Tatra K2R

Tatra K2R je typ modernizovaných československých tramvají Tatra K2, které provozuje Dopravní podnik města Brna (DPMB). Na provedení K2R navázal typ Tatra K2R.03, který z důvodu nedostatku finančních prostředků byl ochuzen o některé modernizované prvky. Modernizace na typy K2R i K2R.03 probíhaly ve druhé polovině 90. let 20. století, oba typy čítaly po sedmi vozech. V roce 2013 byla jedna tramvaj K2R rekonstruována na restaurační tramvaj s typovým označením K2R-RT.

Tatra K2R
Tatra K2R v Brně
Tatra K2R v Brně
TypK2R / K2R.03 / K2R-RT
VýrobceČKD Tatra Smíchov
Modernizace v letechK2R: 1995–1998
K2R.03: 1997–1999
K2R-RT: 2013
Modernizováno kusůK2R: 7
K2R.03: 7
K2R-RT: 1
Technické údaje
Délka (bez spřáhel)20 400 mm
Šířka2 500 mm
Výška skříně3 040 mm
Pohotovostní hmotnostK2R: 23 900 kg
K2R.03: 24 200 kg
K2R-RT: 25 400 kg
Max. rychlost60 km/h
Rozchod1 435 mm
Obsaditelnost
Míst k sezení49
K2R-RT: 38
Míst k stání108 (5 os./m²)
K2R-RT: 17 (+1)
Motory a elektrická výzbroj
Počet a výkon motorů4×40 kW
Elektrická výzbrojtyristorová TV8
Napájecí napětí600 V
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Historické pozadíEditovat

Největší český provozovatel dvoučlánkových (kloubových) tramvají K2, brněnský dopravní podnik, se v polovině 90. let 20. století rozhodl modernizovat své vozy K2. Roku 1995 byly proto zahájeny modernizace tramvají K2, které se již blížily hranici životnosti.[1] Na rozdíl od ostravských modernizací (Tatra K2G) se mělo jednat o zásadní rekonstrukci vozů s novým designem a upraveným interiérem. Těmto modernizacím předcházel předsunutý projekt modernizace tramvají typu T3 – Tatra T3R. Prototyp T3R, původně přestavěný vůz T3SUCS č. 1615 z roku 1985, byl představen v roce 1995 na Mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV) s novou elektrickou výzbrojí TV 8, čely dle návrhu architekta Patrika Kotase, novým provedením interiéru a v ČR vůbec poprvé použitými terčíkovými digitálními panely, načež byl zařazen do flotily pisárecké vozovny. Na tento projekt navázala dodávka dalších 10 nových vozů T3R ev. č. 1659–1668 a projekt tramvaje Tatra K2R.[2]

Typ K2R.03 vznikl kvůli nedostatku finančních prostředků a zároveň i kvůli provozním zkušenostem s tramvajemi K2R.[2] Byly vypuštěny některé modernizované prvky, základ modernizace včetně designu ale zůstal zachován.

Restaurační tramvaj K2R-RT byla inspirována podobnými vozy, které jsou provozu např. v Berlíně, Geře či Vídni.[3]

ModernizaceEditovat

Nejprve na modernizaci spolupracovala Královopolská, která provedla opískování a opravu vozových skříní i dosazení nových čel u tramvají č. 1006 a 1018 (přistaveny k rekonstrukci v dubnu 1995), které se poté v srpnu téhož roku vrátily do ústředních dílen dopravního podniku k finální kompletaci. Vozy K2R byly osazeny elektrickou výzbrojí TV 8 na bázi GTO tyristorů s rekuperací brzdné energie, statickým měničem Alstom namísto původního motorgenerátoru, hydraulicky ovládanou brzdu Hanning a Kahl (která byla později pro vyšší poruchovost vyměňována za původní kotoučovou) a protiskluzovou ochranou na středním podvozku, lepenými plechy na bočnicích, novými tónovanými determálními okny Hády Metal s výklopnou horní částí, výklopnými dveřmi s pohony firmy Bode vybavené poptávkovým otevíráním dveří, digitálním informačním systémem s bočními transparenty umístěnými ve střeše vozu nad okny, palubním počítačem a označovači jízdenek od firmy SAVS Olomouc, hlásičem zastávek EPIS, ručním řadičem Schaltbau, novými sedadly Karosa (později C.I.E.B.) Nova 320 s jednoduchými stojany pro snadnější úklid vozu, protiskluzovým kobercem ALTRO, speciálním nátěrem madel (zprvu v tmavě červené, později v oranžové barvě), novým obložením interiéru, zcela nově řešenou uzavřenou kabinou řidiče, elektrickými topnicemi v bočnicích vozu, malými střešními klapkami s větším úhlem vyklopení dle vozů T3SUCS a polopantografovým sběračem Lekov EPDE 01-2600 a novým barevným schématem dle návrhu Kotase. První z nich, vůz č. 1066, se představil v březnu 1996 spolu s tramvajemi T6A5, načež následovaly zkušební jízdy a výstava tohoto vozu u příležitosti MSV na stánku firmy Pars DMN Šumperk, první cestující svezl spolu s vozem 1018 až roku 1997. Provedení vozů K2R se poté mírně obměnilo a další vozy č. 1003, 1028, 1039 a 1053 již získaly výklopné dveře s pohony firmy IFE, polopantograf Stemann Fb500 (u vozu č. 1064 Stemann Fb700).[4][5]

Projekt doznal koncem 90. let vlivem několika událostí (nedostatek finančních prostředků, krach ČKD, aj.) transformace do projektů tramvají Tatra K2R.03, K2R.03-P, u kterých došlo ke zjednodušení modernizace ponecháním některých původních částí, konkrétně původních lámacích dveří, oken s posuvnou horní částí, původních laminátových sedadel doplněných o čalouněný sedák a původní kotoučové brzdy středního podvozku pro poruchovost hydraulicky ovládané brzdy u předchozích tramvají K2R. První dva vozy č. 1079 a 1081 byly odvezeny k opravě karoserie do areálu firmy Pars DMN v Šumperku, odkud byly odeslány zpět do ústředních dílen dopravního podniku k dokončení rekonstrukce na K2R.03.[4] U vozu č. 1081 bylo použito novější provedení čel Kotas, které využívaly čelní světlomety z dodávky Peugeot Boxer 1. generace (1994–2005) a zadní sdružené svítilny z osobního automobilu Opel Astra F.[5] U pětice vozů K2R.03 s čísly 1027, 1029, 1037, 1059 a 1060 byla modernizace znovu obměněna. Rekonstrukci tramvají provedla zcela firma Pars DMN a zároveň s tím byla použita čela Kotas novějšího provedení, dále byly poprvé na těchto vozech použity označovače Mikroelektronika a palubní počítač BS 100 firmy BUSE.[4][5]

Při přestavbě vozu K2R č. 1018 v roce 2013 na restaurační tramvaj K2R-RT došlo k zaslepení druhých a čtvrtých dveří včetně schodů. Zrušena byla také dvě okna, obě v pravé bočnici v zadním článku: první hned za kloubem kvůli skříni a lednici, druhé za původními třetími (po přestavbě druhými) dveřmi kvůli kabině WC. Vozidlo bylo vybaveno druhým statickým měničem, který je určen pro napájení spotřebičů (230 V). Interiér byl zcela přestavěn, v přední části předního článku, hned za kabinou řidiče, byly umístěny dvě čtveřice (vlevo) a dvě dvojice (vpravo) sedadel se stolečky, ve zbytku článku jsou sedadla umístěna podélně. Podélné rozmístění sedadel bylo realizováno také v zadní části zadního článku. Přední část zadního článku obsahuje barový pult s výčepem, lednici, kabinu WC a několik samostatných madel s držáky na pivo pro stojící. Vůz je vybaven vodním hospodářstvím, audiovizuálním systémem, Wi-Fi připojením, novým zářivkovým osvětlením či topidly doplněnými k původním topnicím. Na stěnách se v interiéru nachází imitace dřeva, sedadla jsou potažena zelenou koženkou. Tramvaj byla nalakována světlejší zelenou barvou, kterou však z většiny překryly tmavě zelené polepové fólie se zobrazením půllitrů piva, siluet Petrova a Špilberku, znakem Starobrna a nápisem „Šalina pub“. Téměř celou přestavbu financoval přibližně třemi miliony korun pivovar Starobrno.[3] Dokončený vůz byl představen veřejnosti 15. června 2013 na náměstí Svobody při festivalu Brno – město uprostřed Evropy.[6]

Provoz tramvají Tatra K2R, K2R.03 a K2R-RTEditovat

 
Brněnský vůz Tatra K2R.03
Provoz Článek Typ Roky modernizací Počet vozů Poznámky
Brno článek K2R 1995–1998 7 kusů[7] jeden z vozů později rekonstruován na typ K2R-RT
K2R.03 1997–1999 7 kusů[8]  
K2R-RT 2013 1 kus[9] restaurační tramvaj – „Šalina pub“

Tatra K2REditovat

Na začátku roku 1995 byly do Královopolské převezeny dva brněnské vozy K2 ev. č. 1006 a 1018.[1] Zde proběhla výroba nových laminátových čel a skelety obou tramvají byly opraveny. Vzhledem k nedostatečné podpoře projektu ze strany Královopolské byly oba vozy převezeny zpět do dopravního podniku, kde měly být dokončeny.[2] Tramvaj č. 1018 byla prozatímně odstavena a modernizace v ústředních dílnách DPMB se zaměřila na vůz č. 1006, který převzal číslo 1066 po tramvaji vyhořelé v roce 1992.[1] Přestavba byla dokončena začátkem roku 1996 a tramvaj K2R ev. č. 1066 byla veřejnosti představena 22. března téhož roku. Poté probíhaly zkušební jízdy, vůz byl v září 1996 vystaven na Mezinárodním strojírenském veletrhu, do provozu s cestujícími se dostal poprvé v březnu 1997.[10] Druhý rozpracovaný vůz ev. č. 1018 byl v dílnách dopravního podniku dokončen ve druhé polovině roku 1997.

Již v roce 1995 získala firma Pars DMN Šumperk kontrakt na modernizaci dalších pěti tramvají na typ K2R. První vůz (ev. č. 1039) byl do Šumperka přepraven v prosinci 1995, další čtyři vozy jej následovaly v průběhu roku 1996. Tramvaje č. 1039, 1064 a 1003 byly dokončeny a zprovozněny v roce 1997, vozy č. 1028 a 1053 v roce 1998.[10] Některé vozy K2R byly později kvůli technickým problémům dlouhodobě odstaveny (zejména vůz č. 1039 od roku 2002 do roku 2008).[7]

V letech 2004–2010 proběhla při velkých prohlídkách postupná výměna problémové elektrohydraulické brzdy středního podvozku za původní elektromechanickou.[7]

V srpnu 2015 zahořel na pravidelné lince vůz č. 1003 a vzhledem k rozsáhlému poškození kabeláže a slaboproudých agregátů a očekávané dodávce nových nízkopodlažních tramvají byl na podzim téhož roku sešrotován. Šlo o první vyřazenou brněnskou tramvaj s čely od Patrika Kotase.[11] Roku 2018 byla odstavena a následně sešrotována většina ostatních tramvají K2R, konkrétně vozy č. 1028, 1039, 1053 a 1064. Poslední provozní vůz typu K2R č. 1066 dojezdil v únoru 2022, kdy byl odstaven.[7]

Tatra K2R.03Editovat

Kvůli nedostatku finančních prostředků na náročné modernizace typu K2R přistoupil brněnský dopravní podnik ke kompromisnímu řešení v podobě typu K2R.03. Mezi lety 1997 a 1998 byly v Parsu Šumperk částečně modernizovány dvě tramvaje na typ K2R.03 (č. 1079 a 1081), přičemž dokončeny byly v ústředních dílnách DPMB.[10] Dalších pět vozů K2 (ev. č. 1027, 1029, 1037, 1059 a 1060) bylo do Šumperka odesláno v polovině roku 1998, zpět do Brna byly jako dokončené modernizované tramvaje K2R.03 dodány v první polovině roku 1999.[10]

V letech 2016 až 2019 došlo k postupnému odstavování a následné šrotaci šesti vozů K2R.03. Jako první byla odstavena a zrušena tramvaj č. 1079. Poslední vypravovaný vůz č. 1081 dojezdil dne v říjnu 2021, kdy byl odstaven po najetí do tramvaje VarioLF2 ve smyčce Lesná, Čertova rokle. Jeho likvidace proběhla následující rok.[8]

Tatra K2R-RTEditovat

 
Restaurační tramvaj – „Šalina pub“

O přestavbě některého z vozů na restaurační (pivní, barovou, párty) tramvaj začal DPMB uvažovat v roce 2012. Díky spolupráci s pivovarem Starobrno, reklamní společností SNIP & Co. a cateringovou firmou Royal party servis byl v únoru následujícího roku vybrán vůz K2R č. 1018, který měl být té době přistaven do standardní velké prohlídky. Ta byla nově spojena s přestavbou vozidla a začala v polovině března 2013. Dokončený vůz („Šalina pub“) byl veřejnosti představen 15. června 2013 na náměstí Svobody při festivalu Brno – město uprostřed Evropy. Dopravní podnik jej využívá jako komerční vozidlo pro objednané jízdy, plánuje ale také pravidelný provoz pro veřejnost o pátečních a sobotních večerech.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c NESIBA, Zdeněk, a kol. 100 let elektrické pouliční dráhy v Brně 1900–2000. Ústí nad Labem: Vojtěch WOLF – vydavatelství Wolf & Tramvajklub Brno, 2000. S. 79.  [Dále jen Nesiba.]
  2. a b c ŠKRABAL, Jaroslav. Modernizace vozového parku tramvají v Brně. Městská doprava. 2002, čís. 2, s. 6–9. 
  3. a b c HINČICA, Libor. Pivní tramvaj K2R-RT v Brně. Československý dopravák. 2013, čís. 3, s. 46–52. 
  4. a b c KOCMAN, Tomáš. Půlstoletí brněnských tramvají K2, 2. část. Městská doprava. Roč. 2016, čís. 6, s. 66–74. 
  5. a b c HEMZAL, Martin; manil. Rekonstrukce tramvají K2 [online]. Bmhd.cz, 2008-08-30 [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. 
  6. KOCMAN, Tomáš. Půlstoletí brněnských tramvají K2, 3. část. Městská doprava. Roč. 2017, čís. 1, s. 31. 
  7. a b c d Evidence vozů DPMB typ: K2R [online]. Bmhd.cz [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  8. a b Evidence vozů DPMB typ: K2R03 [online]. Bmhd.cz [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  9. Vůz DPMB 1018 (K2) [online]. Bmhd.cz [cit. 2022-03-29]. Dostupné online. 
  10. a b c d Nesiba, s. 80.
  11. manil. Sešrotování první tramvaje s čely "Kotas" v Brně [online]. Bmhd.cz, 2015-11-18 [cit. 2016-01-16]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • HINČICA, Libor. Pivní tramvaj K2R-RT. Československý dopravák. 2013, čís. 3, s. 46–52. 

Externí odkazyEditovat