Evžen Štern
Evžen Štern (7. května 1889, Čelákovice – 12. listopadu 1942, Mauthausen) byl český právník, sociolog, sociální politik, národohospodář a publicista sociálnědemokratické orientace. Významně se podílel na vybudování soustavy sociálního pojištění v meziválečném Československu.[1]
| Evžen Štern | |
|---|---|
 Evžen Štern, foto 1930 | |
| Narození | 7. května 1889 Čelákovice |
| Úmrtí | 12. listopadu 1942 (ve věku 53 let) Koncentrační tábor Mauthausen-Gusen |
| Bydliště | Praha |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | právník, sociolog, politik, ekonom a publicista |
| Politická strana | Sociální demokracie |
| Choť | Růžena Šternová |
| Děti | Jan Štern Eva Planerová (born Šternová) |
| Příbuzní | Jan Štern, Ivan Štern, Pavel Štern a Lucie Kolářová (born Šternová) (vnoučata) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze (1914) a Vysokou školu sociální v Paříži. V době studií ho ovlivnila osobnost Tomáše Garrigua Masaryka. Roku 1908 vstoupil do jím vedené realistické strany. Roku 1911 přešel do sociální demokracie. Za první světové války úzce spolupracoval s Františkem Modráčkem, redigoval spolu s ním Socialistické listy.
Po vzniku republiky ho sociální demokracie vyslala jako svého odborníka na ministerstvo sociální péče. Pracoval zde v letech 1918-1920, v zákonodárném oddělení. Připravil návrh zákona o osmihodinové pracovní době, o závodních výborech a o placené dělnické dovolené, čímž výrazně ovlivnil sociální zákonodárství První republiky.
V roce 1919 navrhl založení Sociálního ústavu ČSR v Praze, stal se poté jeho prvním jednatelem.
Po rozkolu v sociální demokracii roku 1921 zůstal věrný sociálnědemokratické linii, byť byl považovaný za příslušníka levého křídla strany, soustředěného kolem časopisu Naše doba.[2] Krom toho přispíval do Sociální revue, Akademie, Času a Práva lidu.
V letech 1921-1926 byl zástupcem Československa ve správní radě Mezinárodního úřadu práce v Ženevě. V letech 1926-1939 byl generálním tajemníkem Ústřední sociální pojišťovny v Praze.
Po Mnichovu vstoupil do Národní strany práce. Po německé okupaci byl perzekvován z rasových důvodů, navíc aktivně spolupracoval s odbojovou organizací Petiční výbor Věrni zůstaneme. Také se stal terčem ve vlajkařském tisku. Zatčen byl 3. července 1942. Nejprve byl uvězněn v Malé pevnosti v Terezíně a poté v koncentračním táboře v Mauthausenu, kde zahynul.
Dílo editovat
- Názory T. G. Masaryka (1910)
- Kolektivism (1912)
- Socialism a imperialism (1918)
- Naše dělnické zákonodárství (1920)
- Na cestě k hospodářské demokracii (1926)
- Sociální politika a socialism (1932)
- Nezaměstnanost a sociální prostředky k jejímu zmírnění (1932)
- Technický pokrok, pracovní doba a mzda. Sociální řešení hospodářské krise (1934)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ http://www.historiecssd.cz/s-2/stern-evzen/
- ↑ Archivovaná kopie. libri.cz [online]. [cit. 2016-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-08.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Evžen Štern na Wikimedia Commons
