Ernst Paul
Ernst Paul (27. dubna 1897 Kamenec[1] – 11. června 1978 Gallspach)[2] byl československý sudetoněmecký a německý sociálnědemokratický politik.
| Ernst Paul | |
|---|---|
| Narození | 27. dubna 1897 Jílové nebo Modrá |
| Úmrtí | 11. června 1978 (ve věku 81 let) Esslingen am Neckar nebo Stuttgart |
| Povolání | politik a novinář |
| Politické strany | Sociálnědemokratická strana Německa Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR |
| Funkce | poslanec Spolkového sněmu (1949–1953) náhradní člen Parlamentního shromáždění Rady Evropy (1950–1955) poslanec Spolkového sněmu (1953–1957) zástupce Parlamentního shromáždění Rady Evropy (1956–1967) poslanec Spolkového sněmu (1957–1961) … více na Wikidatech |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Po absolvování základní školy Paul zpočátku pracoval jako farmář. Poté pracoval v textilním průmyslu a vyučil se sazečem. Od roku 1912 byl členem Sdružení mladých rakouských dělníků (Verband jugendlicher Arbeiter Österreichs). V první světové válce sloužil na frontě, poté byl redaktorem časopisu Sozialdemokrat v Praze. Po obsazení Sudet nacistickým Německem se přestěhoval do vnitřních Čech a pomáhal německým sociálním demokratům s emigrací,[3] následně uprchl do Švédska. Po skončení druhé světové války bojoval proti odsunu sudetských Němců z Československa a organizoval ze Švédska pomoc odsunutým.
Exil ve Švédsku opustil v roce 1948 a usadil se v Esslingenu am Neckar. V letech 1949 až 1952 byl šéfredaktorem Allgemeine Zeitung ve Stuttgartu. Z jeho pozůstalosti vznikla Nadace Ernsta a Gisely Paulových, která finančně podporuje výzkumné práce o sudetoněmeckém dělnickém hnutí.
Politická činnost editovat
V roce 1918 Paul vstoupil do Německé sociálnědemokratické dělnické strany v Československu (DSAP), kde v letech 1932 až 1938 působil jako tajemník, vedle toho byl předsedou sociálnědemokratického svazu mládeže v letech 1919 až 1926. V letech 1923 až 1932 byl členem a předsedou Socialistické internacionály mládeže.[4] V roce 1934 se stal členem a předsedou Republikanische Wehr, sociálnědemokratické domobrany věrné československé vládě.[1]
Po přestěhování ze Švédska do Německa Paul vstoupil do SPD. V roce 1951 spoluzakládal Seligerovo sdružení a v letech 1966 až 1972 byl jeho spolkovým předsedou,[4] vedl také archiv Josefa Seligera. Byl poslancem Bundestagu od prvních spolkových voleb v roce 1949 až do roku 1969, a to vždy za SPD v Bádensku-Württembersku. Ve Spolkovém sněmu byl mimo jiné mluvčím svého klubu pro obrannou politiku. Při úvahách o vzniku Bundeswehru se Paul zasadil o vytvoření úřadu zplnomocněnce ozbrojených sil podle vzoru švédského vojenského ombudsmana. Byl také členem Parlamentního shromáždění Rady Evropy, kde v letech 1958 až 1966 předsedal výboru pro obyvatelstvo a uprchlíky. Od roku 1953 do roku 1973 byl členem zastupitelstva okresu Esslingen.
Dílo editovat
- Es gibt nicht nur ein Lidice (Mnichov, 1960)
- Was nicht in den Geschichtsbüchern steht
- 1. a 2. díl: Ruhm und Tragik der sudetendeutschen Arebterbewegung (Mnichov, 1961 a 1966)
- 3. díl: Das Tragische Jahr 1938 (Mnichov, 1972)
- Sudetendeutsche - Stiefkinder der Geschichte (Mnichov, 1967)
- Oswald Hillebrand: Ein Lebensbild nach archivalischen Unterlagen (Stuttgart, 1976)
- Lidice - Brno - Ústí nad Labem: místa českého a německého utrpení (Praha, 1990; Mnichov, 1994)
- Aufzeichnungen und Erinnerungen. In: Deutscher Bundestag, Wissenschaftliche Dienste, Abteilung Wissenschaftliche Dokumentation: Abgeordnete des Deutschen Bundestages. Aufzeichnungen und Erinnerungen, sv. 2, s. 141–187 (Boppard am Rhein, 1983)
Literatura editovat
- FERDINAND, Horst. Paul, Ernst. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Berlin: Duncker & Humblot, 2001. Dostupné online. ISBN 3-428-00201-6. Svazek 20. S. 113.
- LAGLER, Wilfried. Zwischen Bonn, Kopenhagen und Straßburg. Inoffizelle Kontakte und Sondierungen zwischen deutschen und dänischen Politikern im Vorfeld der Bonn-Kopenhagener Minderheitenerklärungen vom 29. März 1955. Zeitschrift der Gesellschaft für Schleswig-Holsteinische Geschichte. 2006, čís. 131, s. 219–238.
- SIPPL, Olga. Ein Sohn des Volkes. Ernst Paul zum 100. Geburtstag. Ein Lebensbild nach archivarischen Unterlagen. München: Verlag Die Brücke München, 1997.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ernst Paul na německé Wikipedii.
- ↑ a b Příběhy z kalendáře - Ernst Paul. Sever [online]. Český rozhlas, 2011-04-27 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Esslinger Zeitung. 19. 6. 1978.
- ↑ FIEDLER, Pit. Kočka myši lovit nepřestane. Dějiny a současnost. 2007, čís. 4. Dostupné online.
- ↑ a b Paul Ernst. Encyklopedie ČSSD [online]. ČSSD, [2013] [cit. 2023-06-13]. Dostupné online.
