Eulerovo kritérium

matematické tvrzení z oboru číselné teorie

Eulerovo kritérium je matematické tvrzení z oboru teorie čísel, které poskytuje algoritmus, jak rychle rozpoznat, zda je zadané celé číslo kvadratickým zbytkem modulo zadané prvočíslo , tedy zda existuje celé číslo , že . Může být vysloveno v následujícím znění: Je-li liché prvočíslo a je celé číslo nesoudělné s , pak

Jiným způsobem vyjádření téhož je rovnost s patřičným Legendreovým symbolem:

Tvrzení je pojmenováno po Leonhardu Eulerovi, který jej popsal v roce 1748.

Důkaz využívá znalosti, že zbytkové třídy modulo prvočíslo tvoří konečné těleso. V takové situaci platí Langrangeova věta, která říká, že mnohočlen stupně   může mít nejvýše   kořenů. Tedy v tomto případě má rovnice   nejvýše dva kořeny pro každé  . Na druhou stranu, každé   (kromě nuly) může svoji druhou mocninu sdílet jen s jedním jiným  , což znamená, že kvadratických zbytků je nejméně  .

Protože je   nesoudělné s  , platí podle Malé Fermatovy věty kongruence

 

což lze přepsat jako

 

Protože celá čísla modulo   tvoří těleso, jeden z činitelů výrazu výše musí být roven nule. Pokud je   kvadratickým zbytkem, tedy například  , pak

 

a první činitel je nulový, tedy

 

Na první činitel lze opět použít Lagrangeovu větu, z které tentokrát plyne, že první činitel může být nulový pouze pro   hodnot. Ale to je právě maximální možný počet kvadratických zbytků: Pro nezbytky tedy musí být nulový druhý činitel, tedy

 

Čímž je kritérium dokázáno.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Euler's criterion na anglické Wikipedii.