Fedor Fridrich Ruppeldt
Fedor Fridrich Ruppeldt, též jen Fedor Ruppeldt (1. června 1886 Liptovský Mikuláš[1] – 25. srpna 1979 Žilina[1]), byl slovenský a československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky), který kromě toho působil jako publicista, kulturní historik, překladatel, básník, hudebník a evangelický biskup.[2]
| Dr. Fedor Fridrich Ruppeldt | |
|---|---|
 Fedor Ruppeldt jako dobrovolník v roce 1919 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1933 – 1935 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | agrární strana DS |
| Narození | 1. června 1886 Liptovský Sv. Mikuláš  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. srpna 1979 Žilina  Československo |
| Profese | překladatel a politik |
| Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka _BAR.svg){kind=small} 1. třída, in memoriam (1991) |
| Commons | Fedor Fridrich Ruppeldt |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Studoval v Oberschützenu, v Lipsku a v Edinburghu. Jako farář působil v Sučanech, v Budapešti a v Žilině.[2]
Ve parlamentních volbách v roce 1929 kandidoval na poslance Národního shromáždění za agrární stranu.[3] Zvolen nebyl, ale mandát získal dodatečně roku 1933, jako náhradník poté, co zemřel poslanec Ján Janček.[4] Podle údajů k roku 1933 byl profesí evangelickým farářem v Žilině.[5]
Aktivně se stavěl proti politice tzv. slovenského štátu, zejména proti vyhánění Čechů ze Slovenska, proti protižidovským zákonům a deportacím Židů a vůči ztotožňování slovenského národa s katolickou vírou a kultu Andreje Hlinky. Za svoje aktivity byl v roce 1942 uvězněný na příkaz Vojtěcha Tuky a v roce 1944 byl poslaný do koncentračního tábora v Seredi. Po válce byl členem Demokratické strany.[2]
V letech 1947–1952 byl biskupem Západního distriktu Evangelické církve augsburského vyznání a spoluzakladatelem Světové rady církví.[2] Ač přesvědčený stoupenec Československa a politický odpůrce slovenského státu, vyjádřil se v roce 1947 proti trestu smrti pro slovenského prezidenta Jozefa Tisa. Považoval popravu Tisa za krok, který může zhoršit vztahy mezi katolíky a evangelíky a Čechy a Slováky.[6]
V 50. letech byl perzekvovaný a v roce 1962 byl odsouzený na 18 měsíců vězení za rozvracení republiky (k výkonu trestu ale pro vysoký věk nenastoupil). V procesu byl viněn i z kolaborace s vládnoucím režimem slovenského státu. K tomu pravděpodobně vedla skutečnost, že byl proti trestu smrti pro Jozefa Tisa a oceňoval některé jeho zásluhy.[2] Roku 1991 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Dílo editovat
Ve svém díle se zabýval slovenskou otázkou.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-20]. S. 514. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d e 30 rokov od úmrtia Fedora Ruppeldta [online]. ecav.sk [cit. 2011-10-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Fedor Ruppeldt [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online.
- ↑ 298. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 348.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fedor Fridrich Ruppeldt na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Fedor Fridrich Ruppeldt
- Fedor Fridrich Ruppeldt v Národním shromáždění roku 1935
- Fedor Ruppeldt: Vždy proti totalite (2016)
