Edvard Jan Brynych
Prof. Edvard Jan Nepomuk Brynych, pokřtěn jako Eduard Josef (4. května 1846, Vlásenice-Drbohlavy[1] – 20. listopadu 1902 Chrast[2]) či jen Eduard Brynych se na přelomu let 1892 a 1893 stal 14. sídelním biskupem královéhradeckým. Jeho zásluhou se na přelomu století projevil obrodný proces. Byl organizátorem katolického spolkového, politického a náboženského života. V roce 1897 svolal do Hradce Králové diecézní sjezd, se zaměřením na spolupráci skupin katolíků. Zasloužil se o vybudování spolkového a tiskového domu – Adalbertina. Podporoval vznik sportovní organizace Orla. Orel Královéhradeckého kraje nesl název Brynychova župa.
| Jeho biskupská Milost Edvard Jan Nepomuk Brynych | |
|---|---|
| 19. královéhradecký biskup | |
 Biskup Edvard Brynych, po 1892 | |
| Církev | římskokatolická |
| Předchůdce | Josef Jan Ev. Hais |
| Nástupce | Josef Doubrava |
| Znak |  |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 4. května 1846 |
| Místo narození | Vlásenice-Drbohlavy  Rakouské císařství |
| Datum úmrtí | 20. listopadu 1902 (ve věku 56 let) |
| Místo úmrtí | Hradec Králové Rakousko-Uhersko |
| Povolání |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zápas s nacionalismem
editovatKonec 19. století byl poznamenán růstem sociálního tlaku a nacionalismu. Například v Trutnově, ležícím na území královéhradecké diecéze, tvořili na přelomu 19.–20. století Češi pouze pětinu obyvatel. Již předchůdce Edvarda Brynycha biskup Hais chtěl napomoci v Trutnově české menšině zavedením českých bohoslužeb roku 1886, avšak pro odpor německých nacionalistů se mu nepodařilo prosadit výstavbu českého kostela. V péči o české menšiny pokračoval Edvard Brynych, který zavedl v Trutnově, Žirči a Dubenci české bohoslužby. Odpor nacionalistů proti biskupovi a menšinám zesílil po odmítnutí německého kandidáta na farní úřad v Dolním Lánově. Němečtí nacionalisté zamezili přístupu Čechů na jejich bohoslužby. V Trutnově pak situaci řešili zřízením vlastní bohoslužebné místnosti v soukromém domě.
Zápas o pozice vyústil v požadavku Němců k zřízení vlastních biskupství v rámci pražské církevní provincie a to v Chebu a Kutné Hoře. Papež vyslyšel přání biskupa Brynycha a českého duchovenstva a plán na rozdělení diecéze odmítl. Kolem roku 1905 podobný plán znovu rovněž odmítl.
Postoje k suchodolským zjevením
editovatEduard Brynych se krátce po nástupu do úřadu biskupa královéhradeckého musel vyjádřit k událostem, které měly probíhat zhruba od druhé poloviny (10. srpna) roku 1892 v Suchém Dole na Náchodsku celé tři roky. Tehdy čtrnáctiletá dívka Kristina Ringlová zde měla prožívat zjevení Panny Marie a místo se stalo cílem procesí věřících. Jeho postoje byly k těmto událostem negativní a taktéž i v pozdějších letech je katolická církev nikdy zcela neuznala (obnovený kostelík z roku 1897 po požáru v roce 2010 vysvětil 8. července 2012 kardinál Dominik Duka za přítomnosti krajského hejtmana a několika stovek věřících).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Denní zprávy. Národní listy. 20.11.1902, s. 2. Dostupné online.
Literatura
editovat- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 239.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Edvard Jan Brynych na Wikimedia Commons 
Dílo Pastýřský list biskupa Eduarda Brynycha z 15. října 1893 k tzv. suchodolským zjevením ve Wikizdrojích (uveden celý text)- Dílo Pastýřský list biskupa Eduarda Brynycha vydaný 10. července 1894 k tzv. suchodolským zjevením ve Wikizdrojích (uveden celý text)
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Edvard Jan Brynych
- Digitalizovaná díla Edvarda Jana Brynycha v České digitální knihovně
- Záznam o narození a křtu v matrice na stránkách Státního oblastního archivu v Třeboni
| 19. biskup královéhradecký | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Josef Jan Evangelista Hais |
1892–1902 Edvard Jan Brynych |
Nástupce: Dr. Josef Doubrava |
