Otevřít hlavní menu

Emanuel Tuschner

český poslanec Českého zemského sněmu a podnikatel

Emanuel Tuschner (24. prosince 1828 Plzeň[3]1. května 1882 Vídeň[4]) byl český politik, v 60. a 70. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, starosta Plzně.

Emanuel Tuschner
Emanuel Tuschner

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1872[1]

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1871 – 1872[2]

Starosta Plzně
Ve funkci:
1868 – 1873
Předchůdce Jan Maschauer
Nástupce František Pecháček
Stranická příslušnost
Členství staročeši

Narození 24. prosince 1828
Plzeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. května 1882 (ve věku 53 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Commons Kategorie Emanuel Tuschner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Profesí byl obchodníkem.[5]

V 60. letech 19. století se zapojil do zemské a celostátní politiky. V zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Plzeň).[6] Mandát obhájil v tomto obvodu i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[7]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[8] Čeští poslanci tehdy na protest proti ústavnímu směřování státu praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali práci zemského sněmu, byli za neomluvenou absenci zbavováni mandátů a pak opětovně manifestačně voleni. Tuschner byl takto byl zbaven mandátu pro absenci v září 1868.[9] Uspěl i v řádných zemských volbách roku 1870[10] a zemských volbách roku 1872.[11] V doplňovacích volbách roku 1873 již byl za tento volební okrsek do sněmu zvolen Jan Kleissl, Tuschner v nich nekandidoval.[12]

Zasedal i na Říšské radě, kam ho zemský sněm delegoval roku 1871 (celostátní zákonodárný sbor tehdy ještě nebyl volen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů). Vzhledem k politice pasivní rezistence se ale edostavil do vídeňského parlamentu, a proto byl jeho mandát 23. února 1872 prohlášen za zaniklý.[13]

V období 10. února 1868 – 26. června 1873[14] byl purkmistrem Plzně. Za jeho působení v čele samosprávy došlo k výstavbě vodovodu, regulaci Mže a rozsáhlé nové výstavbě. Vznikla vyšší dívčí škola atd. Jeho starostování skončilo skandálem. Kupoval totiž nemovitosti kryté směnkami, městský rozpočet se dostal do schodku a v roce 1873 rezignoval na post purkmistra. Byl dočasně ve vyšetřovací vazbě, soud jej ovšem následně uznal za nevinného. Přesídlil do Vídně, kde působil jako úředník banky Slavie. Ve Vídni zemřel v květnu 1882.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. V letech 1867–1868 a 1872 se kvůli politice pasivní rezistence na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. V roce 1872 se kvůli politice pasivní rezistence na práci Říšské rady fakticky nepodílel.
  3. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Plzeň
  4. a b Tuschner, Emanuel, 1928-1882 [online]. Knihovna města Plzně - Katalog Clavius [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  5. TUSCHNER, Emanuel [online]. hiu.cas.cz [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (česky) 
  6. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001004.htm
  7. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/004schuz/s004001.htm
  8. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online. 
  9. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/020schuz/s020006.htm
  10. http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  11. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/003schuz/s003002.htm
  12. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003002.htm
  13. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  14. Výstavní panely, náhled [online]. amp.plzen.eu [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (česky)