Federace dělnických tělocvičných jednot

Federace dělnických tělocvičných jednot byla levicově orientovaná tělovýchovná organizace existující v Československu v letech 1921 až 1938. Odštěpila se od Svazu dělnických tělocvičných jednot (SDTJ) a zanikla v předvečer druhé světové války.

Federace dělnických tělocvičných jednot
Vznik 1921
Zánik 1938
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska Jiřího F. Chaloupeckého v Dolních Počernicích

HistorieEditovat

ZaloženíEditovat

V roce 1903 byl ustaven SDTJ odštěpením od Sokola. Těsně před založením Šturcovy a Šmeralovy KSČ (16. května 1921) se SDTJ radikalizovala, levicoví příznivci pod vedením Jiřího Františka Chaloupeckého v ní vytvořili opoziční pracovní výbor a 8. května 1921 v Praze založili Federaci dělnických tělocvičných jednot.[1] Prvním starostou byl zvolen Karel Trombars, pekařský dělník.[2]

Necelý měsíc po založení vydala FDTJ první číslo svého časopisu Výboj. Prvním redaktorem se stal Chaloupecký. První velkou akcí byla I. dělnická spartakiáda v Praze na Maninách (Maninská spartakiáda), které se v červnu 1921 zúčastnily tisíce cvičenců a přes 100 000 diváků. Levicově zaměřená federace se dostávala do opakovaných sporů s úřady a SDTJ. Uvnitř Federace pak rozvíjeli činnost Spartakovi skauti práce. Tato později extrémně radikalizovaná organizace vykazovala brzy 100 000 členů.[3] FDTJ uspořádala roku 1923 svou Kulturní výstavu v Průmyslovém paláci na pražském výstavišti.[4]

Federace proletářské tělovýchovyEditovat

V roce 1926 úsilí KSČ o sjednocení organizací, v níž měla rozhodující vliv, vyústilo v ustavení Federace proletářské tělovýchovy (FPT), což v podstatě původní FDTJ oslabilo. První, ustavující sjezd byl 25. – 26. prosince 1926.

Dělnická Tělovýchova. Ve dnech 1., 2. a 3. ledna 1926 konala »nejsilnější proletářská tělovýchovná organisace — Federace dělnických tělocvičných jednot« — mimořádný sjezd, aby určil pevné směrnice pro budování masového bezpartijního (mimostranického) proletářského tělovýchovného hnutí v Československu. Rudá tělocvičná a sportovní Internacionála usiluje vybudovati jednotnou frontu proletářských tělovýchovných organisací »proti třídně pracujícím měštáckým tělovýchovným organisacím« »jako podklad k dosažení úplného sjednocení v jedinou ohromnou třídně uvědomělou organisací tělový chovy pracujících«. Sjezd schválil nové stanovy sjednocené organisace »Federace proletářské tělovýchovy«, ve které budou sloučeny rudé tělo výchovné organisace: Federace D. T. J. (SSP), Rudých hvězd, Svazu dělnických cyklistů a Dl. klubu turistů. Sjezd přijal zásady nového systému tělovýchovy pro proletářskou třídu a tím rozšířil dosavadní činnost Federace D. T. J. z tělocviku i na všecky druhy sportu, jako turistiku, cyklistiku, football za úplného využití všech dalších prvků tělovýchovných (her, táboření atd.). Zařazením různých úkonů tělovýchovných do jednotlivých věkových období za stálého zřetele na účelnost, prospěšnost a přístupnost širokých mas dělníků, rolníků a ostatních proletářů i jejich mládeže a dětí mají býti dány všechny podmínky pro budování skutečně ohromné masové organisace.

—Věstník sokolský, 11.03.1926, s. 175

Původně odmítavý postoj FPT vůči soutěžnímu sportu se měnil, i časopis Výboj po roce 1926 začal otiskovat propagační články ke kopané, lyžování a dalších druzích sportů. Do programu župních cvičení byly zařazovány od roku 1926 sportovní soutěže. V roce 1927 odjelo 20 členů FDTJ do SSSR na mezinárodní spartakiádu, znovu dostali povolení až roku 1935. Federace proletářské tělovýchovy oslavila v roce 1931 své desítileté trvání, kdy jako jubilejní podniky přichystala: podniky okresů, federální sraz Spartakových skautů práce v Praze, oblastní srazy cyklistů v Praze a v Brně, připravovala také zájezd na Spartakiádu rudé sportovní internacionály do Berlína (od 4. do 14. července 1931).[5] V roce 1937 měla FPT již jen necelých 73 000 příslušníků.

ZánikEditovat

Po Mnichově byla FPT včetně dříve začleněných organizací FDTJ a Spartakových skautů práce vládním výnosem zakázána a již nikdy nebyla obnovena. [6]


OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Vznik FDTJ, s. 158. 
  2. MUCHA, Vilém. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Federace dělnických tělocvičných jednot, s. 91. 
  3. Dějiny tělesné výchovy II., str. 169
  4. Dějiny dělnické tělovýchovy, str. 100
  5. Věstník sokolský: list Svazu českoslovanského sokolstva. Praha: Svaz českoslovanského sokolstva, 19.03.1931, 33(12). s. [200].
  6. Dějiny tělesné výchovy II., str. 170

Externí odkazyEditovat