Dušan Mitević

srbský novinář a politik

Dušan Mitević (v srbské cyrilici Душан Митевић; 3. února 1938, Pljevlja, Království Jugoslávie30. května 2003, Bělehrad, Srbsko a Černá Hora) byl srbský novinář a politik.

Dušan Mitević
Narození3. února 1938
Pljevlja
Úmrtí30. května 2003 (ve věku 65 let)
Bělehrad
Příčina úmrtínemoc
Povolánínovinář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

Dušan Mitević strávil své mládí v Kosovu. Jako novinář pracoval v několika denících, mezi které patřily Socijalizam, Gledišta, Naše teme, Politika a NIN.

Později se stal předsedou studentské organizace[1] Bělehradské univerzity.[2]

V roce 1987 byl předsedou městského výboru Svazu komunistů v Bělehradě. Jako člověk, který byl názorově blízký Slobodan Miloševićovi, zahájil kampaň proti časopisu Student. Následná aféra, která byla sledována v jugoslávském tisku, poukázala na rozdělenost jugoslávské společnosti mezi rigidními titoisty a liberály, kteří měli zájem na odstranění kultu osobnosti maršála Josipa Broze.[zdroj?]

Mitević byl v druhé polovině významným poradcem Slobodana Miloševiće a jedním z jeho klíčových osob, na které se mohl spolehnout při výkonu politiky.[3] Byl blízkým přítelem jak Slobodana, tak i jeho manželky, Mirjany Markovićové.[4] Před příjezdem Miloševiće do Kosova v roce 1987, kde pronesl srbský předák větu Nikdo vás nesmí bít! a stal se okamžitě zastáncem kosovských Srbů, se Mitević, který sám strávil značnou část života v Kosovu, pokoušel Miloševiće získat pro myšlenku obhajoby postavení kosovských Srbů, nicméně neúspěšně.[5]

Mezi lety 19891991 byl ředitelem Rádio-televize Bělehrad (dnes RTS; srbská státní televize).[3] Jako ředitel se snažil v televizi realizovat tvorbu dosud v socialistické zemi neznámých pořadů, jako např. diskuzních pořadů, kde mohli zástupci veřejnosti svobodně diskutovat s politickými představiteli.[2] Zároveň ale dokázal nasměrovat televizi především tím směrem, jakým požadovalo srbské politické vedení[6], a to především proti slovinským a chorvatským politickým představitelům během Protibyrokratické revoluce.

Po demonstraci v březnu 1991 z této funkce odstoupil na nátlak protestujících studentů.[7][8] a začal kritizovat Slobodana Miloševiće.[zdroj?]

Reference

editovat
  1. LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale: Yale University Press, 2004. 412 s. Dostupné online. ISBN 978-0300194487. S. 23. (angličtina) 
  2. a b LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale: Yale University Press, 2004. 412 s. Dostupné online. ISBN 978-0300194487. S. 51. (angličtina) 
  3. a b LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale: Yale University Press, 2004. 412 s. Dostupné online. ISBN 978-0300194487. S. 22. (angličtina) 
  4. [ Rozhovor na portálu vreme.com (srbsky). www.vreme.com [online]. [cit. 2017-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-30.  Rozhovor na portálu vreme.com (srbsky)]
  5. LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale: Yale University Press, 2004. 412 s. Dostupné online. ISBN 978-0300194487. S. 79. (angličtina) 
  6. LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale: Yale University Press, 2004. 412 s. Dostupné online. ISBN 978-0300194487. S. 153. (angličtina) 
  7. LEBOR, Adam. Milosevic: A Biography. Yale: Yale University Press, 2004. 412 s. Dostupné online. ISBN 978-0300194487. S. 161. (angličtina) 
  8. Článek na portálu b92.net (srbsky)