Otevřít hlavní menu

Eduard Domluvil

český římskokatolický duchovní, spisovatel a amatérský regionální historik

Eduard Domluvil (1. ledna 1846 Moravičany[1]9. března 1921 Valašské Meziříčí), byl římskokatolický duchovní, spisovatel a amatérský regionální historik, zabývající se především dějinami Rožnovska a Valašskomeziříčska. V letech 1892 až 1904 byl předsedou Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí.

Eduard Domluvil
Narození 1. ledna 1846
Rakouské císařství Moravičany, Rakouské císařství
Úmrtí 9. března 1921 (ve věku 75 let)
Československo Valašské Meziříčí, Československo
Povolání spisovatel, duchovní
Alma mater teologická fakulta v Olomouci
Témata regionální historie, národopis
Významná díla Paměti města Val. Meziříčí a městečka Krásna (1877), Val. Meziříčský okres (1914)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

ŽivotEditovat

Eduard Domluvil se narodil v Moravičanech u Mohelnice do rolnické rodiny Jana a Terezie Domluvilových. Nejprve studoval na brněnském gymnáziu, po jehož absolvování zahájil studium na teologické fakultě v Olomouci. Studium teologie završil v roce 1869, kdy byl vysvěcen na kněze a kdy začal působit jako kaplan v olomouckém kostele sv. Michala.[2] Roku 1873 přijal místo profesora náboženství na státním gymnáziu ve Valašském Meziříčí, kde poté žil a tvořil až do své smrti. Výuku náboženství na tamním gymnáziu vedl do roku 1904.

Byl velmi aktivní v místním společenském životě a s nadšením se věnoval muzejnictví, regionální historii a národopisu. Na počátku roku 1884 stál spolu s Aloisem Mikyškou a Aloisem Kaplanem u zrodu Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí.[3] Svými texty přispíval do Sborníku muzejní společnosti a intenzivně se podílel na rozšiřování muzejních sbírek. V roce 1893 vedl archeologický výzkum na vrchu Helštýně u Valašského Meziříčí, během kterého nalezl zlomky popelnice, pocházející z pohřebiště slezsko-platěnické fáze lužické kultury. Díky jeho činorodosti se Valašské Meziříčí stalo střediskem příprav valašské expozice na pražskou Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895. Roku 1892 byl zvolen předsedou Muzejní společnosti a tuto funkci zastával až do roku 1904.

 
Hrob Eduarda Domluvila ve Valašském Meziříčí

Zemřel 9. 3. 1921 ve Valašském Meziříčí, kde byl i pohřben.

Je po něm pojmenovaná ulice ve Valašském Meziříčí.[1]

Eduard Domluvil v literatuřeEditovat

Postava Eduarda Domluvila vystupuje v povídce Poklad pátera Domluvila, kterou uveřejnil valašskomeziříčský dramatik a spisovatel Adolf Bogner ve své povídkové knížce Obrázky z valaských kútú (1943).

DíloEditovat

Ve svých knihách se zaobíral zejména dějinami a národopisem Rožnovska a Valašskomeziříčska. Své první dílo, knihu Paměti města Val. Meziříčí a městečka Krásna, napsal již pět let po svém příchodu na moravské Valašsko.

  • Paměti města Val. Meziříčí a městečka Krásna (1877)
  • Různé úvahy (1890)
  • Čtení o průplavu dunajsko-oderském (1897)
  • Obrazy ze života rolnického na Valašsku od XVI. do XIX. století (1900)
  • Pomník zbudovaný vojínům raněným v bitvě u Slavkova a zemřelým v Meziříčí n. Bečvou (1901)
  • Zašová (1908)
  • Val. Meziříčský okres (1914) - Domluvilovo nejrozsáhlejší dílo. Kniha vyšla v Brně v rámci edice Vlastivěda moravská.

ReferenceEditovat

  1. S.R.O., Bach systems. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2018-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. BALETKA, Tomáš; BALETKA, Ladislav. Valašské Meziříčí. První. vyd. Praha: NLN, 2017. 491 s. ISBN 978-80-7422-575-8. S. 16. 
  3. MARTIŠKOVÁ, Ivana. Příběh zámku Kinských ve Valašském Meziříčí - Krásně. První. vyd. Vsetín: Muzeum regionu Valašsko, příspěvková organizace, 2012. 21 s. ISBN 978-80-87614-05-1. S. 18.