Eleonora Kateřina Falcká

Švédská princezna

Eleonora Kateřina Falcká (17. května 1626, Zámek Stegeborg, Švédsko3. března 1692, Osterholz-Scharmbeck, Německo) byla, po nástupu jejího bratra Karla X. Gustava na švédský trůn, princezna švédská. Vdala se za Fridricha Hesensko-Eschwegského, se kterým ovšem měla pouze tři dcery. Po smrti manžela Fridricha se stala správkyní všech jeho území a byla jí až do vlastní smrti.

Eleonora Kateřina Falcká
Princezna švédská
Eleanor Catherine of Hesse-Eschwege c 1646.jpg
Sňatek8. září 1646
ManželFridrich Hesensko-Eschwegský
Úplné jménoBedřiška Luisa Vilemína Marianna Šarlota Pruská
Narození17. května 1626
Zámek Stegeborg, Švédsko
Úmrtí3. března 1692 (ve věku 65 let)
Osterholz-Scharmbeck, Německo
PotomciKristýna
Juliana
Šarlota
RodWittelsbachové
OtecKazimír Falcko-Zweibrückenský
MatkaKateřina Švédská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Eleonořina matka Kateřina
 
Fridrich Hesensko-Eschwegský, Eleonořin manžel

Původ a dětstvíEditovat

Eleonora Kateřina Falcká se narodila 17. května 1626 na švédském zámku Stegeborg do rodiny německého šlechtice Kazimíra Falcko-Zweibrückenského a jeho manželky Kateřiny Švédské. Z tohoto svazku vzešlo celkem osm dětí: pět dcer a tři synové. Jedním z jejich tří synů byl i Karel Gustav, Eleonořin starší bratr a budoucí král Švédska. Eleonořiny rodiče byli příbuzní: sestřenka a bratránkem. Spojoval je jejich praděd Filip Hesenský.

Rodina původně žila v Německu, ale roku 1622 přesídlila do Švédska, kde se narodila i Eleonora. Eleonora Kateřina a její sourozenci ale nebyli vychováváni rodiči; byli v pěstounské péči, kde vyrůstali s jejich sestřenicí Kristýnou I. Švédskou, která byla o půl roku mladší než Eleonora Kateřina.

Sňatek a aféraEditovat

Roku 1643 začala rodina sedmnáctileté Eleonory smlouvat sňatek s Fridrichem Hesensko-Eschwegským, synem Mořice Hesensko-Kasselského. Fridrich byl o devět let starší než jeho snoubenka a vyjednávání bylo velice obtížné, nakonec ale roku 1646 skončilo zdarem. Obě strany se nakonec domluvily na věnu 20 tisíc zlatých[p 1]. Dne 6. září toho roku se na švédském hradě Tre Kronor konala svatba. Novomanželské štěstí ale netrvalo dlouho; nebo spíše vůbec nezačalo. Sňatek byl čistě politický a snoubenci se navzájem nesnášeli. Eleonora se navíc krátce po svatbě Fridrichovi přiznala, že měla poměr s francouzským hudebníkem Antoinem de Beaulieuem a čeká s ním dítě. Fridrich se rozhodl Eleonořino těhotenství neřešit a snažil se jej skrýt, přesto se z toho stala obecně známá aféra. O Eleonořině vztahu s de Beaulieuem svědčí například dopis s básní od Antoina, který byl Eleonoře Kateřině adresován.

Dítě Eleonory a Antoina se narodilo 31. března 1647 a byla to dcera Markéta. Ta ale nežila dlouho a v říjnu toho roku zemřela.

Manželství Eleonory Kateřiny a Fridricha bylo nešťastné. Roku 1655 se Fridrich rozhodl zúčastnit, společně s nevlastním bratrem, bitvy v Polsku, kde ale byl zastřelen. Eleonora Kateřina se již nikdy znovu nevdala. Po aféře s de Beaulieuem jí bylo příliš trapné vracet se k švédskému dvoru a tak pobývala v jednom ze svých lén, Osterholzu (dnešní Osterholz-Scharmbeck). Založila zde první místní lékárnu a zaměstnala prvního učitele a lékaře. Mimo tohoto léna spravovala Eleonora Kateřina i veškerý Fridrichův majetek ve Svaté říši římské.

Pozdější životEditovat

Eleonora se rozhodla poslat svoji druhou dceru Julianu na výchovu ke švédskému dvoru. Ta byla dlouho potenciální nevěstou pro Karla XI., avšak roku 1672 otěhotněla s ženatým švédským úředníkem Gustafem Lilliem. Jejich dítě, syn, bylo později pojmenováno po otci, avšak jeho další osud není znám.

V letech 1661, 1674 a 1681 Eleonora Kateřina navštívila Švédsko. Během jedné z jejích návštěv ji Lorenzo Magalotti, italský filozof, básník a diplomat, označil jako melancholickou a zkaženou ženu.

Roku 1692 ve věku pětašedesáti let Eleonora Kateřina Falcká zemřela. Je pohřbena v Altstädter Kirche (Staroměstský kostel) v Eschwege.

Manželství a potomciEditovat

Z manželství s Fridrichem vzešlo pět dětí:

Kromě těchto dětí se Kateřině narodila i dcera Markéta (*/† 1647), jejímž otcem byl Antoine de Beaulieu, francouzský hudebník.

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Bádenský zlatý bylo platidlo využívané v Bádensku od roku 1754 do roku 1821

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Countess Palatine Eleonora Catherine of Zweibrücken na anglické Wikipedii.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Ludvík II. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Wolfgang Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
Jan I. Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Anna Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
 
Kazimír Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Jan III. Klevský
 
 
Vilém z Jülichu-Kleve-Bergu
 
 
 
 
 
 
Marie z Jülichu-Bergu
 
 
Magdalena z Jülichu-Kleve-Bergu
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Marie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 
Eleonora Kateřina Falcká
 
 
 
 
 
Erik Johansson Vasa
 
 
Gustav I. Vasa
 
 
 
 
 
 
Cecilia Månsdotter
 
 
Karel IX. Švédský
 
 
 
 
 
 
Erik Abrahamsson
 
 
Markéta Eriksdotter Leijonhufvud
 
 
 
 
 
 
Ebba Eriksdotter Vasa
 
 
Kateřina Švédská
 
 
 
 
 
 
Ludvík III. Falcký
 
 
Ludvík IV. Falcký
 
 
 
 
 
 
Marie Braniborsko-Kulmbašská
 
 
Marie Kristýna Falcká
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská