Operace Blau

krycí název německé ofenzívy v době druhé světové války v roce 1942
(přesměrováno z Fall Blau)

Operace Blau byl krycí název německé ofenzívy v době druhé světové války v roku 1942.

Operace Blau
konflikt: Velká vlastenecká válka
Německý postup 7. května - 23. července 1942
Německý postup 7. května - 23. července 1942

Trvání28. června24. listopadu 1942
MístoRostov na Donu, Voroněž, Don, Kubáň, Kavkaz, SSSR
VýsledekStrategické selhání Osy
Strany
Německá říše Německo
Rumunsko Rumunsko
Italské království Itálie
Maďarské království Maďarsko
Chorvatsko Chorvatsko
Slovensko Slovensko[1]
Sovětský svaz Sovětský svaz
Velitelé
Německá říše Adolf Hitler
Německá říše Fedor von Bock
Německá říše M. von Weichs
Německá říše Wilhelm List
Německá říše Erich von Manstein
Německá říše Paul von Kleist
Německá říše Alexander Löhr
Německá říše W. von Richthofen
Sovětský svaz Alexandr Vasilevskij
Sovětský svaz Georgij Žukov
Sovětský svaz Dmitrij Kozlov
Sovětský svaz Ivan Tjulenjev
Sovětský svaz Semjon M. Buďonnyj
Sovětský svaz Filipp Golikov
Sovětský svaz Rodion Malinovskij
Sovětský svaz Andrej Jeremenko
Sovětský svaz K. Rokossovsky
Sovětský svaz Semjon Timošenko
Síla
zpočátku: 1 300 000
  1 million Němců
  300 000 n. spojenců
1 900 tanků
1 610 letadel
zpočátku: 2 700 000
  1 700 000 vojáků
  1 000 000 rezerv
3 720 tanků
~ 1 671 letadel[2]
Ztráty
celkem: 1 013 000[3]celkem: 2 226 416
1 111 681 mrtvých
nebo pohřešovaných
1 114 735 raněných
a nemocných[4]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Operace se účastnila Skupina armád Jih, která byla později rozdělena na Skupinu armád A směřující na Kavkaz a Skupinu armád B směřující na Stalingrad. Od podzimu se plánovalo ze spojeneckých vojsk u Skupiny armád B, vytvořit další Skupinu armád Don, ta ale vznikla až v listopadu během bitvy u Stalingradu.

Hlavním cílem operace bylo zničení jižní části sovětských vojsk a obsazení kavkazských ropných polí v oblasti Baku, později byla operace rozšířena o dosažení Volhy v oblasti Stalingradu a zastavení tamější vodní cesty. I u této operace se zdálo, že probíhá ve stylu Blitzkrieg, ale německý Wehrmacht trpěl nedostatkem posil. Některé jeho divize měly pouze 50 % stavu jednotek.

Tankový boj, 17. červen 1942
Německé dělostřelectvo, srpen 1942

Na německé straně se operace účastnilo velké množství spojeneckých vojáků (jedna maďarská armáda, dvě rumunské armády a jedna italská armáda), které byly vyčleněny na méně důležitá místa fronty u skupiny armád B. Dne 28. června zahájili Němci a jejich spojenci útok. Sovětské jednotky, po rychlém ústupu, který se změnil v úprk, musely byt zastavovány takzvanými zadržovacími oddíly, které jich nechaly mnoho popravit. Po ústupu se ale na břehu Donu zakopaly 62. a 64. sovětská armáda a držely se zde celý měsíc. Po vyčištění tohoto prostoru postoupili Němci na 60 kilometrů od Stalingradu a tanková armáda Hermanna Hotha byla zastavena až palbou kaťuší. Němci se nakonec ke Stalingradu dostali a jeho dobytí bylo svěřeno 6. armádě Friedricha Pauluse a 4. tankové armádě Hermanna Hotha.

Němci dokázali dobýt téměř 4/5 města, ale v listopadu podnikli sověti protiofenzívu s krycím názvem Uran a udeřili na obě křídla 6. armády, kterou tvořily rumunské armády. I přesto že Rumuni bojovali statečně, Sověti prorazili a hrozilo obklíčení celé 6. armády (cca 300 000 vojáků).

Německé nejvyšší velení chtělo podniknout kroky, aby se Paulus nedostal do obklíčení, ale Hitler to s pomocí Göringa zamítl. Pro obklíčené německé vojáky však nedokázala Luftwaffe splnit svůj slib, že bude denně dodávat přes 300 tun zásob. Reálných se nakonec ukázalo pouze 150 tun. Polní maršál Paulus naléhal na Hitlera, aby mu povolil probít se z obklíčení, přece jen měl Paulus k dispozici přes 25 divizí, ale Hitler to odmítl, s tím že pomoc přijde zvenku.

6. armádu se nepodařilo vysvobodit, a tak 31. ledna 1943 polní maršál Paulus kapituloval. Odhaduje se že Němci přišli při ofenzívě o 250 000 vojáků, kteří buď padli, nebo byli zajati.

Jednotky Osy nasazené v operaci Blau editovat

Skupina armád JihFedor von Bock do 13. července 1942, v červenci se Sk. armád Jih rozdělila na Sk. armád A a Sk. armád B.

Skupina armád AWilhelm List, od 12. září Adolf Hitler, od 22. listopadu 1942 Ewald von Kleist

Skupina armád BMaximilian von Weichs

Jednotky SSSR nasazené v oblasti operace Blau editovat

 
Rudoarmějec hází ruční granát, 1. září 1942

Brjanský FrontFilipp Ivanovič Golikov, v červenci krátce Nikandr Jevlampijevič Čibisov a ještě ten měsíc jej střídá Konstantin Konstantinovič Rokossovskij a od září Max Andrejevič Rejtěr.

Jihozápadní FrontSemjon Konstantinovič Timošenko, od 12. července přejmenováno na Stalingradský Front Vasilij Nikolajevič Gordov a od srpna Andrej Ivanovič Jerjomenko

Jižní FrontRodion Jakovlevič Malinovskij, od července ?

  • 37. armáda -
  • 12. armáda -
  • 18. armáda -
  • 56. armáda -

Severokavkazský FrontSemjon Michajlovič Buďonnyj
Zakavkazský FrontIvan Vladimirovič Ťuleněv

Mapy Operace Blau editovat

Reference editovat

  1. Holt (2009), p. 47.
  2. Bergström 2007, pp. 49–50.
  3. Antill (2007), p. 87.
  4. Glantz (1995), p. 295.

Externí odkazy editovat