Old book bindings.jpg
Archivy:
Archiv IArchiv II


Tramvaje kpsEditovat

Zdravím,

Ve vámi vytvořené šabloně a následném článku Tramvaj mv2 používáte typová označení, která jako schématická vymysleli správci BMHD a seznamu autobusů. Nejsou to však oficiální označení výrobců nebo dopravce a proto nejsou pro wikipedii příliš vhodná. Navrhuji články pojmenovávat nějak jinak, např.ː Tramvaj KPS série 1-5 (Brno) atd. Také bych byl rád kdyby se k tomuto problému vyjádřil Harold (diskusepříspěvkypočítadločlánkyshrnutízablokovánívšechny projekty) --MIGORMCZ (diskuse) 8. 5. 2018, 21:36 (CEST)[]

Prosím tě, můžeš blíže identifikovat a případně upravit odkazy dle standardu (výrobce + číslo + město) u vozů "mv (1932, Plzeň)" a "vv (1904, Ostrava)"? Koukal jsem na http://seznam-autobusu.cz/ a http://plzensketramvaje.cz, ale nic jsem nenašel. Ostravské vlečňáky nezná ani knížka DPO z roku 2001 (nedošlo v tomto případě k záměně s MV 18-21 z roku 1904?). Díky. --Harold (diskuse) 18. 5. 2018, 17:13 (CEST)[]

Ještě dodám, že jsem odstranil nákladní vůz, nějak se mi sem prostě nehodil a nezdá se mi vhodné zakládat článek o jednom nákladním voze. Nevím, který byl myšlen, ale uvádí se, že vůz tahaný Karolínou je z KPS, ve skutečnosti je to ale asi vůz z Grazu a ten z KPS shořel na konci války. --Harold (diskuse) 18. 5. 2018, 17:30 (CEST)[]

Asi došlo k záměně u těch vlečňáků z Ostravy i u motorových vozů z "Plzně", kde jsem si nevšiml, že sem obrátil dvě strany naráz a přeskočil z Plzně do Teplic. Oprava je již provedena. Co se toho nákladního vozu týče, různé zdroje uvádí něco jiného:

Tak nevím co si z toho mám vybrat, ale nejspíš je opravdu již zlikvidován. Pavel Rossi (diskuse) 18. 5. 2018, 23:31 (CEST)[]

Díky. Nákladní vůz: ten existující je TMB prezentován coby KPS z roku 1897, mám pocit, že KPS v 90. letech financovala jeho renovaci. Z jistých informací z archivů jde však pravděpodobně o spíš o Graz z roku 1889, jak je uvedeno na BMHD. --Harold (diskuse) 19. 5. 2018, 09:16 (CEST)[]

Zkopírováno z Diskuse s wikipedistou:Harold.

Ahoj / Dobrý den,

Mohu vědět, jak dopadlo řešení problému ohledně typových označení tramvají z Královopolských strojíren? Dotaz jsem nepřida přímo pod příspěvek, protože na Wikipedii jsem stále nováček a editace provádím spíše kvůli formulacím a upřesnění, popř. značím nepřesnosti, s diskuzními stránkami pracovat takřka neumím.

EDIT: Tentýž problémem je třeba se zabývat i tramvají z jiných strojíren v ČR - v České Lípě, v Kolíně, Ringhofferově a jiných. Nevíš o někom, kdo je odborník na dvounápravové tramvaje?

Pěkný den přeji. --Matyáš Pilz MtueanhM (diskuse) 5. 7. 2018, 23:59 (CEST)[]

Ahoj, tak nějak jsme se dohodli na pojmenovávání stylem Tramvaje KPS série 1–5 (Brno). Stejného tvaru bych se držel i u článků týkajících se tramvají jiných výrobců. Je ale otázka, jestli se jimi bude někdo zabývat, nyní se tu sešlo tu jen pár Brňáků, kteří založili tramvaje dodané do Brna (od KPS i jiných výrobců), zakládat články o vozech dodaných do jiných měst se však asi nikdo teď nechystá. Aspoň trochu aktivně se teď na wiki tramvajemi zabývám já, Wikipedista:MIGORMCZ a Wikipedista:Pavel rossi, ale za odborníka bych sám sebe neoznačoval. --Harold (diskuse) 7. 7. 2018, 14:29 (CEST)[]

Konec zkopírované části.

Diskuze o prototypu tramvaje SBEPD číslo 150Editovat

Děkuji Vám mockrát, za udělení Wikikytičky, mám zase o důvod víc tvořit další články.Pavel Rossi (diskuse) 25. 5. 2018, 21:08 (CEST)[]

Není zač. Psal bych více článků o brněnských šalinách, ale teď maturuji, takže teď týden nic nespáchám. Jestli je to možné, zamluvil bych si kropící vozy a napsal bych to za týden. Jenom bych poprosil, aby jste při zakládání článků vytvářel i příslušné kategorie commons a vyvaroval se zbytečných typografických chyb jako je například užívání spojovníku (-) v řadách evidenčních čísel a letopočtů. Tam se používá pomlčka (–, alt0150).--MIGORMCZ (diskuse) 25. 5. 2018, 21:55 (CEST)[]
Tak to vám přeju hodně štěstí u maturity, já už to mám za sebou, naneštěstí mě část čeká ještě v září. Na ty pomlčky si už dávám pozor a ty kategorie teprv zkouším, ale dík za radu.Pavel Rossi (diskuse) 26. 5. 2018, 01:36 (CEST)[]

Ještě dodám, že stránka o kropicích vozech je již založená, ale je prázdná, takže můžete tvořit. Pavel Rossi (diskuse) 26. 5. 2018, 01:36 (CEST)[]

ten článek o kropících vozech takhle zůstat nemůže a já minimálně týden nebudu moct dělat větší editace, budu dělat pouze po chvilkách malé opravy. Takže buď to prosím založte, nebo požádejte o smazání. Stejně se takhle nebude počítat mezi mé články (první editaci jste udělal vy). Taky bych radši přešel na tykání, ale pokud jste proti budu vám i nadále vykat.--MIGORMCZ (diskuse) 26. 5. 2018, 11:51 (CEST)[]
S tykáním souhlasím. Stránka je navržena na rychlé smazání, klidně ti ji přenechám, mě stejně teď trápí vlečňáky q2 a ostravské KPS-ky a navíc jsem se ti jako první vzal článek o CMg-čkách. Pavel Rossi (diskuse) 26. 5. 2018, 13:32 (CEST)[]
Dobře, kropící vozy založím po maturitě hned jak to bude možné (odhaduji tak příští víkend) a potom dodělám podrobný popis konstrukce ke všem tramvajím KPS (zvláště dřeváky) a trochu upravím i CMg (mám k tomu ještě nějaké další odklady). Harold potom vyjádřil pochybnost, zda by prototyp č. 150 neměl mít vlastní článek (je to v diskuzi k šabloně tramvaje KPS). Až bude toto hotové půjdu na ostatní tramvaje dodávané do Brna (brus, čistič žlábků, lokomotivy Graz), ale jestli chceš můžeš si něco z toho vzít, stejně se k tomu dostanu za dlouho. U těch vozů q2 a případně m si dávej při zakládání pozor na to, že byly dodávány i jinam než do Brna (ale po tom co jsi našel k CMg o to strach nemám). Další práce do budoucna je pak zmapování vozidel koňky a parní tramvaje. Tam ale evidence BMHD zcela selhala a tak bude těžké to dát nějak dohromady. K tomu pak prostuduji knihy TMB a DPMB a nějakou nezávislou studii co mi poskytl Harold. Do této epochy brněnských tramvají se proto prosím zatím nepouštěj.--MIGORMCZ (diskuse) 26. 5. 2018, 13:54 (CEST)[]
Jak vidím, způsobil jsem řetězovou reakci těma editacema šalin z KPS... No, můžu tě ujistit, že co se týká koňky a páry mám o nich nejmenší přehled, ten mám až od 50. let po současnost (vozy ČKD Tatra a Škoda). Ten prototyp - "tepluška", mám obavu, že se z ní stane pahýl když ji dám samostatně (na tom se shodnem), protože je o ní velmi málo informací, myslím, že konstrukčně i vycházela ze "škodovek" 74-405, ale je to jen moje domněnka, ne fakt. Níž cituji vše o tom prototypu:

Stav motorových vozů byl ještě v roce 1932 doplněn o šest, opět typu Škoda - Královopolská. V témže roce byl zařazen též do provozu prototyp motorového vozu, invent. číslo 150, který zhotovily dílny pouliční dráhy podle návrhu vlastních konstruktérů. Jeho architektura měla podobný vzhled jako nově vyráběné vozy Královopolskou strojírnou, pro nástup i výstup sloužily pouze střední dveře v obou bočnicích vozové skříně, která byla o 90 cm delší než běžně vyráběné vozy KPS. (...)Pokud jde o výčet zničených a neopravitelných vozů, zejména byly zničeny, (...)vůz č. 150 (prototyp)... (Atlas tramvají, L. Losos a kol., vyd. 1981) Dál se už uvádí jen rozměry a pár údajů o výzbroji, z tohohle prostě nejde udělat článek, snad ani pahýl. Co ho oddělit do samostatného odstavce? Pavel Rossi (diskuse) 26. 5. 2018, 14:57 (CEST)[]

ad [1]: To je ale blbě, protože ten vůz nemá s KPS a onou sérií nic společného... Ať už to nazveme jakkoliv, je to jiný typ/série/řada. --Harold (diskuse) 26. 5. 2018, 11:07 (CEST)[]

Sice je to jiný typ ale článek o něm by byl hodně krátkýː jenom malý odstavec popisu a z provozu se oněm skoro nic neví. Skříň byla v základu stejné konstrukce, lišila se tvarově. Takže dokud je to spojeno s tramvajemi KPS nechal bych to tak jak to je.--MIGORMCZ (diskuse) 26. 5. 2018, 11:44 (CEST)[]
tu 150-ku zatím nech být, někdy se nato podívám (asi až budu rozepisovat podrobný popis) a hodím to asi jako podnadpis 1--MIGORMCZ (diskuse) 26. 5. 2018, 15:13 (CEST)[]
Mně teda nepřijde encyklopedické míchat dohromady dva různé typy od různých výrobců. Snad kdyby se lišily v detailech a moc k nim nebylo, ale 150 byl unikátní prototyp, lišící se už na první pohled i pro běžného člověka od všech ostatních brněnských tramvají. V Československém dopravákovi 3/2013 je o ní samostatný článek. --Harold (diskuse) 26. 5. 2018, 15:36 (CEST)[]
Tak jestli jsou k tomu takové zdroje, tak nejsem proti osamostatnění. Tak staré číslo dopraváka bohužel nemám, takže to nemohu udělat.--MIGORMCZ (diskuse) 26. 5. 2018, 15:45 (CEST)[]

Můžu se zeptat na tuto změnu? Proč "Graz q2"? --Harold (diskuse) 26. 5. 2018, 15:42 (CEST)[]

Protože, i když uvádím u ostatních název dle vzoru tramvaje/vlečné vozy+výrobce+série, tyto vozy se liší svým vlastním typovým označením (q2) Také je tam KPS 4MT, která také nemá název ve kterém je uvedena série ev. čísel. Jako typové označení bych to nechal tak, jak to je. Dle mého názoru je už zbytečné psát sérii, když je tam typové označení, které žádný jiný vůz nemá (např. Tatra T1).
K "teplušce" - souhlasím, že toho moc společnýho s KPS nemá. Já nemám o něm další informace, takže ten článek musí udělat někdo, kdo o tom voze může napsat kvalitní článek. Zatím je podle mě naprostý nesmysl jej strkat do nějakýho samostatnýho pahýlu, kterej by byl spíš subpahýlem a tím pádem i nepoužitelnej. Pavel Rossi (diskuse) 26. 5. 2018, 16:04 (CEST)[]
150 během pár dnů snad vytvořím.
Nejde mi o čísla, ale o slovo "Graz", které nemá s typovým označením nic společného. Podle mě předchozí verze, tedy "Vlečné vozy q2", byla vyhovující a odpovídala tvaru použitého u 4MT. Snad tedy jen použít jednotné číslo, totéž u vlečňáků typu m ("Studénka m" by mi přišlo ještě nevhodnější než "Graz q2") -> Vlečný vůz q2, Vlečný vůz m. --Harold (diskuse) 26. 5. 2018, 16:17 (CEST)[]
Aha, diskuse na dvou místech. :-) O 150 vyšel článek v Československém dopravákovi 3/2013, mám ho před sebou. Není to studie na desítky stránek, ale wikičlánek se z toho udělat dá. Jde mi hlavně o to, že míchat dva různé typy, navíc tak odlišné, dohromady, je mi silně proti srsti. --Harold (diskuse) 26. 5. 2018, 15:40 (CEST)[]
Smí to být takhle ty názvy? Pavel Rossi (diskuse) 26. 5. 2018, 16:37 (CEST)[]
Ještě jsem to upravil a sjednotil, včetně 4MT. Snad by to mohlo vyhovovat všem. --Harold (diskuse) 26. 5. 2018, 17:07 (CEST)[]

WikikytičkaEditovat

Může pomociEditovat

Ahoj, když na hesle chceš pracovat, užij šablona:Pracuje se a máš 48 h /nebo i víc/ čas a nikdo do toho nezasáhne--Horst (diskuse) 23. 5. 2018, 22:02 (CEST)[]

ReferenceEditovat

Ahoj a díky za rozšiřování článků! Jenom když zdrojuješ nějakou publikací (ať už je to 30stránková brožura o T5, nebo 300stránková kniha o čemkoliv jiném), je potřeba uvádět konkrétní strany, kde je daná informace uvedena. Jedině tak je dané tvrzení ověřitelné. Refování celou publikací bez uvedených stran, na kterých si to člověk může zkontrolovat, je v zásadě k ničemu, protože nikdo nebude kvůli tomu procházet celou knížku řádek po řádku. Můžeš se podívat, jak jsem to upravil u T5. --Harold (diskuse) 5. 6. 2018, 19:31 (CEST)[]

Díky za info. Pavel Rossi (diskuse) 5. 6. 2018, 20:51 (CEST)[]

Pozvánka na wikisraz v BrněEditovat

Ahoj, nechtěl by ses k nám připojit?--MIGORMCZ (diskuse) 29. 1. 2019, 14:53 (CET)[]

K2 na pískovištiEditovat

Ahoj, všiml jsem si, že chystáš úpravy článku o K2. Měl bych jazykovou připomínku: změny typu "která byla vyráběna v letech XXXX" -> "která se vyráběla v letech XXXX" a "V roce XXXX byl přeznačen na číslo" -> "V roce XXXX se přeznačil na číslo" jsou z jazykového hlediska nesprávné. Slovo "se" je zvratné zájmeno, které značí, že původcem děje, tedy tím, který onu činnost popsanou slovesem provedl, je objekt, o kterém se ve větě hovoří. Nicméně ona ta tramvaje "se nějak sama nevyrobila" nebo "se sama nepřečíslovala". Buď je tedy na místě použít trpný rod (ten je tam nyní), nebo s činným rodem uvést původce děje ("kterou vyráběl podnik ČKD Praha, závod Tatra Smíchov v letech XXXX").

A ještě trochu nesouvisející, ale moc jsem nepochopil, proč máš obsah pískoviště zobrazený zde na diskusní stránce. To se mi zdá jako dost matoucí a nepřehledné. --Harold (diskuse) 1. 7. 2020, 18:53 (CEST)[]

Ahoj, no tak plánuju, ale zatím to není finální, shromažďuju řadu informací z prospektů, internetových diskuzních fór, článků v publikacích a hlavně chci opravit některé chyby (zejména ten prototyp, u kterého se můžu opřít o řadu publikací, které také uvádějí pouze jeden). To zvratné "se" jsem dával za účelem, aby nešly ve větách za sebou "byl ... byl ... byl". Každopádně dám na tvoji radu a zkusím popřemýšlet o jiném způsobu, díky. Osobně mám problém s částí "Tatra K2 je dvoučlánková tramvaj, (...) a která byla odvozena od standardního vozu Tatra T3" - to je částečně až nepřímo pravda, protože typ K2 (původně pro Sovětský svaz a zahraničí) byl odvozen od tramvaje K1, určené pro Československo, a ta teprve byla vyvinuta z typu T3 mezi lety 1961–64. Má smysl to tam vkládat, nebo to mám ponechat jak to je? Další věc je délka vozu. Někdo tvrdí, že musí být kratší, někdo že je stejná jako u typu T3. Já si nejsem jistý, ale to bych musel přeměřit originál v Pisárkách, ale to už nechám být. Někteří to údajně přeměřovali a vyšlo jim to kratší o 14 cm = tedy 20 260 mm.
To, že jsem měl zobrazený obsah jsem zrušil, bylo kvůli archivaci staré diskuzní stránky z doby, kdy jsem tady spíš působil paseku než něco užitečného :-). Pavel Rossi (diskuse) 1. 7. 2020, 19:23 (CEST)[]
No, diskusní fóra... Sice se tam dají nalézt zajímavé podněty, ale je potřeba je ověřit jinde z věrohodných zdrojů, ale to určitě víš (to se týká i té délky). Jen bych se zeptal, které publikace myslíš. Na slohu je taky potřeba zapracovat, aby se tam neopakovalo jen jedno sloveso, to je jasné.
A co do toho odvození hodit oba typy, T3 i K1? Jen to nějak rozumně formulovat. On ten úvod by stejně měl být poněkud delší. --Harold (diskuse) 1. 7. 2020, 22:08 (CEST)[]
Dobře, nějak to vymyslím. Ke zdrojům - zmíním moji starou dobrou knihu - Atlas tramvají, Ludvík Losos a kol., vydáno 1981; také se o tom zmiňuje též článek v časopise Městská doprava, přesně nevím, který ročník, dohledám později. Anebo z nejnovějších publikací - 150 let MHD v Brně 1869-2019, kol. autorů, vyd. 2019. Všechny zmiňují pouze jeden prototyp, nikoli dva. O ně se mohu opřít. Pavel Rossi (diskuse) 1. 7. 2020, 22:15 (CEST)[]
Super, to bylo jen ze zvědavosti, ale je dobře, že je to podložené. Klidně na tom pracuj a něco se z toho vyvrbí. Ty dva prototypy vychází z článku Richarda Bílka (viz ref), který vyšel i v Městské dopravě, tuším v roce 1998. Na základě toho jsem to tak nějak, jak se zdá, zmatlal. :-) Kvalitnější zdroje jsou samozřejmě podstatně lepší. --Harold (diskuse) 1. 7. 2020, 22:26 (CEST)[]
Přesněji v čísle 2/98. Tramvajové prototypy řady T a K. Ten článek snad možná ještě dnes existuje i v přepsané internetové podobě. Jak se zdá, někdo něco v 90. letech napsal a dalších minimálně 20 let jsme měli k dispozici převážně tuto špatnou informaci... Čas na opravu, no ne? :-D Pavel Rossi (diskuse) 1. 7. 2020, 22:34 (CEST)[]
Jo, stále existuje. http://tram.rusign.com/cz/prototyp.htm Pavel Rossi (diskuse) 1. 7. 2020, 22:36 (CEST)[]

Teď jsem tu týden nebyl, tak jsem se díval jen na tvoje úpravy v článku Tatra K2R. Obecně ok, nicméně tě musím požádat, abys dané informace řádně ozdrojoval. Předchozí verze byla sice stručnější, ale každý údaj měl uvedený zdroj. Uvítal bych, kdyby to takhle zůstalo i v dalších článcích, které případně budeš upravovat (modernizace K2 i K2 samotná). Do jakési solidní encyklopedické podoby se mi kdysi podařilo dostat články o K2, KT8D5, T6A5 a RT6N1 (a modifikacích všech zmíněných), kde opravdu každá informace je řádně refovaná uvedenými zdroji, takže bych nebyl příliš nadšený, kdyby se kvalita zdrojování těchto článků snižovala. Zdrojování je přece jenom základ encyklopedické práce. Díky. --Harold (diskuse) 11. 7. 2020, 18:33 (CEST)[]

@Harold: Vím, je mi to zcela jasné. Právě teď ale "sjíždím" 3 cca. 300 stránkové knihy a pídím se po každém detailu o typu K2 a už v tom mám naprosto přesně řečeno bordel, kde co vlastně bylo a kde jsem to vypátral. Do toho se míchají originální prospekty, články v časopisech ad. Chvíli to bude trvat, ale upřednostním ozdrojování K2R i z důvodu, že je to zveřejněný článek a do pondělí bude mít nejpozději zdroje. Pavel Rossi (diskuse) 11. 7. 2020, 19:12 (CEST)[]
Super, nespěchá to, spíš to byla taková obecná připomínka ohledně zdrojování. Každopádně díky za velký průzkum. --Harold (diskuse) 11. 7. 2020, 20:53 (CEST)[]