Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Třebechovicích pod Orebem

FS ČCE Třebechovice pod Orebem
	Kostel ČCE s farou v Třebechovicích pod Orebem
Základní údaje
Církev	Českobratrská církev evangelická
Seniorát	Královéhradecký seniorát
Farář	Michael Erdinger
Kurátor	Milan Kolomazník
Kazatelské stanice
	Běleč nad Orlicí a Týniště nad Orlicí
Kontakt
Adresa sídla	Masarykovo nám. 19; 503 46 TŘEBECHOVICE pod Orebem
Datová schránka	zviu5b2
IČO	49335693 (VR)
Externí odkazy
	Profil na Evangnetu
	Údaje v infoboxu aktuální k roku 2021
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Farní sbor Českobratrské církve evangelické, seniorát královéhradecký.

Historie sboru editovat

Vznik editovat

Třebechovický sbor byl původně kazatelskou stanicí sboru H. V. v Klášteře nad Dědinou. Osamostatnil se roku 1871. Při sjednocení církve už měl vlastní kostel postavený na náměstí za prvního faráře Ivana D. M. Fleischera (1872–1894), a farou, zařízenou v sousedním domě roku 1911 za působení druhého faráře Josefa Čapka (1894–1939, v letech 1922–1934 senior královéhradeckého seniorátu). Odtud byla zahájena misie soustředěná na biblickou výchovu.

Přestupovým hnutím nebyl sbor příliš dotčen, byl budován spíš dovnitř a od členů se žádala kázeň.

Za třetího faráře Miroslava Růžičky (1939–1950) se východní diaspora rozrostla přifařením Rychnova nad Kněžnou (1942, od roku 1956 k.s. Kostelce nad Orlicí). Válka znemožnila uskutečnit plány na výstavbu dalších sborových budov.

Úsilí sboru směřovalo k tomu, aby se z tradice vylouplo ryzí jádro, poslušné a věrné evangeliu.

Kazatelské stanice editovat

Byla založena kazatelská stanice v Týništi nad Orlicí (1912) a započato s bohoslužbami v Borohrádku (až do roku 1952), v Kostelci nad Orlicí (1902, od roku 1921 kazatelská stanice, od roku 1954 samostatný sbor) a Vamberku (1933, od roku 1947 kazatelská stanice Kostelce nad Orlicí, zaniklá 1990).

Kazatelská stanice v Bělči nad Orlicí byla do roku 1956 filiálním sborem. Modlitebnu a sál s bytem pro kostelníka má v bývalé církevní škole. Menší střediska jsou v Blešně a v Jeníkovicích. Ve východní části sboru tvoří 9 obcí kazatelskou stanici Týniště nad Orlicí.

Další kazatelé sboru editovat

Čtvrtým farářem sboru byl v letech 1950–1958 Jan Miřejovský. Tehdy se vyznačuje život sboru zápasem o překonáni strachu a o vzájemnou důvěru po zkušenostech s udavačstvím. Usiloval též o otevřenější vztahy k lidem mimo sbor. Pro rozhovor v obecenství byla zbudována klubovna s krbem a stylovým nábytkem (1955). Práce v Týništi byla přenesena do vlastního domku u nádraží (1952).

Roku 1958 se pátým farářem sboru stal Miroslav Brož. V letech 1958–1983 se však sbor umenšoval v průměru o 30 členů ročně úmrtími a odstěhováním, výjimečně výstupy. Málo početné a nábožensky smíšené rodiny poznamenaly strukturu sboru a politické tlaky také účast na sborovém životě. Postihy se nevyhnuly členům sboru ani farářské rodině. Obětavost však neklesala. Vyučování náboženství ve školách obnovené kolem roku 1968 postupně končilo, ne však už dříve zavedené hodiny dětí v týdnu ve sborových místnostech v Třebechovicích, Týništi, Bělči a v rodinách v Blešně a Jeníkovicích. Na všech těchto místech se konaly i biblické hodiny; v osmdesátých letech v Blešně a Jeníkovicích ustávají. V té době jsou také konfirmandi sdružováni ze dvou ročníků, nově mají i týdenní soustředění na horách. Mládež jezdí na vodu, někteří také na seniorátní a celocírkevní kursy mládeže a brigády. Ve sboru začalo častější vysluhování Večeře Páně.

Po volbě faráře M. Brože za seniora Královéhradeckého seniorátu 1969–1983 se v Třebechovicích častěji konají seniorátní schůze, porady a různá setkání mládeže i dospělých, pro něž má sbor vhodné prostory, později i prostornou kuchyňku a obětavé sestry. Rámec sboru přesahují pondělní rozhovory „Spolupráce kazatelů a laiků“, konané měsíčně v komunikačně dostupném Týništi nad Orlicí, kam byly přeneseny z Kostelce nad Orlicí.

Miroslava Brože, povolaného roku 1983 za vedoucího tajemníka Ústřední církevní kanceláře v Praze, střídá roku 1984 farář Alois Němec z Kostelce nad Orlicí. Po roce 1989 jsou navázány vztahy s Evangelickým sborem Nanebevztoupení v Drážďanech. Začíná spolupráce pěveckého sboru katolíků a evangelíků, prohlubují se ekumenické a přátelské vztahy při pravidelných koncertních setkáních a turné s chrámovými sbory z Drážďan a Budapešti. Biblické hodiny se konají společně s klášterskými účastníky. V Týništi se scházejí skupinky mládeže posílené ze sousedních sborů. V roce 1993 odchází A. Němec do Moravské Třebové a do sboru je roku 1994 určen seniorátní jáhen Miloš Lapáček, který je roku 1995 ordinován a roku 1996 zvolen za jáhna sboru. Sborové prostory se ještě více otvírají veřejnosti při hudebních a přednáškových shromážděních. Na čas je vydáván sborový zpravodaj Stůl. Na šesti místech sboru se konají shromáždění v domovech důchodců. V roce 1997 se ve sboru ustavuje Klub romských dělí a mládeže a v roce 1998 je založeno místní sdružení YMCA.

Roku 2001 však jáhen Lapáček rezignoval. Jeho nástupcem se stal v roce 2002 farář Filip Čapek, který zde působil až do svého nástupu na ETF UK v roce 2017. Nyní je sbor administrován.

Laičtí spolupracovníci editovat

Zajištění služeb božích na patnácti místech v dobách administrování sousedních sborů (nejednou 7× za neděli) a koordinace každotýdenní služby dětem na šesti místech si vyžádala spolupráci předčitatelů kázání, farářů na odpočinku Miloslava Klapuše a Jana Dusa a v letech 1978–1980 seniorátní vikářky Věry Pleskotové (Matulové - Bohuslavice nad Metují).

Kurátoři sboru editovat

Kurátory sboru byli od roku 1918: V. Bahník (1919–1932), J. Vraný (1934–1946), V. Kupka (1946–1951), V. Jarkovský (1951–1952), J. Hájek (1953–1960), V. Polívka (1960–1966), K. Dvořák (1967). V Bělči nad Orlicí: J. Janský (1906–1936), J. Hušek (1936–1946), K. Dvořák (1946–1956) a J. Kadlec (1968–1971). Od roku 1974 byl kurátorem sboru zvolen Karel Kolář (do r. 2003). V Týništi nad Orlicí: O. Malý st. a J. Hroch st., J. Matuška (2003–2009). V letech 2009–2011 vykonávala službu kurátorky sboru s. V. Durnová. Od ledna 2012 je kurátorem sboru M. Kolomazník.

Sborový život editovat

Mimo služby boží se zde konají biblické hodiny, ve škole je vyučováno náboženství, schází se zde sdružení YMCA, mládež i střední generace. Každý druhý čtvrtek v měsíci jsou zde pořádány hovory nad Biblí. Schází se zde pravidelně Ekumenický pěvecký soubor. Jednou za měsíc se konají služby boží v Charitním domě Zdislava a v DPS.

Sdružení mládeže se scházelo již od roku 1902, biblické hodiny a shromáždění dětí jsou v střediskových obcích také od těch dob. V roce 1922 byly obnoveny varhany, v letech 1930–1933 opravován kostel, ze tří zvonů tehdy pořízených zůstal jeden (Jeroným, dnes na el. pohon).

Odkazy editovat

Literatura editovat

Vlastní archiv sboru
L. B. Kašpar, PAMÁTNÍK REFORMOVANÉ CÍRKVE ČESKOMORAVSKÉ, Spolek Komenského Praha 1881.
Lic. Theol. František Bednář, PAMÁTNÍK ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ, Kalich Praha 1924.
Jan Toul, JUBILEJNÍ KNIHA ČESKOBRATRSKÉ EVANGELICKÉ RODINY, České Budějovice 1931.
Dr. Josef Lukášek, K DĚJINÁM DOBY TOLERANČNÍ, Českobratrské družstvo Praha 1939.
CÍRKEV V PROMĚNÁCH ČASU 1918–1968, Kalich Praha 1969.
CÍRKEV V PROMĚNÁCH ČASU 1969–1999., Kalich Praha 2002, ISBN 80-7017-697-0.
TOLERANČNÍ SBORNÍK, Kalich Praha 1984

Související články editovat

Evangelický kostel (Třebechovice pod Orebem)