Ferdinand Cheval

francouzský insitní umělec a architekt

Ferdinand Cheval (19. dubna 1836 Charmes-sur-l'Herbasse - 19. srpna 1924 Hauterives) byl francouzský lidový umělec, architekt a stavitel takzvaného „Palais idéal“ (Ideálního paláce).

Ferdinand Cheval
Ferdinand Cheval.jpg
Narození19. dubna 1836
Charmes-sur-l'Herbasse
Úmrtí19. srpna 1924 (ve věku 88 let)
Hauterives
Místo pohřbeníTomb of Ferdinand Cheval
Povoláníarchitekt, sochař, poštovní doručovatel, umělec a stavitel
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Pocházel ze selské rodiny, absolvoval jen šest let školní docházky, neuměl ani francouzský pravopis a četl foneticky. Ve třinácti letech přenechal statek svému bratrovi, v letech 1849-1855 se vyučil pekařem. V roce 1856 se stal pekařem ve Valence, od roku 1859 v Chasselay, obci severně od Lyonu. Po smrti svého prvního syna v roce 1865 se vzdal pekařského řemesla. Svou zkušenost s hnětením těsta vkládal později do konstrukce svých staveb, lepených maltou a cementem. Dále pracoval v zemědělství, kterým po narození druhého syna nebyl schopen uživit rodinu, a proto si roku 1867 podal žádost o zaměstnání pošťáka. Hlavní část svého díla vytvořil po té, co odešel do penze.

Sousedé ho považovali za blázna.

DíloEditovat

Od roku 1867, kdy ho údajně zaujal první kámen na cestě, začal kameny sbírat a realizoval svůj velký sen. Po desetiletí v Hauterives (v departementu Drôme) budoval svůj výstřední „Palais idéal“ (1879–1912), který měl pak sloužit jako jeho hrobka.[1] Protože k tomu nedostal povolení, postavil později na hřbitově Hauterives v letech 1914–1922 menší hrobku ve stejném stylu.

Budovy muže přezdívaného Facteur Cheval („Pošťák Cheval“) byly zpočátku zejména architekty považovány za čistě bizarní záležitost, ale byly vysoce oceněny představiteli surrealismu, jmenovitě Andrém Bretonem, který Chevalovi věnoval oslavnou báseň. Na Chevala se pak odvolávali i různí další outsideři architektury, například Friedensreich Hundertwasser ho zmínil ve svém manifestu Verschimmelungsmanifest. Až do poloviny šedesátých let byly iniciativy usilující o památkovou ochranu Chevalových staveb několikrát odmítnuty. Skutečnost, že v roce 1969 uspěly, byla pravděpodobně způsobena osobní iniciativou tehdejšího francouzského ministra kultury Andrého Malrauxe. Dnes budovy samotářského venkovského pošťáka každoročně navštíví více než sto tisíc lidí.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand Cheval na německé Wikipedii.

  1. Le Palais Idéal: Tajemný palác, jehož architektem byl pošťák! – Epochaplus.cz [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Robert Schediwy: Städtebilder – Reflexionen zum Wandel in Architektur und Urbanistik, Wien 2005, ISBN 3-8258-7755-8 (speziell S. 273ff.)
  • Jörg Seifert: „Zwischen gläsernen Sägen und röhrenden Hirschen. Anmerkungen zum ästhetischen Werturteil von Architekten und Laien“, in Was ist Schönheit? archithese 5.2005, S. 40–45, ISBN 3-7212-0553-7
  • Peter Weiss: Der große Traum des Briefträgers Cheval in ders.:Rapporte, Edition Suhrkamp Frankfurt/Main 1968 s 36ff
  • Ferdinand Werner: Der lange Weg zum neuen Bauen. Band 2: Zement und Kunststein. Der Siegeszug der Phantasie. Worms 2016. ISBN 978-3-88462-372-5, S. 484–487.

Externí odkazyEditovat