Euparkeria

Euparkeria („dobré Parkerovo zvíře“) byl rod plaza ze skupiny Archosauromorpha, žijícího ve středním triasu v Jižní Africe.[1]

Jak číst taxoboxEuparkeria
Stratigrafický výskyt: Střední trias před 246 až 238 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce euparkerie.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
PodtřídaArchosauromorpha
ČeleďEuparkeriidae
RodEuparkeria
Typový druh
Euparkeria capensis
Robert Broom, 1913
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CharakteristikaEditovat

Euparkeria byla částečně příbuzná dinosaurů (včetně ptáků), pterosaurů a krokodýlů. Měla čtyři končetiny, ale byla zřejmě schopna chodit i po dvou. Někdy bývá mylně označována jako předchůdce dinosaurů (například v seriálu Putování s pravěkými monstry)[2], ve skutečnosti se však dinosauři vyvinuli z jiné skupiny archosaurů, ze skupiny dinosauromorpha. Tento archosaurus dostal jméno podle britského zoologa a srovnávacího anatoma W. K. Parkera.

PopisEditovat

Euparkeria dosahovala délky až 70 centimetrů, výšky 20 centimetrů a hmotnosti 7 až 14 kilogramů. Šlo o hbitého masožravce lovícího hmyz a drobné obratlovce, sama se však zřejmě stávala kořistí therapsidů. Na první pohled připomínala typické plazy z období triasu – ostré a špičaté zuby, šupinatá kůže, postoj. Zadní končetiny měla však výrazně delší než přední (proto se mnoho vědců domnívá, že se tedy mohla pohybovat po dvou, ovšem k tomu nejsou žádné přesvědčivé důkazy).[3]

Výzkum publikovaný v roce 2020 ukázal, že Euparkeria měla anatomické adaptace na kostech končetin a pánevním pletenci, které jí zajistili schopnost aktivního a efektivního pohybu se vzpřímenýma nohama, posunutýma pod tělem – nepohybovali se tedy "plazivým" způsobem s nohama vytočenýma do stran. Podobně vyspělý způsob pohybu měli i jejich pozdější příbuzní z řad dinosaurů.[4][5]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Euparkeria na anglické Wikipedii.

  1. Oliver E. Demuth, Ashleigh L. A. Wiseman, Julia van Beesel, Heinrich Mallison & John R. Hutchinson (2022). Three-dimensional polygonal muscle modelling and line of action estimation in living and extinct taxa. Scientific Reports. 12: 3358. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-07074-x
  2. Euparkeria [online]. [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. 
  3. Matteo Fabbri & Bhart-Anjan S. Bhullar (2022). The endocast of Euparkeria sheds light on the ancestral archosaur nervous system. Palaeontology (advance once publication). doi: https://doi.org/10.1111/pala.12630
  4. http://bristol.ac.uk/news/2020/september/euparkeria-discovery.html
  5. Oliver E. Demuth, Ashleigh L. A. Wiseman and John R. Hutchinson (2023). Quantitative biomechanical assessment of locomotor capabilities of the stem archosaur Euparkeria capensis. Royal Society Open Science. 10 (1): 221195. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.221195

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat