Emil Wiechert

Emil Wiechert nebo Johann Emil Wiechert (26. prosince 1861 Tilsit, Ruské impérium19. března 1928 Göttingen, Výmarská republika) byl německý fyzik a seismolog, vynálezce seismografu.

Emil Wiechert
Emil Wiechert.jpg
Rodné jméno Emil Johann Wiechert
Narození 26. prosince 1861
Sovětsk
Úmrtí 19. března 1928 (ve věku 66 let)
Göttingen
Místo pohřbení Stadtfriedhof Göttingen (51°31′57″ s. š., 9°54′35″ v. d.)
Alma mater Královecká univerzita
Univerzita v Göttingenu
Zaměstnavatel Univerzita v Göttingenu
Funkce profesor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Wiechertův seismograf

Studoval v Kaliningradu, kde v roce 1898 promoval a o rok později získal habilitaci. Tehdy se zabýval stavbou hmoty, experimenty s katodovými proudy a elektřinou. V roce 1891 Wiechert odešel do Göttingenu a v roce 1898 se stal profesorem geofyziky. V roce 1902 zhotovil nejstarší seismograf na světě, který je dodnes v provozu.

OceněníEditovat

V roce 1903 byl Emil Wiechert jedním ze zakládajících členů Association Internationale de Séismologie, předchůdce dnešní Mezinárodní asociace seismologie a fyziky zemského nitra (IASPEI), člena Mezinárodní unie pro geodézii a geofyziku. Ve stejném roce se stal řádným členem göttingenské akademie věd.[1] V roce 1911 se stal členem-korespondentem Bavorské a v roce 1912 Ruské akademie věd v Sankt Petěrburgu.[2]

Jméno Emila Wiecherta nese kráter o průměru 41 kilometrů na odvrácené straně Měsíce (84° 30′ 0″ S, 165° 0′ 0″ E).

Německá geofyzikální společnost uděluje od roku 1955 medaili nesoucí jeho jméno. Deutsche Post vydala 10. listopadu 2011 zvláštní poštovní známku v hodnotě 90 centů ke 150. výročí jeho narození.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emil Wiechert na slovenské Wikipedii.

  1. Holger Krahnke: Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751–2001 (Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen, Philologisch-Historische Klasse. Folge 3, Bd. 246 = Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften in Göttingen, Mathematisch-Physikalische Klasse. Folge 3, Bd. 50). Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 2001, ISBN 3-525-82516-1, S. 258.
  2. Вихерт Иоганн Эмиль [online]. Ruská akademie věd [cit. 2015-08-12]. Dostupné online. (rusky) 

LiteraturaEditovat

  • Wilfried Schröder: Emil Wiechert: Physiker - Geophysiker - Wissenschaftsorganisator. History Commission of the German Geophysical Society, Bremen-Roennebeck 2000 (Mitteilungen des Arbeitskreises Geschichte der Geophysik; Jg. 19, H. 1/2).
  • Wilfried Schroeder: Der Atheras in der Physik bei Albert Einstein, Gustav Mie und Emil Wiechert. Science Edition, Bremen 2006.
  • Wilfried Schroeder Hendrik Antoon Lorentz und Emil Wiechert (Briefwechsel und Verhältnis der beiden Physiker), Archive for History Exact Sciences, Band 30, 1984, S. 167-187.
  • Wilfried Schroeder: Emil Wiechert und seine Bedeutung für die Entwicklung der Geophysik zur exakten Wissenschaft, Archive for History of Exact Sciences, Band 27, No. 4 (1982), pp. 369-389.
  • Zum Gedenken Emil Wiecherts anlässlich der 100 Wiederkehr seines Geburtstages. Akademie-Verlag, Berlin 1962 (Veröffentlichungen des Institutes für Bodendynamik und Erdbebenforschung in Jena; H. 72).
  • Joseph F. Mulligan: Emil Wiechert (1861-1928): Esteemed seismologist, forgotten physicist. American Journal of Physics, Band 69, 2001, S. 277-287.

Externí odkazyEditovat