl po rezignaci Josefa Weselého jmenován ředitelem úsovské lesnické školy.[3] Mezi lety 1858–66 působil na velkostatku Dobříš, kde dosáhl hodnosti lesmistra.[4]

Bělá pod Bezdězem editovat

V roce 1866 nastoupil jako ředitel lesnické školy v Bělé pod Bezdězem, kde působil až do odchodu na odpočinek v roce 1894.[5] Jako profesor zde v té době působil také Emanuel Purkyně.[5] Od roku 1871 zastával Fiscali místo vrchního lesního rady Valdštejnského panství[5] a získal zde tituly lesního a vrchního lesního rady.[4] V Bělé se také zapojil do společenského života: působil v obecním i okresním zastupitelstvu a předsedal mj. Spolku pro zřízení opatrovny, za což byl jmenován čestným občanem města.[5] Byl rovněž dobrodincem bělské klášterní školy.[6]

Od roku 1886 pracoval jako poradce Zemědělské rady, byl členem Zoologicko-botanického spolku ve Vídni, členem a viceprezidentem Českého lesnického spolku.[4]

Po odchodu do penze krátce spravoval lobkovické lesy na Mostecku, roku 1899 se přestěhoval do Děčína a roku 1905 do Chomutova.[4]

Rodinný život editovat

V roce 1852 se oženil s Antonií Paukovou (dcerou svého učitele z praxe na Jindřichohradecku Františka Pauka[3]), s níž vychoval dva syny a dvě dcery.[4] Syn Hubert působící jako lesmistr u hraběte Thuna v Podmoklech zemřel 15. června 1905.[3]

Dílo editovat

  • Deutschlands Forstcultur-Pflanzen (1856, 1858)[5][7]
  • Die schädlichen Forstinsekten (1857)
  • Statistische Beschreibung der fürstlich Colloredo-Mannsfeld’schen Domains Dobřisch (1864)

Ocenění editovat

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu, farnost Třeboň
  2. Matriční záznam o úmrtí
  3. a b c d Životopisy. Ferdinand rytíř Fiscali. Les a lov. Časopis pro lesnictví, lov, rybářství a přírodní vědy. 1907-12-07, roč. I, čís. 5, s. 103–106. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j FISCALI Ferdinand Julius 1.6.1827-10.11.1907 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g HOFFMAN, Zdeněk. Malá galerie známých rodáků a někdejších obyvatel Bělé. Bělá pod Bezdězem: Kulturní a společenské středisko v Bělé pod Bezdězem, 1998. 33 s. S. 16. 
  6. Záznam v kronice klášterní školy v Bělé pod Bezdězem
  7. a b c BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 48. 
  8. ŽUPANIČ, Jan. Nobilitace spojené se světovou výstavou roku 1873. Šlechtic podnikatelem. Podnikatel šlechticem. Šlechta a podnikání v českých zemích v 18.-19. století. Ostravská univerzita v Ostravě, 2008, s. 279. 

Externí odkazy editovat