FG 42

německá samočinná puška
(přesměrováno z FG42)

FG 42 (Fallschirmjägergewehr 42 – výsadkářská puška 42), byla samočinná puška používána za druhé světové války. Navržena byla pro německé výsadkáře po zkušenostech z invaze na Krétu a vyrobena pouze v menším množství (cca 7 000 kusů). V boji nebyla téměř užita, výsadkáři byli většinou vyzbrojeni standardním německým samopalem MP40.

FG 42
první verze (nahoře) a pozdější (dole)
první verze (nahoře) a pozdější (dole)
Typsamočinná puška
Místo původuNěmecká říše Německo
Historie služby
Ve službě19421945
PoužívánaNěmecká říše Německo
Válkydruhá světová válka
Historie výroby
KonstruktérLouis Stange
Navrženo1942
Vyrobeno kusů2 000 (Model I)
4 397 (Model II a III)
VariantyModel I, Model II, Model III
Základní údaje
Hmotnost4,5 kg (Model I)
4,9 kg (Model II)
Délka937 mm (Model I)
1 060 mm (Model II)
Délka hlavně502 mm
Typ náboje7,92 × 57mm Mauser
Princip střelbyodběr prachových plynů, rotační závorník
Kadence900 ran/min (Model I)
600 ran/min (Model II)
Úsťová rychlost760 m/s
Zásobování municíschránkový zásobník na 10 nebo 20 nábojů
Hledídioptrické/ puškohled

Konstrukce

editovat
 
Výsadkář s prvním modelem, 1944

Tato originálně řešená automatická zbraň byla vyvinuta ve spolupráci německých firem RheinmetallKrieghoff. Zbraň používala standardní náboje Mauser ráže 7,92 mm. Krátký zásobník vkládaný z levé strany obsahoval 20 nábojů. Zbraň pracuje na principu odběru prachových plynů příčným kanálem ve stěně hlavně. K uzamčení dochází při pootočení závěru kolem podélné osy. Možnost střelby jednotlivými ranami nebo dávkou. Zbraň při střelbě dávkou střílela z otevřeného závěru a při střelbě jednotlivými výstřely z přední polohy závěru- to umožňovalo větší přesnost střelby. FG 42 má dlouhý píst (nosič závorníku pevně spojen s pístem) a přímoběžný úderník. Většina součástí se vyráběla lisováním z plechu až na hlaveň. Zbraň má na ústí hlavně masivní tlumič plamene a je osazena nesnímatelnou sklopnou dvojnožkou. Jako bajonet je použit čtyřhranný francouzský bodák. Pažba je plechová s dobrou ergonomií, připomíná pažbu použitou na kulometu Maschinengewehr 42.

Varianty

editovat
 
První verze

Byly vyvinuty dvě verze, pozdější verze byla vyvinuta pro urychlení výrobního procesu. Výroba probíhala hlavně ve firmě Krieghoff v počtu 2 000 ks provedení E a 5 000 ks provedení F a G (s dřevěnou pažbou).

První verze

editovat

Raná verze má silně zkosenou pistolovou pažbičku, která vykazuje dobrou ergonomii. Sklopná dvojnožka je umístěna ve středu zbraně. Zásobník není kompatibilní se zbraní pozdní verze.

Pozdější verze

editovat

Pozdní verze se oproti rané liší jiným tvarem pistolové pažbičky (menší zkosení), má dřevěnou pažbu místo kovové a dvojnožka je upevněna u ústí hlavně. Konstrukce zbraně byla celkově zesílena, proto se zvýšila také její hmotnost. U vyhazovacího okénka přibyl deflektor vystřelených nábojnic.

Související články

editovat

Literatura

editovat
  • V. Dolínek, V. Francev, J. Šach – Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války – Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 – ISBN 80-7151-198-6
  • A. B. Žuk – Pušky a samopaly – Naše vojsko, Praha 1992 – ISBN 80-206-0150-3

Externí odkazy

editovat