Pozor! Neodstraňujte prosím obsah ze stránek Wikipedie, je to považováno za vandalismus. Editaci si můžete vyzkoušet na pískovišti. Pokud nepřestanete poškozovat Wikipedii, jako se to stalo v článku Pražská paroplavební společnost, bude vám zablokována možnost editace. Jestliže jste obsah odstranil(a) z nějakého legitimního důvodu, napište ho prosím ve shrnutí editace, případně i na příslušné diskusní stránce. Děkuji za pochopení.

--Tchoř 1. 9. 2009, 15:36 (UTC)

Prof. František Cuřín editovat

Cuřín, František (30.1.1913 Smoleč u Bechyně - 13.9.1988), zakladatel české historické dialektologie, přední badatel v onomastice; vysokoškolský učitel a organizátor odborného života, spoluautor řady učebnic, přispíval do časopisu Český jazyk a literatura; vystudoval gymnázium v Táboře, kde na něj zapůsobil Gebauerův žák Josef Straka, v letech 1932-1937 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (všechny prázdniny věnoval studiu tereziánského katastru (1713-1722), kde byl žákem O. Hujera, M. Weingarta, E. Smetánky a především Vl. Šmilauera, po absolvování vysoké školy nastoupil krátce jako středoškolský profesor do Prahy a Frýdku-Místku, déle působil na gymnáziu ve Vysokém Mýtě, v Kostelci n. Orlicí, Hradci Králové a ve Vrchlabí, odtud roku 1954 odchází na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy do Prahy, kde přednášel a vedl semináře a školení pro učitele češtiny, ve své práci pokračoval na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích; zabýval se jazykem 20. a 30. let 19. století, rozborem divadelních her z konce 18. století a jazykem Veleslavínovy a Balbínovy doby, napsal komparace prvních obrozeneckých gramatik z let 1756-1809. Bibl.: Český jazyk pro devátý postupný ročník. SPN, Praha 1954; Vývoj českého jazyka a dialektologie. SPN, Praha 1964; Historický vývoj označování rodiny a rodinné příslušnosti v českých nářečích. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1964; Studie z historické dialektologie a toponomastiky Čech. Univerzita Karlova, Praha 1967; Kapitoly z dějin českých nářečí a místních i pomístních jmen. Univerzita Karlova, Praha 1970; Vývojové tendence současné spisovné češtiny a kultura jazyka. SPN, Praha 1974; Vývoj spisovné češtiny. SPN, Praha 1985; Jazyk: nářečí, místní jména, slangy. Jihočeské nakladatelství, České Budějovice 1986. Liter.: Šmilauer Vl., Šedesátiny Františka Cuřína, NŘ 56, 1973, s. 104-105; Racková M., František Cuřín sedmdesátiletý, NŘ 66, 1983, s. 96-99; Bachmannová J., František Cuřín 1912-1988, NŘ 72, 1989, s. 101-102. MKulveitová http://web.pedf.cuni.cz/kcjl/slovnik1/Curin%20Frantisek.doc

Copyvio editovat

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

  Dobrý den, oceňujeme Váš příspěvek, ale bohužel nemůžeme přijmout text chráněný autorským právem převzatý bez dovolení z webových stránek či odjinud. Podívejte se, prosíme, na stránku František Cuřín, a pokud jste autorem původního díla nebo máte od autora svolení k dalšímu šíření podle licence CC BY-SA 3.0, doložte to prosím e-mailem obsahujícím svolení autora.

Užitečné rady o přispívání do Wikipedie a o některých základních pravidlech najdete na stránkách Wikipedie:PrůvodceNápověda:Jak vytvořit článek. Díky za pochopení.

Murúg 7. 1. 2012, 01:07 (UTC)