Eduard Ivanovič Totleben
Eduard Ivanovič Totleben (rusky Эдуа́рд Ива́нович Тотле́бен), také znám jako Franz Eduard Graf von Totleben (20. května 1818 Mitau – 1. července 1884 Bad Soden am Taunus) byl ruský vojenský inženýr (ženijní odborník) a generál německé národnosti. Obec Totleben v bulharské oblasti Pleven a bulvár v centru hlavního města Bulharska Sofie nese jeho jméno. V Sevastopolu je na historickém bulváru jeho monumentální bronzový památník.
| Eduard Ivanovič Totleben | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. května 1818 Mitau |
| Úmrtí | 1. července 1884 (ve věku 66 let) Bad Soden am Taunus |
| Národnost | německá |
| Děti | Nikolaj Eduardovič Totleben Matilda Eduardovna Totlebenová Sofija Eduardovna Totlebenová |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | generál |
| Složka | ženijní vojsko |
| Velel | Oděský vojenský okruh Vilenský vojenský okruh |
| Války | Kavkazská válka, Krymská válka, Rusko-turecká válka (1877–1878) |
| Bitvy | Bitva o Sevastopol (1854–1855), Obléhání Plevna (1877) |
| Vyznamenání | rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského Řád sv. Anny 1. třídy Řád bílého orla Řád sv. Stanislava 1. třídy Řád sv. Vladimíra 4. třídy Řád sv. Vladimíra 1. třídy Řád sv. Ondřeje zlatá zbraň Za chrabrost Řád sv. Jiří 3. třídy Řád sv. Jiří 4. třídy Řád červené orlice 1. třídy Řád sv. Jiří 2. třídy |
 multimediální obsah na Commons | |
Život editovat
Narodil se v Mitau, dnes Jelgava (Lotyšsko), v rodině pobaltského Němce. Studoval na kadetní škole v Rize, v letech 1832 až 1836 studoval na vojenské inženýrsko–technické škole v Petrohradě. Po ukončení studia vstoupil do ruské armády. V letech 1848–1850 se zúčastnil bojů na Kavkaze proti imámovi Šamilovi. V roce 1853 se zúčastnil obléhání Silistry.
Krymská válka editovat
Potom byl převelen do Sevastopolu, který do té doby nebyl na jižní straně dostatečně opevněn. Na jeho radu byla v ústí přístavu potopena flotila lodí a děla z lodí byla přemístěna na pevninu, kde byla narychlo pod vedením Totlebena zbudována opevnění. Nedostatek opevnění na straně pevniny byl napraven dříve, než to protiruská aliance mohla využít.[1] V zimních měsících 1854/55 byly stavěny valy a příkopy. 20. června 1855 byl Totleben zraněn do nohy. V průběhu obléhání Sevastopolu byl jmenován generálem a v roce 1860 ředitelem technického oddělení na ministerstvu války.
Rusko-turecká válka (1877–1878) editovat
Od září 1877 byl zapojen do rusko–turecké války, ve které mu byl svěřen dohled nad ženijními prácemi při obléhání Plevna.[2] Po dobytí Plevna byl povýšen do hraběcího stavu. V roce 1879 se stal generálním guvernérem Oděsy a o rok později Vilniusu.
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Eduard Totleben na anglické Wikipedii a Eduard Totleben na německé Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Ivanovič Totleben na Wikimedia Commons
