Otevřít hlavní menu

Silistra (bulharsky Силистра) je přístavní město na severovýchodě Bulharska, které leží na jižním břehu řeky Dunaj při hranici s Rumunskem. Také je administrativním centrem stejnojmenné oblasti a obštiny a je důležitým městem v jižní Dobrudži. Žije tu necelých čtyřicet tisíc obyvatel.

Silistra
Силистра
Silistra-art-gallery-Svik.jpg
Silistra – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 6 m n. m.
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
oblast Silisterská
obština Silistra
Silistra
Silistra
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 27 159 km²
Počet obyvatel 34 453[1] (2018)
Etnické složení Bulhaři, Turci
Náboženské složení pravoslaví, islám
Správa
Oficiální web www.silistra.bg
Telefonní předvolba 086
PSČ 7500
Označení vozidel СС (Сс)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

AntikaEditovat

Místo bylo osídleno od 5. tisíciletí př. n. l. Thráky. Město bylo založeno Římany v roce 29 př. n. l. pod jménem Durostorum a byla významným vojenským centrem, přístavištěm a silniční stanice provincie Moesie. Po skončení dáckých válek, které vedl císař Traján zde byla umístěna Legio XI Claudia kvůli ochraně dunajských hranic. Za císaře Gordiána III. se v okolí města Durostorum válčilo. Za císaře Diokleciána se stalo Durostorum hlavním místem provincie Scythia Minor. V roce 388 se město stalo sídlem biskupství. Jedním z prvních biskupů byl Auxentius z Dorostoma. Po rozdělení říše patřilo město k Východořímské říši a později Byzantské říši.

StředověkEditovat

Příchodem Slovanů se jméno pozměnilo na Dorostol a později na Drăstăr (Дръстър). Za první bulharské říše zde nechal chán Omurtag postavit palác a v roce 927 ho zvolil za sídlo první bulharský patriarcha Damián. V 10. století bylo území severovýchodního Bulharska zpustošeno válkami s Byzantskou říší a Kyjevskou Rusí. Nakonec město dobyl císař Jan Cimiskes, přejmenoval ho na Theodoropolis na počest sv. Theodora Stratelatese a určil ho sídlem provincie Paristrion. V roce 1032[p 1] město dobyli Pečeňhové. V době druhé bulharské říše zde sídlil car Teodor Svjatoslav.

Osmanská nadvládaEditovat

Město padlo pod nadvládu Osmanské říše v roce 1388 a následně bylo silně opevněno. Stalo se sídlem Silisterského vilájetu, který se rozkládal na jižním břehu Dunaje a podél pobřeží Černého moře od Istanbulu ke Krymu. V oné době město těžilo ze svého postavení a velmi prosperovalo.

Během rusko-turecké války bylo v roce 1828 dobyto ruskou armádou a zůstalo obsazeno až do roku 1833. V té době zde rozestavěli pravoslavný chrám. Po znovuzískání města Turci zesílil zdejší opevnění. V době bulharského obrození se sem začali ve větší míře stěhovat Bulhaři, kteří si vystavěli na předměstí vlastní čtvrť a v ní i bulharskou školu. Čtvrť Turci vypálili v roce 1853. Do ruské moci se město dostalo znovu v průběhu Krymské války.[p 2] V roce 1858 ho navštívili američtí misionáři a popsali jako město s 20 tisíci obyvateli, ohrazené valy a zdmi vysokými 4,5 až 6 m. V roce 1872 město navštívil a popsal rakouský cestovatel Felix Kanitz.

Novodobá historieEditovat

Z osmanského područí bylo město osvobozeno na začátku rusko-turecké války a v roce 1878 se stalo součástí Bulharského knížectví. K prudkému hospodářskému rozvoji města došlo v letech 1902 – 1912, kdy zde vzniklo vícero průmyslových podniků, především strojírenských a potravinářských. V důsledku druhé balkánské války ji podle bukurešťského míru muselo Bulharsko odstoupit Rumunsku jako součást celé jižní Dobrudži. Pod bulharskou pravomoc se navrátilo v roce 1940 v souladu s Craiovskou smlouvou.

PamátkyEditovat

Panorama

Můžeme tu najít hrobku po Římanech, zbytky středověké pevnosti, tureckou tvrz a galerii umění.

ObyvatelstvoEditovat

Ve městě žije 34 453 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 43 463 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[2][p 3]

BulhařiTurciRomovéostatní: 370 (1.1 %) 
  •   Bulhaři: 29 677 (88.3 %)
  •   Turci: 3 458 (10.3 %)
  •   Romové: 123 (0.4 %)
  •   ostatní: 370 (1.1 %)

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Uvádí se též rok 1036.
  2. Obsazení města se tehdy zúčastnil Lev Nikolajevič Tolstoj.
  3. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

ReferenceEditovat

  1. a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2018-12-15 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky) 

Externí odkazyEditovat