Alexandr Vasilevskij

sovětský maršál

Alexandr Michajlovič Vasilevskij (18. záříjul./ 30. září 1895greg., Novaja Golčicha — 5. prosince 1977, Moskva) byl sovětský voják a vojevůdce, maršál Sovětského svazu. Od května 1942 byl také náčelníkem generálního štábu a podílel se na plánování téměř všech velkých operací Rudé armády.

Alexandr Michajlovič Vasilevskij
Aleksandr Vasilevsky 4.jpg
Narození 18.jul. / 30. září 1895greg.
Vičuga
Úmrtí 5. prosince 1977 (ve věku 82 let)
Moskva
Místo pohřbení Hřbitov u Kremelské zdi
Alma mater Kostromský seminář (od 1909)
Aleksevská vojenská škola (do 1915)
Vojenská akademie generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace (1936–1937)
Ocenění Řád sv. Anny 4. třídy s nápisem Za Chrabrost (1916)
Řád sv. Stanislava 3. třídy s meči a stuhou (1916)
Kříž sv. Jiří 4. třídy (1917)
jubilejní medaile 20 let Dělnicko-rolnické rudé armády (1938)
Řád rudé hvězdy (1939)
… více na Wikidatech
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu (1938–1977)
Funkce ministr obrany Sovětského svazu (1949–1953)
poslanec Nejvyššího sovětu SSSR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ÚvodEditovat

Narodil se 30. září 1895 v Novoj Golčiche v Kiněšmanském újezdě (dnes součást města Vičuga). Studoval bohosloví v Kostromě. Během první světové války dosáhl hodnosti kapitána. Za revoluce se přidal k bolševikům a stal se poměrně úspěšným velitelem.

Předválečné obdobíEditovat

Po roce 1921 velel 48. tverské střelecké divizi. V letech 19341936 působil jako náčelník oddílu bojové přípravy v Povolžském vojenském okruhu a byl povýšen na plukovníka. V roce 1937 dokončil Frunzeho akademii Generálního štábu a byl jmenován náčelníkem operativní přípravy v Generálním štábu. Jeho služební postup zpomalovalo to, že neměl žádné sovětské vyznamenání a nebyl členem Komunistické strany SSSR. To „napravil“ v roce 1938, už jako člen Generálního štábu. Zúčastnil se plánování útoku na Finsko, kterého se též účastnil a byl i u podpisu mírové dohody. Od dubna 1940 se podílel na plánování případné války s Německem.

Druhá světová válkaEditovat

Od 1. srpna 1941 byl již jako generálmajor jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu pro operativní činnost. V říjnu při postupu Wehrmachtu na Moskvu se podílel na obranných bojích okolo Možajsku a byl povýšen na generálporučíka. Od dubna do května 1942 se účastnil u Severozápadního frontu pokusu o likvidaci Demjanského předmostí. V květnu 1942 vystřídal nemocného maršála Šapošnikova ve funkci náčelníka generálního štábu a byl povýšen na generálplukovníka. Poté, co v červnu 1942 padl generál Vlasov i s 2. armádou u Leningradu do zajetí, plánoval společně s velitelem Volchovského frontu Kirilem Mereckovem vyvedení vojska z obklíčení. V červenci 1942 byl poslán na stalingradskou frontu a společně s G. K. Žukovem se podílel na obklíčení a porážce Němců u Stalingradu. Dne 16. února 1943 byl povýšen na maršála SSSR, což byl neobvyklý skok, protože armádním generálem byl jmenován teprve před 29 dny. (jeho postup vzhůru byl v sovětské armádě nejrychlejším ze všech vojáků, co titul maršála SSSR kdy obdrželi). Poté se podílel na takových operacích jako Kursk, Donbas, Krym-Sevastopol. Dne 29. července 1944 mu byl udělen titul Hrdina Sovětského svazu. Účastnil se též jaltské konference. Od února 1945 velel 3. běloruskému frontu a velel útoku (vyjednávání) na Kaliningradskou pevnost. V srpnu 1945 velel vojskům na Dálném východě v boji proti Japoncům. Za úspěšné vedení operací na Dálném východě mu byl dne 8. září 1945 udělen druhý titul Hrdina Sovětského svazu.

Poválečné obdobíEditovat

V letech 19461949 působil ve funkci náčelníka Generálního štábu Rudé armády a 1. náměstka ministra obrany SSSR. V roce 1949 se stal ministrem obrany SSSR, kde strávil sedm let, poté byl jmenován náměstkem ministra obrany G. K. Žukova a byl roku 1957, společně s Žukovem „penzionován“. Od roku 1959 působil ve Skupině generálních inspektorů ministerstva obrany.

Jeho syn se stal Žukovovým zetěm.

Zemřel 5. prosince 1977 v Moskvě a je pohřben na Rudém náměstí u Kremelské zdi.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat