Spartakovi skauti práce
Spartakovi skauti práce byla levicově zaměřená organizace mládeže založená v Československu v roce 1924. Zanikla před druhou světovou válkou.
| Spartakovi skauti práce | |
|---|---|
| Vznik | 1924 |
| Zánik | 1938 |
| Právní forma | spolek |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Československá sociální demokracie si již na přelomu 19. a 20. století vytvořila řadu formálně nezávislých satelitních volnočasových institucí, mezi kterými vynikala Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ) a její blízké organizace. Například Sdružení socialistických skautů, z něhož se po rozkolu strany vytvořily organizace Skautů práce a Spartakových skautů volně napojených na KSČ.
Skauti práce editovat
Roku 1920 vznikla při sociální demokracii organizace Skauti práce, vedená Františkem Píškem. Tito skauti se zapojili do I. dělnické spartakiády roku 1920 v Praze na Maninách jako záchranná služba první pomoci.
Spartakovi skauti editovat
Když v roce 1921 došlo k založení Komunistické strany Československa, tito proletářští skauti se přimkli k ní a založili organizaci Spartakovi skauti při Federaci dělnických tělocvičných jednot. Nová organizace byla schválena I. sněmem Federace dělnických tělocvičných jednot. I oni vyznávali jak skautské, tak komunistické zásady. Ve svém programovém prohlášení z roku 1921 uvádí mj. „Skauti Spartakovci musí být ukazateli mravních ideálů komunistických…“[1]. Spartakovi skauti se zapojili v roce 1922 pořadatelsky do Zemské spartakiády konané v Brně. Koncem roku udala Federace DTJ ve svých výkazech, že v ní působí téměř sto skautských oddílů s 1450 členy. V čele těchto skautů byli mimo jiné dr. V. Soukup, A. Sáňka z Brna a hlavně Karel Knotek. Skauti nosili oranžový šátek.
Mimo těchto komunistických skautů v nové republice působil počtem nejsilnější Svaz Junáků-skautů (30 000 členů), vznikaly skautské odbory ve Svazu DTJ a v Orlu. Existovalo také Sdružení socialistických skautů a skautek. Sdružení vedli Jaroslav Štych s Luisou Štychovou a Vrbenský.[2]
Spartakovi skauti práce editovat
O tři roky později došlo k propojení obou komunisticky zaměřených organizací a dali vzniknout organizaci nazvané Spartakovi skauti práce (SSP).[3][4][5]
Ve svém znaku měla srp a kladivo a prezentovala se heslem K boji proletariátu buď připraven!. Měla vytvořený svůj skautský slib a zákon o pěti bodech, organizační zásady. Své oddíly vedla k pořádání protestních akcí po boku členů Komunistické strany Československa, ale také k táboření, turistice, pořádání kulturních programů, osvojování tábornických dovedností.[3]
První velkou celofederální akcí SSP byl sraz SSP ve dnech 7. až 9. června 1924 v Třebíči. Bylo zde se 800 skautů a skautek, ze zahraničí přijeli skauti ze Slovenska, Maďarska a Německa. Sraz mj. rozhodl změnit barvu šátku na rudou.
Hnutí se rozvinulo jak v českých zemích, tak na Slovensku. V polovině roku 1924 bylo registrováno 130 oddílů SSP s 4000 členy. V roce 1928 bylo Spartakových skautů práce zhruba 8 tisíc, po roce 1930 však došlo z různých důvodů (i odklon k trampingu) k odlivu členské základny.[6] Spartakovi skauti práce převzali od předchozích Skautů práce časopis Oheň. V roce 1925 pořádaný stanový tábor pod Týřovem spojili s uspořádáním své federální skautské školy.
I nadále byli organizováni pod Federací DTJ. Komunisté v té době chtěli všechny organizace, v nichž měli rozhodující slovo, spojit do Federace proletářské tělovýchovy. Její ustavující sjezd byl v lednu 1926 v Praze VII. Měsíčník Oheň byl zrušen. [7]
V období 1. republiky fungovalo v Československu 21 skautských organizací, sdružujících přes 130 000 členů. Byly roztříštěné nejen politicky, ale i pojetím skautingu Baden-Powela oproti E. T. Setona. Mimo největšího českého Junáka byl druhým největším německý Bund der deutschen Jugend - Reichsverbandsleitung s 25 000 členy.[8]
Zánik editovat
V roce 1938, po Mnichovu byly tato i další levicově zaměřené organizace zapojené do Federace proletářské tělovýchovy úředně rozpuštěny.[9] Stalo se tak vládním rozhodnutím 17. listopadu 1938.[10]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ MUCHA, Vilém. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Omyly a nové boje, s. 95.
- ↑ MUCHA, Vilém. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Rudý proletářský skauting, s. 100.
- ↑ a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Kapitoly z historie Pionýrské organizace v Československu. Praha: Mladá fronta, 1979. Kapitola Proletářský skauting, s. 20.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Pionýrská encyklopedie 1. Praha: Mladá fronta, 1978. Kapitola Tradice Pionýrské organizace SSM, s. 22.
- ↑ Dějiny dělnické tělovýchovy, str. 101
- ↑ Kapitoly z historie Pionýrské organizace v Československu. Kap. Proletářský skauting, str. 21
- ↑ Dějiny dělnické tělovýchovy, str. 126
- ↑ KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Československé sportovní hnutí, s. 142.
- ↑ Pionýrská encyklopedie 1. Kap. Tradice Pionýrské organizace SSM, str. 26
- ↑ Dějiny tělesné výchovy II., str. 172