Druhé srbské povstání

Druhé srbské povstání představuje druhou fázi srbského procesu boje za nezávislost na Osmanské říši. Povstání, které začalo v malém městečku Takovo 23. dubna 1815 (11. dubna podle juliánského kalendáře)[1], bylo ozbrojeným střetem. Navázalo na první srbské povstání odehrávající se v prvních letech 19. století. Obě povstání vedla postupně k vytvoření srbského knížectví, tedy autonomního státu v rámci Osmanské říše s vlastním sněmem i vládnoucí dynastií.

Druhé srbské povstání
konflikt: Srbská revoluce
{{{alt}}}
Povstání v Takovu, Vinzenz Katzler, 1882
trvání: 23. dubna 18157. října 1817
místo: Smederevský sandžak, Osmanská říše
výsledek: vítězství druhého povstání, Osmanská říše ztrácí Smederevský sandžak
strany
Srbské knížectví srbské povstání Osmanská říše Osmanská říše
velitelé
Srbské knížectví Miloš Obrenović
Srbské knížectví Jovan Obrenović
Srbské knížectví Milić Drinčić
Srbské knížectví Jovan Dobrača
Srbské knížectví Petar Nikolajević
Srbské knížectví Stojan Čupić
Srbské knížectví Sima Nenadović
Srbské knížectví Sima Katić
Srbské knížectví Toma Vučić Perišić
Srbské knížectví Tanasko Rajić
Osmanská říše Marašli Ali Paša
Osmanská říše Sulejman-paša Skopljak
Osmanská říše Huršid Paša
Osmanská říše Ibrahím Paša
Osmanská říše Osman-beg †
Osmanská říše Seuchesmu
Osmanská říše Caja-Imšir †
Osmanská říše Kara Mustafa †

síla
zpočátku 1 700 mužů,
později 15 000
a 3 děla
17 000 mužů
+ 30 000 posil
ztráty
až 2 500 padlých až 10 000 padlých,
zajato zhruba 1 000 Turků
a 1 000 arnautů, kteří byli
později propuštěni na
svobodu
Muzeum Druhého srbského povstání v Takovu, kde nepokoje v 23. dubna 1815 vypukly
Mapa srbského knížectví

Srbským vůdcem byl Miloš Obrenović, který se stal později knížetem. Spolu s ním bojovalo mladé pokolení srbských předáků (samotnému Milošovi bylo v době vypuknutí nepokojů 32 let). Jeho spolubojovníci, z nichž ani jeden neměl zkušenost s prvním povstáním o několik let dříve, byli ještě mladší.[1] Hlavního protivníka ztělesňoval za Osmanskou říši Sulejman-paša Sklopljak, který byl spravováním Srbska pověřen.[zdroj?]

Do bojů, které trvaly čtyři měsíce, se zapojili ale i veteráni z prvního povstání. Protiúder pak měly zajistit dvě armády Osmanské říše a jedna další byla navíc vyslána přímo z Bělehradského pašalíku.[zdroj?]

Obrenović se ukázal jako obratný vyjednavač a domluvil s Osmanskou říší příměří. V rámci dohody byl Miloš Obrenović uznán vrchním knížetem a Srbům byly přiznány finanční a správní pravomoci, zatímco nadále spadali pod sultánovu svrchovanost.[2]

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b LJUŠIĆ, Radoš. Srbija 19. veka - izabrani radovi. Bělehrad: Novinsko-izdavačka ustanova "Vojska", 1994. 329 s. Kapitola Drugi srpski ustanak 1815, s. 70. (srbština) 
  2. PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 176. Dále jen Dějiny Srbska.